Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu


Shari Gearheardová, foto nsidc.org

Shari Gearheardová s Ilkoo Angutikjuakenem,
inuitským lovcem z Clyde Riveru v Nunavutu,
se kterým od roku 2000 spolupracuje na výzkumu
změn životního prostředí, foto ipy.org

Clyde River, foto Wikimedia

Zkušenosti, které se u domorodých Inuitů v kanadské Arktidě dědí z generace na generaci, mohou pomáhat i moderní vědě. Vyplývá to ze studie zveřejněné minulý týden v časopise Global Environmental Change.

Inuité žijí v blízkém propojení s přírodou a správný odhad počasí je pro ně často otázkou života a smrti. V posledních dvaceti letech se ale zdá, jako by některé zákonitosti jejich světa přestávaly platit. Inuité tvrdí, že počasí je stále méně předvídatelné a přestávají důvěřovat svým stařešinům, kteří se v jeho předvídání nejlépe vyznají. „Delší dobu jsme slýchali zvěsti o tom, že Inuité pozorují stále víc jevů, na které nebyli zvyklí. Ale s našimi přístroji je většinou nedokážeme postihnout,“ říká Elizabeth Weatherheadová z Ústavu pro výzkum životního prostředí Coloradské univerzity v Boulderu.

To se změnilo až díky výzkumu Shari Gearheardové z Národního centra pro sledování sněhu a ledu. Sama žije už deset let v inuitské komunitě Clyde River v kanadském teritoriu Nunavut. Pečlivě shromažďuje všechny příběhy, které jí tamní obyvatelé vyprávějí o nezvyklém chování přírody.

Zjistila například, že Inuité používají pro pojmenování části jara výraz, který zároveň vyjadřuje proces, při němž přes den roztaje vrchní vrstva sněhu, přes noc zase zmrzne a vytvoří ledovou krustu. „Když najednou tento proces nepozorují, je to pro ně signál, že je něco špatně,“ vysvětluje Gearheardová. Svoje záznamy poskytla Elizabeth Weatherheadové, aby je porovnala s meteorologickými měřeními.

„Umožnilo nám to zaměřit se na tuto oblast mnohem podrobněji než dosud. Vezměte si například záznamy o měsíčních průměrných srážkách. Když během července postupně naprší dva centimetry vody, celý měsíc nemusíte zalévat trávník. Ale pokud všechno naprší 1. července a pak je měsíc sucho, trávník vám uschne. Podle statistických záznamů ale žádný rozdíl nepoznáte,“ vysvětluje Weatherheadová.

Studie srovnávající meteorologické údaje s pozorováním Inuitů podle jejích slov umožní zdokonalit stávající klimatické modely a zahrnout do nich i další typ informací, který vědci dosud opomíjeli.

Lidové noviny, ev, 13. dubna 2010

v Severských listech publikováno

Související články

Sweden loves the Planet – 22. 5. 2015
Startuje projekt zkoumající změny klimatu – 23. 11. 2010
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice – 16. 9. 2010
Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu – 14. 4. 2010
Opravdu se globální oteplování nechystá? – 10. 2. 2010
Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate – 7. 12. 2009
Tání arktického ledovce ohrožuje NATO – 22. 2. 2009
Oteplení způsobuje problémy finskému ptactvu – 14. 7. 2008
Jaro a oteplování – 21. 3. 2008
Švédsko letos zrušilo zimu – 21. 3. 2008
Třetí pól – klimatická přehlídka filmů v pražském Aeru – 16. 10. 2007, 12. 2. 2015
Arktický led roztál, cesta je volná – 17. 9. 2007
Ledovec Sermeq Kujalleq – 20. 8. 2007
Merkelová zkoumala tající ledovce – 18. 8. 2007
DNA z grónských luhů a hájů – 10. 7. 2007
V Arktidě jaro začíná čím dál dřív – 20. 6. 2007
Globální oteplování ve Finsku (karelský medvědí pes) – 19. 4. 2007
Arktida může být už v roce 2040 bez ledu – 2. 4. 2007
Už i Eskymáci kupují klimatizace – 14. 8. 2006
Pozůstatky starých rostlin v Grónsku – 19. 8. 2004
Stotisíciletí obyvatelé Grónska – 31. 5. 2004
Led v Arktidě prý do 100 let zmizí – 12. 3. 2003
Ozón ubývá i na Severu – 8. 9. 2000
Grónské ledovce rychle mizí – 25. 7. 2000
Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu – 8. 4. 2000
V grónském ledu přežil prehistorický virus – 6. 9. 1999
Rychle se pohybující ledovec v Grónsku – 10. 8. 1999
Co má společného těžba ropy a ledovec Briksdal – 7. 9. 1998

V Grónsku objevili nejstarší DNA (osel.cz) – 7. 7. 2007

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.533.951 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.403 sec. • www.severskelisty.cz • 18.206.194.161
file v.20190115.000450 • web last uploaded 20200217.002955
2017:214 • 2018:180 • 2019:186 • 2020:17