ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Prazvláštní televizní programy (slowtv)


video: Bergen-Oslo

video: Trondheim-Bodø, únor 2012

video: Trondheim-Bodø, září 2012

Mediální analytik Milan Kruml se v časopise Týdeník Rozhlas 3/2015 zamýšlí nad tím, zda jsou Norové natolik odlišní od zbytku světa – a nebo nacházejí ve stále se rozšiřující televizní nabídce něco, co by bylo reálné a současně uklidňující.

„Představte si, že by některá z tuzemských televizí nabídla televizní pořad, v němž by kamery zabíraly skupinu neznámých lidí, která připravuje dřevo na táborák a posléze jej slavnostně zapálí,“ píše ve svém komentáři. „Připadá vám to hodně divné? V Norsku vysílala takový pořad veřejnoprávní televize NRK v hlavním vysílacím čase a s neobyčejným úspěchem.“

Svého času také zaznamenal v Norsku úspěch televizní pořad (vysílaný v premiéře 27. prosince 2009), kdy dali strojvůdci v Bergenu za přední okno lokomotivy kameru Sony a natáčeli celou jízdu až do Osla. Sedm a půl hodiny dlouhé video z roku 2009 mělo tak velký úspěch, že je museli opakovat. Video se natáčelo u příležitosti oslav 100. výročí této trati. Můžete si je také zdarma stáhnout ze stránek norské tv NRK.

Popravdě řečeno, moc divákům nedivím. Cesta přes severní část Hanganderviddy je úchvatná a sama trať vede tak atraktivním prostředím (ono to v Norsku ani moc jinak nejde), že na něm ujíždějí i sami domorodci. Sám jsem tuhle trať projel a video s velkým zájmem (dokonce několikrát) shlédl.

A pro velký úspěch natočili v NRK další film – téměř desetihodinovou jízdu vlaku na trati Nordlandsbanen z Trondheimu do Bodø, tentokrát v zimní a letní variantě (v únoru a v září roku 2012). Znalcům doporučuji shlédnout v čase kolem osmé hodiny přejezd přes pohoří Saltfjellet s překročením polárního kruhu.

Slow TV

S nápadem na Slow TV (doslovný překlad je pomalá televize) jako skutečnou a interaktivní televizní show přišel norský televizní producent Thomas Hellum. „V redakci jsme rozvíjeli nápad udělat show jako rekonstrukci německé invaze do Norska ku příležitosti toho nechvalného výročí. A jako vtip to mělo být na celý den, minutu po minutě. Nápad neprošel, ale nás už ta myšlenka nepustila,” říká Thomas Hellum.

Norský tým postupně zrealizoval dokumentární pořady v reálném čase a v hlavním programu na témata, jako jsou jízda vlakem, několikadenní jízda lodí, devítihodinové pletení, sekání dřeva nebo zpívání sboru. Nejkratší show přitom měla sedm hodin. Byla to právě cesta vlakem přes hory z Bergenu do Osla, dokumentující norskou krajinu.

„První show sledovalo v pátek v hlavním vysílacím čase 1,2 milionu lidí. Druhou už 3,2 milionu. A to žije v Norsku jen pět milionu lidí. Takovou sledovanost už dnes nikdo asi nepokoří.”

K nejslavnějším pořadům patří právě ten nejdelší. Jde o dokumentaci lodní cesty kolem Norska - Hurtigruten. Mluví se o ní jako o nejkrásnější scénické plavbě a je to vlastně rarita. Cesta kolem téměř celého Norského pobřeží je dlouhá 2 700 kilometrů. Loď vozí náklad (poštu) a pasažéry už od roku 1893. Zajištění takového přenosu je technologická výzva. Na lodi bylo použito 11 kamer. Některé zavěšené na drátěných konstrukcích, jiné schopné zajistit detailní záběry až na mnoho kilometrů. Veškerý natočený materiál putoval bezdrátovým připojením do podpalubí, kde se střídal tým střihačů. Přímý přenos trval téměř 135 hodin (přes pět a půl dne) a zaměstnal nepřetržitě 23 lidí. Na konci cesty se s posádkou přišla pozdravit samotná norská královna. Diváci byli u vytržení.

Zajímavé na tom je, že reprízy na YouTube už tolik netáhly. Lidé v Norsku chtěli být u toho, chtěli se vidět na videu, komentovali aktuální dění. Jako by to byla napínavá detektivka. I když máte nejlepší scénář, realita se nedá vždycky úplně naplánovat. „Při cestě lodí jsme bojovali s vysokými vlnami. Naši příznivci nám při pobřeží tvořili živé obrazy, mávali z nejneuvěřitelnějších míst, a tak dostala show úplně nový rozměr,” vysvětluje Thomas.

YouTube

Podobných záznamů se však dnes na YouTube objevuje spousta, takže fajnšmekři si mohou promítnout třeba cestu džunglí v Africe. Ale málokde mají odvahu to odvysílat v televizi. A to včetně průjezdů tunely…

Myslím, že dodnes jdou na satelitu naladit programy, kde 24 hodin denně hoří oheň v krbu (stačí pověsit televizi na zeď a máte doma krb), plavou rybičky v akváriu (dtto a nemusíte shánět nítěnky ani čistit vzduchové čerpadlo) či jiné zdánlivě nesmyslné programy. Asi o to je zájem, protože jinak by vysílali něco, co více vydělává.

Inari i Island

V hotelu Kultahovi na finském Inari zase mají kameru v řece pod vodou a můžete se kochat rybami v peřejích.

Seveřané jsou holt zvláštní. Například známý islandský režisér Friðrik Þór Friðriksson natočil již v roce 1985 film nazvaný Hringurinn (Okružní silnice), kdy na kapotu auta přidělal kameru a objel s ním Island – ve filmu to pak patřičně zrychlil. Nevím, kolik na to chodilo lidí do kina, ale Jan Burian mi říkal, že si nechal tenhle film v jednou kulturním středisku promítnout. Paní se divila, ale kazetu s filmem založila. Mnohem víc se divila, když Honza vydržel před obrazovkou stát přes hodinu a půl a koukat a koukat.

PS

Omlouvám se PT čtenářům za nikterak objevný článek. Dneska už tímhle nikoho neoslníte. Nějakou kameru (či digitál, co umí natáčet video) má totiž kdekdo, v autě má kameru každý třetí řidič, kameru před krb umí dát také každý. Na YouTube to pověsit umí každý.

S online přenosem na Internet to už taková sláva. Ne každý disponuje streamovacím serverem a rýchlým a neomezeným připojením na Internet. V české kotlině něco podobného má například tv PlayTvak na pražském hlavním nádraží, na letišti Václava Havla

Ale jen norská televize to odvysílá v hlavním vysílacím čase a jen islandský filmový distributor to promítal v kinech.

Michael Stanovský, zdroj TechNet.idnes, 6. ledna 2015

v Severských listech publikováno
poslední aktualizace 10. prosince 2016

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,33   hodnoceno: 6 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.386 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.159 sec. • www.severskelisty.cz • 54.196.145.24
file v.20180224.034551 • web last uploaded 20180224.150410
2017:362 • 2018:10