Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Lední medvěd (Ursus maritimus)

Lední medvěd
foto archiv

foto QuietLunch.com

foto archiv

Ulovený kříženec "polární grizzly".
Lovec Jim Martell (na obrázku úplně vlevo), foto AP

Medvěd lední (Ursus maritimus), někdy nazývaný jako polární medvěd, je velký medvěd typický pro severní polární oblasti. V kohoutku měří 1,5 m, délka těla činí přibližně 2,5 m a výška vzpřímeného těla se pohybuje okolo 2,4–3,3 m. Samci váží 400–700 kg, samice 300–400 kg. Dožívají se 20 až 25 let (rekord je 34 let).

Vyskytuje se v Grónsku, na Špicberkách, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie. Na všech těchto územích je chráněn a jeho lov se kontroluje. V současnosti se odhaduje, že žije asi 20 000 - 25 000 těchto medvědů.

Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni putovat i několik desítek kilometrů denně. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokážou vyšplhat na téměř kolmé kry a dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu. Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů. Plavou rychlostí okolo 10 km/h. Umějí se také potápět, pod vodou vydrží až dvě minuty.

Živí se převážně lovem a jejich nejčastější kořistí bývají tuleni. Pro ledního medvěda je snadné vypátrat doupata tuleňů, protože má velmi dobře vyvinutý čich. Jsou schopni ucítit pach mrtvé velryby i na vzdálenost několika kilometrů a doupata tuleňů najdou, i když jsou více než jeden metr pod sněhem. Své tulení oběti zabíjí jediným mohutným úderem do hlavy. Ze své kořisti zkonzumuje kůži, tuk a vnitřnosti. Během letních měsíců žere dokonce i různé bobule a někdy uloví i nějaké suchozemské savce.

Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši svého přirozeného nepřítele. Může být velmi nebezpečný pro člověka, říká se, že jde o jednoho z mála tvorů, který považuje člověka za "lovné zvíře". Avšak ve vodě pro něj velké nebezpečí představují mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpářou břicho. Ještě větší nebezpečí pro něj však představuje kosatka dravá.

Lední medvědi začínají s námluvami v době od konce března až začátku června, kdy samci začínají hledat samice, které se už nestarají o mláďata z minulých let. V listopadu a prosinci, když si lední medvědi vyhrabávají ve sněhu doupě na zimu, samice rodí, obvykle 2 mláďata v jednom vrhu. Stěny v brlohu pak zledovatí díky teplému medvědímu dechu, takže vevnitř se udržuje teplota vhodná pro mláďata (cca 18 °C). Medvědice si je navíc přidržuje tlapami ve svém kožichu, neboť se medvíďata rodí holá, slepá a hluchá. Mláďata jsou navíc poměrně malá. Svými 450 až 900 gramy se velikostí podobají kryse. Medvědice se o mláďata stará zhruba 3 roky. Pak je odvrhne a v dalším roce se opět páří se samcem, který si ji najde. Lední medvědi pohlavně dospějí ve třetím až pátém roce.

Pro Inuity je lední medvěd posvátným zvířetem. V jejich jazyce se nazývá nanuk. Toto slovo bylo převzato jako název značky zmrzliny. S ledním medvědem souvisí i pojmenování zmrzliny Polárka, ta byla totiž nazvána podle prvního úspěšně odchovaného medvíděte v pražské ZOO.

Podle New Scientist se lední medvěd se může zkřížit s medvědem grizzly. Takového tvora zastřelil Jim Martell v Kanadě v roce 2006. Byl překvapen, že se krémově bílá srst ledního medvěda mísila s hrbatými záda, mělkým obličeje a hnědými skvrnami grizzlyho. Křížení posléze potvrdila i analýza DNA. Místní média se bavila nápady, jak tohoto "nového" pojmenovat - "pizzly", nebo "grolar medvěd", Martell však prosazoval "polargrizz" nebo "polární grizzly".

Játra ledního medvěda jsou pro člověka nepoživatelná. Obsahují totiž příliš velké množství vitamínu A. Jejich požití tak zpravidla vyvolá nebezpečnou hypervitaminózu.

Černý čenich medvěda ledního je za jasného dne viditelný dalekohledem až na vzdálenost několika kilometrů. Uvádí se, že medvědi, číhající na tuleně, si v některých případech čenich zakrývají přední tlapou, aby je neprozradil. Patrně se však jedná o obecně rozšířený mýtus.

Zdroj: Wikipedia, New Scientist

v Severských listech publikováno

Související články

Lední medvěd (Ursus maritimus) – 11. 12. 2016
Nejsevernější městečko v Evropě zasypala lavina – 29. 12. 2015
Lední medvěd opět zaútočil – 22. 3. 2015
Lední medvěd řádil na Špicberkách – 7. 8. 2011
Princ Harry pomáhá veteránům na severní pól – 18. 4. 2011
Letos na Barneu (2011) – 1. 4. 2011, 30. 4. 2011
„Severní pól je dobyt,“ zvolal již desetkrát Jakeš – 30. 3. 2011, 6. 4. 2011
Po Běhounkových stopách – 20. 6. 2008
Severní pól byl nádherný, ale už nikdy více – 17. 4. 2008
V letadle-veteránu vyrazí na pól – 16. 4. 2008
Na severní pól se psy – 14. 4. 2008
Maraton na Barneu – 4. 4. 2008
Havárie ruského vrtulníku – 30. 3. 2008, 11. 4. 2008
Jak se buduje Barneo – 30. 3. 2008, 30. 12. 2018
S uzeným až na severní pól – 28. 3. 2008, 18. 4. 2008
Telící se ledovec zranil na Špicberkách 18 britských turistů – 11. 8. 2007
Expedice Frozen Five – 11. 8. 2007
Pravěcí ještěři na Špicberkách – 5. 10. 2006
Lovci smějí skolit jen 150 ledních medvědů – 24. 2. 2006
Norsko a severní polární oblasti – 13. 5. 2002
Bude ze Špicberků jedno velké smetiště? – 10. 12. 2001
Setkání s medvědem – 2. 5. 2001
Špicberky, nebo Svalbard? – 15. 2. 2001
Špicberky objektivem Vladimíra Vojíře – 11. 7. 2000
Miroslav Jakeš – Na Špicberkách – 1. 9. 1999
První česká expedice přešla Špicberky – 15. 5. 1999

Minigalerie severských zvířat

Lední medvěd (Ursus maritimus) – 11. 12. 2016
Papuchalk bělobradý/ploskozobý (Fratercula arctica) – 3. 12. 2016
Lumíci (Tribus Lemmini) – 25. 12. 2012
Rosomák (Gulo gulo) – 10. 10. 2006
Islandský kůň (Equus scandinavicus) – 16. 11. 2000
Losos obecný (Salmo salar) – 6. 6. 1999
Medvěd hnědý (Ursus arctos L.) – 6. 6. 1999
Vlk (Canis lupus) – 6. 6. 1999
Bobr evropský (Castor fiber) – 5. 6. 1999
Los (Alces machlis) – 5. 6. 1999
Sob (Rangifer tarandus L.) – 5. 6. 1999
Bělokur rousný (Lagopus lagopus), bělokur horský (Lagopus mutus) – 4. 9. 1998

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.413.525 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.787 sec. • www.severskelisty.cz • 3.80.55.37
file v.20190115.000453 • web last uploaded 20190115.015656
2017:306 • 2018:722 • 2019:64