Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Setkání s medvědem



foto archiv

Setkání s medvědem? Ano, ale s vycpaným. S jakým medvědem? Milovníci severu jedině s ledním medvědem.

Při své návštěvě Svalbardu v roce 1995 jsem se zajímal také o lední medvědy. Zjistil jsem, že s větší vzdáleností roste i jejich útočnost. V Oslu mi bylo řečeno, že v poslední době tlapou ledního medvěda zahynulo sedm lidi. V Tromsø mi řekli, že těch sedm lidí zahynulo za rok. Na Svalbardu mi řekli pravdu – doopravdy to byli jen dva turisté. Přitom oba porušili bezpečnostní předpisy. Povídání o ledních medvědech asi je vhodné začít v Tromsø útulném polárním muzeu. Poměrně velká část expozice je věnována lednem medvědům, i když je zaměřena spíše na jejich lov. Což je velmi smutná historie.

Nepochopím, jak mohla vyniknout v minulosti i jedna žena, která s oblibou střílela lední medvědy. Výstavní exponát – vycpaný medvěd – je značně osahaný, především od dětí.

Po příletu do svalbardského Longyearbyenu je naše první setkání s medvědem již v letištní hale kde ve vitríně stojí také jeden – opět vycpaný. Je to nešťastník, který se v minulosti potuloval po letištní ploše a odmítal odejít. Jak to dopadlo vidíme právě v té vitríně, je uvedeno i datum odstřelu.

V posledních letech se píše, že v oblasti Svalbardu a země Františka Josefa žije přibližně 6000 medvědů. O ledních medvědech je známo, že jsou velí tuláci. Značkování jejich tuláctví jen potvrdilo. Mnozí medvědi označkovaní v zemi Františka Josefa byli uloveni na Svalbardu a medvědi označkovaní na Svalbardu jsou uloveni na východním pobřeží Grónska. Medvědi také v podstatě nemají svá stálá teritoria, jen se při setkání vzájemně odhánějí.

Obdobně je to i při setkání s člověkem. Medvěd se snaží obvykle odejít, nenapadá člověka, aby jej snědl. Pokud ovšem cítí pečená kuřátka z turistova batohu, potom se snaží turistu odehnat od batohu. Státní úřad vydal jasné hovořící brožurku, jak se chovat, abychom medvěda k sobě nelákali. V každém případě se utíkat před medvědem nevyplatí. Je opravdu rychlejší. Publikace uvádějí trochu rozdílné údaje, nejčastěji mezi 40 – 45km/hod. po souši, ve vodě 4 km/hod. Je zřejmé kdo koho dožene. Já jsem jeho rychlost neověřoval.

Mezi lidmi přežívá představa že medvěd lední celou zimu prospí. To je omyl. Samci jsou aktivní celou zimu. Jen v nepřízni počasí se nechají zasypat sněhem, po čase opět slídí. U samic se údaje trochu liší. Někteří autoři uvádějí, že všechny samice tráví zimu v brlohu. Většina však uvádí, že jen březí samice tráví zimu v brlohu i při tomto pobytu zimu neprospí.

Jak vypadají dva roky života dospělé samice:

květen – červenec

páření

říjen – prosinec

vstup do brlohu

leden 

porod

duben

opuštění brlohu

květen – duben

dalšího roku rodinný život s medvíďaty

duben

ukončení laktace

květen

rozpad rodiny a případné další páření

A kde mají samice brlohy?

Je to především ostrov krále Karla, malý, soudící ostrůvek Svenskøya, dále ostrov Edgeøya – severovýchod a jižní část ostrova a ostrov Barentsøya – západní část.

Medvěd lední je zákonem chráněn.

Pokud se stane, že jej člověk v sebeobraně zastřelí, má stejně turista zkaženou dovolenou. Povinností napadeného je záležitost okamžitě nahlásit. Státní orgán provede šetření, zda to bylo opravdu v sebeobraně a kožich připadne státu. V minulosti totiž právě medvědí kožížek byl častým důvodem k jeho vybíjení. A jeho srst je opravdu zajímavá. Každý chloupek je totiž dutý, proto tak dobře izoluje.

Zdeněk Soukup, 2. května 2001

Použité podklady

Odd Lønø, 1970: The polar bear (Ursus martimus Phipps) in the Svalbard area.
Thor Larsen, 1986: Population biology of the polar bear (Ursus maritimus)

v Severských listech publikováno

Související články

Lední medvěd (Ursus maritimus) – 11. 12. 2016
Nejsevernější městečko v Evropě zasypala lavina – 29. 12. 2015
Lední medvěd opět zaútočil – 22. 3. 2015
Lední medvěd řádil na Špicberkách – 7. 8. 2011
Princ Harry pomáhá veteránům na severní pól – 18. 4. 2011
Letos na Barneu (2011) – 1. 4. 2011, 30. 4. 2011
„Severní pól je dobyt,“ zvolal již desetkrát Jakeš – 30. 3. 2011, 6. 4. 2011
Po Běhounkových stopách – 20. 6. 2008
Severní pól byl nádherný, ale už nikdy více – 17. 4. 2008
V letadle-veteránu vyrazí na pól – 16. 4. 2008
Na severní pól se psy – 14. 4. 2008
Maraton na Barneu – 4. 4. 2008
Havárie ruského vrtulníku – 30. 3. 2008, 11. 4. 2008
Jak se buduje Barneo – 30. 3. 2008, 30. 12. 2018
S uzeným až na severní pól – 28. 3. 2008, 18. 4. 2008
Telící se ledovec zranil na Špicberkách 18 britských turistů – 11. 8. 2007
Expedice Frozen Five – 11. 8. 2007
Pravěcí ještěři na Špicberkách – 5. 10. 2006
Lovci smějí skolit jen 150 ledních medvědů – 24. 2. 2006
Norsko a severní polární oblasti – 13. 5. 2002
Bude ze Špicberků jedno velké smetiště? – 10. 12. 2001
Setkání s medvědem – 2. 5. 2001
Špicberky, nebo Svalbard? – 15. 2. 2001
Špicberky objektivem Vladimíra Vojíře – 11. 7. 2000
Miroslav Jakeš – Na Špicberkách – 1. 9. 1999
První česká expedice přešla Špicberky – 15. 5. 1999

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.207 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.866 sec. • www.severskelisty.cz • 3.231.229.89
file v.20190115.000445 • web last uploaded 20190901.041847
2017:305 • 2018:201 • 2019:170