Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu

Shari Gearheardová, foto nsidc.org

Shari Gearheardová s Ilkoo Angutikjuakenem,
inuitským lovcem z Clyde Riveru v Nunavutu,
se kterým od roku 2000 spolupracuje na výzkumu
změn životního prostředí, foto ipy.org

Clyde River, foto Wikimedia

Zkušenosti, které se u domorodých Inuitů v kanadské Arktidě dědí z generace na generaci, mohou pomáhat i moderní vědě. Vyplývá to ze studie zveřejněné minulý týden v časopise Global Environmental Change.

Inuité žijí v blízkém propojení s přírodou a správný odhad počasí je pro ně často otázkou života a smrti. V posledních dvaceti letech se ale zdá, jako by některé zákonitosti jejich světa přestávaly platit. Inuité tvrdí, že počasí je stále méně předvídatelné a přestávají důvěřovat svým stařešinům, kteří se v jeho předvídání nejlépe vyznají. „Delší dobu jsme slýchali zvěsti o tom, že Inuité pozorují stále víc jevů, na které nebyli zvyklí. Ale s našimi přístroji je většinou nedokážeme postihnout,“ říká Elizabeth Weatherheadová z Ústavu pro výzkum životního prostředí Coloradské univerzity v Boulderu.

To se změnilo až díky výzkumu Shari Gearheardové z Národního centra pro sledování sněhu a ledu. Sama žije už deset let v inuitské komunitě Clyde River v kanadském teritoriu Nunavut. Pečlivě shromažďuje všechny příběhy, které jí tamní obyvatelé vyprávějí o nezvyklém chování přírody.

Zjistila například, že Inuité používají pro pojmenování části jara výraz, který zároveň vyjadřuje proces, při němž přes den roztaje vrchní vrstva sněhu, přes noc zase zmrzne a vytvoří ledovou krustu. „Když najednou tento proces nepozorují, je to pro ně signál, že je něco špatně,“ vysvětluje Gearheardová. Svoje záznamy poskytla Elizabeth Weatherheadové, aby je porovnala s meteorologickými měřeními.

„Umožnilo nám to zaměřit se na tuto oblast mnohem podrobněji než dosud. Vezměte si například záznamy o měsíčních průměrných srážkách. Když během července postupně naprší dva centimetry vody, celý měsíc nemusíte zalévat trávník. Ale pokud všechno naprší 1. července a pak je měsíc sucho, trávník vám uschne. Podle statistických záznamů ale žádný rozdíl nepoznáte,“ vysvětluje Weatherheadová.

Studie srovnávající meteorologické údaje s pozorováním Inuitů podle jejích slov umožní zdokonalit stávající klimatické modely a zahrnout do nich i další typ informací, který vědci dosud opomíjeli.

Lidové noviny, ev, 13. dubna 2010