Thor Heyerdahl již nikdy nevypluje na svéráznou expedici

Vor při plavbě
přes Tichý oceán.

RA I. se potápí
a posádka postupně
opouští její palubu.

Thor Heyerdahl
před pyramidami
na Tenerife.
foto ČT

Zemřel vědec, který i přes silný odpor konzervativních kolegů výrazně změnil pohled na starověké dějiny lidstva

Lidé se zřejmě nedovědí, kdo a proč postavil tajemné pyramidy na ostrově Tenerife. 18. dubna 2002 totiž zemřel po dlouhém boji s rakovinou v rodinném domě v Colla Micheri v severní Itálii muž, který jejich výzkumu věnoval posledních deset let svého života – Thor Heyerdahl. Nestačil tak dokončit svou připravovanou knihu o pyramidách nedaleko za evropskými hranicemi.

Nejslavnější vor světa

Norský mořeplavec, objevitel a archeolog Thor Heyerdahl se do dějin poprvé zapsal legendární expedicí Kon-Tiki, jíž chtěl dokázat, že Polynésii mohli osídlit peruánští indiáni a nikoli pouze asijské národy. Na expedici se vydal 28. dubna 1947 z peruánského přístavu Callao u Limy přes Tichý oceán do Polynésie na balsovém voru, který byl zhotoven podle techniky předků dnešních indiánů – bez jediného hřebíku, z kmenů svázaných konopným lanem a s bambusovou kajutou. Jeho teorie o indiánském osídlení tichomořských ostrovů byla založena na předpokladu, že někteří Polynésané uctívají sluneční božstvo Kon-Tiki stejně jako předchůdci Inků. Ze 101 dnů trvající plavby, která měřila 8000 kilometrů, pořídil film, který mu ve vlasti přinesl akademické ocenění, a napsal knihu, jež byla přeložena do 67 jazyků. Jeho cesta způsobila, že dávnověké cesty mezi kontinenty přestaly být brány jako pouhé výmysly několika poblázněných maniaků. Výprava Kon-Tiki dokázala, že se nesmíte dát odradit, když jste o něčem přesvědčeni, přestože je ostatní svět proti vám, řekl později o své cestě.

Egypťané v Americe

Heyerdahl byl přesvědčen, že starověcí Egypťané mohli podnikat cesty do Jižní Ameriky. Na podporu svého tvrzení uváděl desítky kulturních shod, které podle něho nebylo možné vysvětlit náhodou. Když však jeho argumenty vědecká obec nadále odmítala, dokázal je experimentálně: V roce 1969 na papyrovém voru Ra vyplul z Maroka přes Atlantský oceán na Barbados. Vor byl zhotoven podle zobrazení, která mořeplavec viděl ve staroegyptských hrobkách, ale za plavby se loď potopila. O rok později na voru Ra II pokus zopakoval již úspěšně. Možnost spojení tří starověkých center – Indie, Sumeru a Egypta, si Heyerdahl předsevzal dokázat v 70. letech, kdy na rákosovém člunu Tigris – kopii plavidla starých Sumerů – vyplul z Iráku do Džibuti. Chtěl ověřit, kam až se mohli po moři dostat staří Sumerové.

Mayové na Tenerife

V 90. letech zaměstnávala Heyerdahla další záhada – kamenné stavby na Kanárských ostrovech, které jsou podle něj rovněž zbytky pyramid. Poukazoval na jejich příbuznost se stavbami vyhynulého národa Mayů ve Střední a Jižní Americe. Tato otázka ho upoutala dokonce natolik, že se na ostrov přestěhoval. Jeho poslední dobrodružnou výpravou byla loni na jaře cesta k Azovskému moři na jihozápadě Ruska, kde hledal důkazy pro svou teorii o umístění původu vikingů na Kavkaz, kterou popsal v knize Honba za Odinem. Thor Heyerdahl se narodil 6. října 1914 v jihonorském Larviku. Vystudoval zoologii a geografii na univerzitě v Oslu a hned po druhé světové válce se začal systematicky věnovat oboru, jímž se později proslavil. Měl čtyři děti a před šesti lety se potřetí oženil.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny, 19. května 2002