Setkání s medvědem

foto archiv

Setkání s medvědem? Ano, ale s vycpaným. S jakým medvědem? Milovníci severu jedině s ledním medvědem.

Při své návštěvě Svalbardu v roce 1995 jsem se zajímal také o lední medvědy. Zjistil jsem, že s větší vzdáleností roste i jejich útočnost. V Oslu mi bylo řečeno, že v poslední době tlapou ledního medvěda zahynulo sedm lidi. V Tromsø mi řekli, že těch sedm lidí zahynulo za rok. Na Svalbardu mi řekli pravdu – doopravdy to byli jen dva turisté. Přitom oba porušili bezpečnostní předpisy. Povídání o ledních medvědech asi je vhodné začít v Tromsø útulném polárním muzeu. Poměrně velká část expozice je věnována lednem medvědům, i když je zaměřena spíše na jejich lov. Což je velmi smutná historie.

Nepochopím, jak mohla vyniknout v minulosti i jedna žena, která s oblibou střílela lední medvědy. Výstavní exponát – vycpaný medvěd – je značně osahaný, především od dětí.

Po příletu do svalbardského Longyearbyenu je naše první setkání s medvědem již v letištní hale kde ve vitríně stojí také jeden – opět vycpaný. Je to nešťastník, který se v minulosti potuloval po letištní ploše a odmítal odejít. Jak to dopadlo vidíme právě v té vitríně, je uvedeno i datum odstřelu.

V posledních letech se píše, že v oblasti Svalbardu a země Františka Josefa žije přibližně 6000 medvědů. O ledních medvědech je známo, že jsou velí tuláci. Značkování jejich tuláctví jen potvrdilo. Mnozí medvědi označkovaní v zemi Františka Josefa byli uloveni na Svalbardu a medvědi označkovaní na Svalbardu jsou uloveni na východním pobřeží Grónska. Medvědi také v podstatě nemají svá stálá teritoria, jen se při setkání vzájemně odhánějí.

Obdobně je to i při setkání s člověkem. Medvěd se snaží obvykle odejít, nenapadá člověka, aby jej snědl. Pokud ovšem cítí pečená kuřátka z turistova batohu, potom se snaží turistu odehnat od batohu. Státní úřad vydal jasné hovořící brožurku, jak se chovat, abychom medvěda k sobě nelákali. V každém případě se utíkat před medvědem nevyplatí. Je opravdu rychlejší. Publikace uvádějí trochu rozdílné údaje, nejčastěji mezi 40 – 45km/hod. po souši, ve vodě 4 km/hod. Je zřejmé kdo koho dožene. Já jsem jeho rychlost neověřoval.

Mezi lidmi přežívá představa že medvěd lední celou zimu prospí. To je omyl. Samci jsou aktivní celou zimu. Jen v nepřízni počasí se nechají zasypat sněhem, po čase opět slídí. U samic se údaje trochu liší. Někteří autoři uvádějí, že všechny samice tráví zimu v brlohu. Většina však uvádí, že jen březí samice tráví zimu v brlohu i při tomto pobytu zimu neprospí.

Jak vypadají dva roky života dospělé samice:

květen – červenec	páření
říjen – prosinec	vstup do brlohu
leden	porod
duben	opuštění brlohu
květen – duben	dalšího roku rodinný život s medvíďaty
duben	ukončení laktace
květen	rozpad rodiny a případné další páření

A kde mají samice brlohy?

Je to především ostrov krále Karla, malý, soudící ostrůvek Svenskøya, dále ostrov Edgeøya – severovýchod a jižní část ostrova a ostrov Barentsøya – západní část.

Medvěd lední je zákonem chráněn.

Pokud se stane, že jej člověk v sebeobraně zastřelí, má stejně turista zkaženou dovolenou. Povinností napadeného je záležitost okamžitě nahlásit. Státní orgán provede šetření, zda to bylo opravdu v sebeobraně a kožich připadne státu. V minulosti totiž právě medvědí kožížek byl častým důvodem k jeho vybíjení. A jeho srst je opravdu zajímavá. Každý chloupek je totiž dutý, proto tak dobře izoluje.

Zdeněk Soukup, 2. května 2001

Použité podklady

Odd Lønø, 1970: The polar bear (Ursus martimus Phipps) in the Svalbard area.
Thor Larsen, 1986: Population biology of the polar bear (Ursus maritimus)