ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Stotisíciletí obyvatelé Grónska


foto news-medical.net

Tým amerických vědců vedený Vanyou Mitevovou a Jeanem Brenchleyem z Pensylvánské univerzity, který prováděl výzkum na grónských ledovcích, objevil mimořádně staré mikroby. Svůj objev oznámili 26. května 2004 na neworleánském zasedání Americké mikrobiologické společnosti – koncem května 2004 o něm informoval i odborný časopis The Scientist.

Tyto odolné mikroby přežily v ledu nejméně sto dvacet tisíc let. A přitom nešlo o náhodu, jeden krychlový milimetr ledu obsahoval až deset milionů mikrobů. Mezi největší překážky, s nimiž se primitivní organismy musely za statisíce let své existence vypořádat, patřily věčný mráz, sucho, vysoký tlak, nedostatek kyslíku a velmi nízká koncentrace živin. Vědecký tým při laboratorní analýze nalezených mikroorganismů zjistil, že v minimálně patnácti případech se jedná o nové, doposud neznámé druhy. Zachovávají však model ultraminiaturní bakterie Sphingopyxis alaskensis. Rozměry většiny objevených mikroorganismů navíc nepřesahovaly ani tisícinu milimetru, jsou tedy téměř desetkrát menší, než dnešní známé druhy. Přitom není zcela jasné, zda jde opravdu o trpasličí mikroorganismy, nebo o dlouhými léty „vyhublé“ verze běžně velkých mikroorganismů.


Ledovec na poloostrově Nussuaq, foto archiv

Výzkumy na ledovcích jsou z vědeckého hlediska nesmírně zajímavé. Až několik kilometrů tlustá ledovcová vrstva obsahuje ve spodních partiích nesmírně staré, a přitom poměrně dobře zakonzervované usazeniny. Ledovec totiž nevzniká zmrznutím vody, je to sníh, který postupem času dosáhne tak velké tloušťky, že vlivem vzniklých velkých tlaků postupně tvrdne, až se ledu podobá. Na zemský povrch každoročně spadne určité množství sněhových srážek. V chladných oblastech nestihnou roztát, další rok se přidá další vrstva a mohutnost sněhové přikrývky roste. Ve spodních vrstvách se díky narůstající hmotnosti sněhová vrstva stlačuje, nejprve vzniká forma sněhu podobná těžkému firnu, který dobře znají lyžaři, v další fázi se ze sněhu stává „téměř“ led, forma, které říkáme ledovec. Na povrch země nepadá jen sníh, ale usazují se tu i jiné látky, například prach, v dobách velkých sopečných výbuchů i popel a také různé mikroorganismy, kterých je i v polárních oblastech ve vzduchu spousta. Všechny tyto usazeniny se spolu se sněhem zhutňují v ledovec. Pokud nenastane výrazné tání, jsou uvězněny v ledu téměř navždy. Vědci se k nim dostávají pomocí vrtů. Čím je ledovec mohutnější a čím je vrt hlubší, tím starší jsou sedimenty, které je možno prozkoumat.

Michael Stanovský, 31. května 2004

v Severských listech publikováno

Související články

Sweden loves the Planet – 22. 5. 2015
Startuje projekt zkoumající změny klimatu – 23. 11. 2010
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice – 16. 9. 2010
Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu – 14. 4. 2010
Opravdu se globální oteplování nechystá? – 10. 2. 2010
Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate – 7. 12. 2009
Tání arktického ledovce ohrožuje NATO – 22. 2. 2009
Oteplení způsobuje problémy finskému ptactvu – 14. 7. 2008
Jaro a oteplování – 21. 3. 2008
Švédsko letos zrušilo zimu – 21. 3. 2008
Třetí pól – klimatická přehlídka filmů v pražském Aeru – 16. 10. 2007, 12. 2. 2015
Arktický led roztál, cesta je volná – 17. 9. 2007
Ledovec Sermeq Kujalleq – 20. 8. 2007
Merkelová zkoumala tající ledovce – 18. 8. 2007
DNA z grónských luhů a hájů – 10. 7. 2007
V Arktidě jaro začíná čím dál dřív – 20. 6. 2007
Globální oteplování ve Finsku (karelský medvědí pes) – 19. 4. 2007
Arktida může být už v roce 2040 bez ledu – 2. 4. 2007
Už i Eskymáci kupují klimatizace – 14. 8. 2006
Pozůstatky starých rostlin v Grónsku – 19. 8. 2004
Stotisíciletí obyvatelé Grónska – 31. 5. 2004
Led v Arktidě prý do 100 let zmizí – 12. 3. 2003
Ozón ubývá i na Severu – 8. 9. 2000
Grónské ledovce rychle mizí – 25. 7. 2000
Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu – 8. 4. 2000
V grónském ledu přežil prehistorický virus – 6. 9. 1999
Rychle se pohybující ledovec v Grónsku – 10. 8. 1999
Co má společného těžba ropy a ledovec Briksdal – 7. 9. 1998

V Grónsku objevili nejstarší DNA (osel.cz) – 7. 7. 2007

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.209 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.358 sec. • www.severskelisty.cz • 54.226.55.151
file v.20180224.034620 • web last uploaded 20180224.034428
2017:422 • 2018:9