znak SLSeverské listy

           

 

Ledovec Sermeq Kujalleq


foto: Google Map, podrobná satelitní mapa s rychlými náhledy


foto: Google Map

Ubývání ledovce Sermeq Kujalleq.
foto: NASA

Ledovec Sermeq Kujalleq.
foto: greenlandpictures.com

Ledovec Sermeq Kujalleq.
foto: greenlandpictures.com

Ledovec Sermeq Kujalleq.
foto: greenlandpictures.com

Ledovec Sermeq Kujalleq.
foto: greenlandpictures.com

Grónský Ilulissat, v pozadí jsou vidět kry
plující v Ilulissatfjordu. Pohled od severu.
foto: wikipedia

edovec Sermeq Kujalleq.
foto: greenlandpictures.com

foto: M&G Therin-Weise, unesco.org

foto: M&G Therin-Weise, unesco.org

foto: M&G Therin-Weise, unesco.org

Ledovec Sermeq Kujalleq.
foto: greenlandpictures.com

Ledovec Sermeq Kujalleq.
foto: greenlandpictures.com

Starý kupecký dům v Ilulissatu.
foto: GEUS, Jakob Lauhup, unesco.org

Špička ledovce spadající do Ilulissatfjordu.
foto: GEUS, Jakob Lauhup, unesco.org

Na hraně asi 180 m vysoké se ledovec
Sermeq Kujalleq telí do Ilulissatfjordu.
foto: wikipedia 

Ledovec Sermeq Kujalleq.
foto: wikipedia

Zvonek okrouhlolistý
(Campanula rotundifolia L.)
u nás pěstovaný často jen ve skleníku,
roste v Grónsku na břehu Ilulissatfjordu.
foto: GEUS, Jakob Lauhup – unesco.org

Arktická „bavlněná tráva“ suchopýr
Scheuchzerův (Eriophorum scheuchzeri)
 v údolí svažujícím se do Ilulissatfjordu.
foto: GEUS, Jakob Lauhup, unesco.org

Ledovec Sermeq Kujalleq, někdy též nazývaný ledovec Ilulissat, je jeden z nejrychlejších a ledovců na světě, dnes se pohybuje se rychlostí přes 20 metrů za den. Zároveň patří i mezi nejaktivnější – nejrychleji tající ledovce. V roce 2004 byl zapsán do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Nachází se na západním pobřeží Grónska, asi 250 km severně od polárního kruhu, spadá do ilulissatského ledového fjordu. Díky tomu je jedním z mála grónských ledovců, které spadají do moře, i když ne přímo volného. Jde o největší ledovec na severní polokouli, který teče do moře. Na satelitních snímcích se může zdát, že je ledovec mnohem delší, že zaplňuje celý fjord. Záleží však na ročním období, každopádně Ilulissatfjord nečiní svému přídomku ledový ostudu. To je ostatně dost dobře vidět z fotografií.

Pohyb ledovce se značně zrychlil, podle studie NASA se rychlost jeho pohybu v letech 1997 až 2003 zdvojnásobila. Ovšem před tím se jeho rychlost zpomalovala. Je důležité zjistit důvod. Vědci se snaží zjistit vazby mezi táním ledovce a ztenčováním vrstvy ledu a rychlostí jeho pohybu. Rychlý pohyb a tání ledovců může zvednou hladinu světových moří, která se dnes zvyšuje sice o pouhých 0,06 mm ročně, ale jde o progresivní hodnotu. Rychlý pohyb ledu směrem do moře poskytuje klíčové informace o vztazích mezi pevninskými ledovými příkrovy, vzestupem mořské hladiny a ohříváním klimatu.

Z ledovce Sermeq Kujallequ se ročně vytelí (uláme) přes 35 km³ ledu, to je 10 % všeho vyteleného ledu v Grónsku. Vyjma antarktických ledovců jde o světové prvenství.

Bohužel ledovec také značně odtává (podle měření NASA ubylo jen za rok 1997 pět metrů tloušťky ledu) a ustupuje do vnitrozemí, jak je vidět na jednom ze satelitních snímků přiložených k tomuto článku. Podle serveru greenlandinpictures.com vyprodukuje denně takové množství sladké vody, které odpovídá roční spotřebě New Yorku (?? pozn red.).

Podle encyklopedie Wikipedia je ledovec studován již 250 let, což napomáhá studiu změn klimatu i praktické glaciologii.

Ledovec Sermeq Kujalleq je jedno z mála míst na světě, kde můžete spatřit tak obrovskou ledovou plochu najednou. Nezapomenutelné jsou i vycházky na ledovec, pochopitelně s patřičnou výbavou a výstrojí. Můžete se setkat s praskáním, nebo i drobnými výbuchy. V ledu jsou totiž vzduchové bubliny, které ledovec po tisíciletí stlačoval. Když se dnes díky pohybu a odtávání ledovce dostávají k povrchu, vzduchové bubliny praskají a někdy až vybuchují. Nejde sice o bůhvíjak nebezpečný proces, nicméně je ledovec díky tomu poměrně hlučný. Můžete dokonce cítit ozón uvolňovaný při výbuších spolu s klasickým dvojmocným atmosférickým kyslíkem.

Je zajímavé pozorovat i drobné laguny na povrchu ledovce, které za několik hodin mohou vzniknout, ale také zaniknout. Proces je to tak rychlý, že se jej podaří úspěšně snímat pomaloběžnou videokamerou.

Tvar a povrch ledových ker hovoří o jejich minulosti. Hladký povrch vzniká častým ponořováním do vody. To znamená, že tání ledu, a odlamování částí ledovce měnilo těžiště, kra se převalovala. Je dobré se od ní držet v bezpečné vzdálenosti. A to i na lodi. Při převalení kry vzniká velká vlna, kterou místní obyvatelé nazývají „mini tsunami“. Vlna může být nebezpečná i poměrně velké a stabilní lodi.

Místní obyvatelé z Ilulissatu pořádají pro turisty výpravy k ledovci a plavby mezi ledovými krami.

Zdroje: greenlandinpictures.com, unesco.org a nasa.gov

Michael Stanovský, 20. srpna 2007

v Severských listech publikováno

Související články

Sweden loves the Planet – 22. 5. 2015
Startuje projekt zkoumající změny klimatu – 23. 11. 2010
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice – 16. 9. 2010
Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu – 14. 4. 2010
Opravdu se globální oteplování nechystá? – 10. 2. 2010
Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate – 7. 12. 2009
Tání arktického ledovce ohrožuje NATO – 22. 2. 2009
Oteplení způsobuje problémy finskému ptactvu – 14. 7. 2008
Jaro a oteplování – 21. 3. 2008
Švédsko letos zrušilo zimu – 21. 3. 2008
Třetí pól ? klimatická přehlídka filmů v pražském Aeru – 16. 10. 2007, 12. 2. 2015
Arktický led roztál, cesta je volná – 17. 9. 2007
Ledovec Sermeq Kujalleq – 20. 8. 2007
Merkelová zkoumala tající ledovce – 18. 8. 2007
DNA z grónských luhů a hájů – 10. 7. 2007
V Arktidě jaro začíná čím dál dřív – 20. 6. 2007
Globální oteplování ve Finsku (karelský medvědí pes) – 19. 4. 2007
Arktida může být už v roce 2040 bez ledu – 2. 4. 2007
Už i Eskymáci kupují klimatizace – 14. 8. 2006
Pozůstatky starých rostlin v Grónsku – 19. 8. 2004
Stotisíciletí obyvatelé Grónska – 31. 5. 2004
Led v Arktidě prý do 100 let zmizí – 12. 3. 2003
Ozón ubývá i na Severu – 8. 9. 2000
Grónské ledovce rychle mizí – 25. 7. 2000
Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu – 8. 4. 2000
V grónském ledu přežil prehistorický virus – 6. 9. 1999
Rychle se pohybující ledovec v Grónsku – 10. 8. 1999
Co má společného těžba ropy a ledovec Briksdal – 7. 9. 1998

V Grónsku objevili nejstarší DNA (osel.cz) – 7. 7. 2007

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.608.323 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.689 sec. • www.severskelisty.cz • 18.234.255.5
file v.20200222.012324 • web last uploaded 20201128.115214
2017:231 • 2018:215 • 2019:216 • 2020:164