Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Bobr evropský (Castor fiber)

BOBR (Castor Fiber)
kresba Vil. Kuhnert, Brehmův život zvířat

U nás se převážně vyskytující bobr evropský si většinou hloubí v břehu noru, která ústí pod vodou, ale podobně jako jeho příbuzný kanadský bobr buduje i bobří hrady a staví hráze. Je však pravda, že se s těmito stavbami setkáte spíše v Polsku či Skandinávii, kde je bobr rozšířenější zvláště na menších tocích.

Na místě, kde se nora začne propadat, vrší bobři větve. Vzniklou kupu větví nazývanou bobřím hradem zpevňují blátem a suchou travou. Vnitřek hradu bobři udržují v čistotě, vystýlají jej drobnými větvičkami, které občas vyměňují.

Bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (Castor canadensis) jsou po jihoamerické kapybaře druhými největšími hlodavci světa. Dospělá zvířata váží až 30 kg. Evropský druh je rozšířen od severní hranice lesa až po subtropické oblasti jižní Francie. Má zavalité tělo, plochý, téměř lysý ocas a částečně protistojný pátý prst na přední končetině, což mu umožňuje podobně jako člověku uchopovat předměty, v jeho případě hlavně větve. Je dobře přizpůsoben životu ve vodě – má uzavíratelné nozdry i uši, zvláště na zadních končetinách dobře vyvinuté plovací blány. Jeden ze dvou párů žláz u kořene ocasu produkuje tukovou hmotu sloužící k impregnaci srsti, druhý (castoreum) výměšek pachově označující teritorium.

Živí se jak bylinami, tak lýkem a větvičkami různých stromů, jež si na zimu opatřuje do zásoby. Nejvíce mu chutnají topol a vrba, ale nevyhýbá se ani jiným druhům. Mláďatům, která byla v umělém chovu v Polsku krmena větvičkami jabloně, zachutnalo její dřevo tak, že se po vypuštění do přírody chodila krmit do ovocných sadů a zahrad. Bobr nepohrdne ani řepou nebo kukuřicí, které chodí krást na blízká pole. Dokáže porazit jakýkoli strom včetně jehličnanů, nerozhoduje ani síla kmene. Je pro něj samozřejmě pohodlnější kácet tenké, mladé stromky, nezastaví se však ani před velikánem majícím metr v průměru. Z padlého stromu okusuje tenké větvičky, ke kterým by se jinak nedostal. Místo, v němž bobr strom překousal, mívá typický tvar přesýpacích hodin a jsou na něm patrné otisky zubů ostrých jako řezbářská dláta.

Kácením stromů si bobr opatřuje i stavební materiál pro své okázalé architektonické projekty. V našich představách je neodmyslitelně spjat se stavbou hrází a obytných hradů. Obojí však buduje pouze tehdy, je-li to nutné. Hrad nenajdete tam, kde si bobr může zařídit pohodlný byteček v podzemí.

Od roku 1988 je prokázáno trvalé osídlení na jižní Moravě. Bobři se šíří na naše území hned z několika směrů a jejich populace neustále roste. Pronikají od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Pouze labští bobři jsou potomky původních zvířat, která se v malém počtu na německém území udržela i v nejkrizovějším období počátku 20. století. Za šíření všech ostatních vděčíme ochranářským snahám sousedních států, které na svém území bobry vysazovaly. Také u nás odborníci, kteří si sami v žertu říkají "bobrologové", v průběhu 90. let do Litovelského Pomoraví a bývalého vojenského prostoru Libavá opakovaně vysadili celkem 26 bobrů pocházejících ze severního Polska a z Litvy. Rychlost šíření bobra je dána tím, že zde zatím nachází dostatek vhodných míst ke kolonizaci. Těší se přísné ochraně a kromě pytláků u nás vlastně nemá predátora. Navíc to není žádný rozmazlenec. Líbí se mu jak v naprosté divočině lužních lesů, tak v blízkosti lidských obydlí. V Děčíně se usadil pár metrů od hlavního silničního tahu, v Břeclavi žil jistou dobu přímo ve městě, jinde si vybral návesní rybník.

ms – zdroj: internetový článek Návrat malých dřevorubců ze serveru iabc.cz

v Severských listech publikováno

Související články

Bobr evropský (Castor fiber) – 5. 6. 1999
Návrat bobrů do České republiky – 1. 9. 1998

Minigalerie severských zvířat

Lední medvěd (Ursus maritimus) – 11. 12. 2016
Papuchalk bělobradý/ploskozobý (Fratercula arctica) – 3. 12. 2016
Lumíci (Tribus Lemmini) – 25. 12. 2012
Rosomák (Gulo gulo) – 10. 10. 2006
Islandský kůň (Equus scandinavicus) – 16. 11. 2000
Losos obecný (Salmo salar) – 6. 6. 1999
Medvěd hnědý (Ursus arctos L.) – 6. 6. 1999
Vlk (Canis lupus) – 6. 6. 1999
Bobr evropský (Castor fiber) – 5. 6. 1999
Los (Alces machlis) – 5. 6. 1999
Sob (Rangifer tarandus L.) – 5. 6. 1999
Bělokur rousný (Lagopus lagopus), bělokur horský (Lagopus mutus) – 4. 9. 1998

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.498.987 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.785 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000453 • web last uploaded 20190901.041847
2017:250 • 2018:222 • 2019:157