ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu

Sen mnoha cestovatelů a dobrodruhů o mořské cestě při severním okraji Ruska se stal skutečností. Postupné oteplování totiž narušilo ledovou pokrývku v Severním ledovém oceánu.

Severní (a jiné) cesty

Lodě plavící se z Evropy na Dálný východ budou nyní potřebovat méně než polovinu dosavadního času. Jak tento měsíc napsal britský deník The Times, pevný led, který dosud znemožňoval plout takzvanou severní cestou, totiž začal v důsledku globálního oteplování mizet. Poprvé ve známé historii lidstva se tak otevřela bájná severní mořská cesta a lodě nyní mohou plout podél celého severního okraje Ruska a Sibiře. Informace o tajícím ledu přicházely v průběhu uplynulých měsíců z výzkumných polárních lodí i obchodních plavidel. Podle Petera Wadhamse ze Scottova polárního institutu v britském Cambridge jde o dlouhodobý trend. Souvislý led díky postupnému oteplování arktických vod za posledních 20 let ustoupil směrem k Severnímu pólu o 10 procent. „Arktické vody spojující Barentsovo moře s Beringovou úžinou a Tichým oceánem jsou nyní průchozí pro moderní nákladní lodě,“ prohlásil tento týden Wadhams.

Z Japonska do Evropy za 13 dnů

Nalézt severní cestu k ostrovům koření se Evropané pokoušeli již od 16. století. Existenci Severovýchodního průlivu poprvé předpověděl v roce 1527 britský obchodník. Od té doby se o její objevení za mnohdy dramatických okolností pokoušeli ruští, britští a skandinávští mořeplavci. V moderní době se sice podél severního okraje Ruska dalo v letních měsících proplout, ovšem pouze ve stopách sovětských, případně ruských jaderných ledoborců. Lodě mohly obvykle plout jen částí severní cesty. Klíčová místa, jako je průliv Vilkického mezi pobřežím Sibiře a Severní zemí, však byla neprostupná. Nyní se však v létě dá klíčovým průlivem proplout bez problémů. Deník The Times cituje kapitána nákladní lodi Kandalakša, který plul z Beringovy úžiny do Norska. Přitom zvolil trasu na sever od Severní země, tedy hluboko za Polárním kruhem, aniž by se přitom setkal s ledem. Sama cesta trvala 13 dnů, ovšem posádka přitom prováděla vědecká měření. Za normálních okolností se zřejmě dá po severním okraji Ruska a Sibiře proplout mnohem rychleji. Ekonomické důsledky uvolnění severní mořské cesty mohou být ohromné. Dosud bylo možné použít k plavbě z Evropy do Japonska tři trasy: suezskou cestu přes Středomoří a Suezský průplav, panamskou cestu vedoucí Panamským kanálem anebo tzv. kapskou cestu kolem jižního cípu Afriky.

Napojení na sibiřskou ropu

Všechny tyto cesty jsou nejméně dvojnásobně delší než severní mořská cesta. Slavný Severozápadní průliv kolem severního okraje Kanady se pokusil objevit v 50. letech minulého století mořeplavec Franklin. V celé délce jím však proplul poprvé teprve Nor Roald Amundsen v letech 1904-1907. Tamní podmínky však nadále zůstávají pro komerční plavbu nepříznivé. Podle odborníků by neměla plavba průměrně rychlé nákladní lodi severní mořskou cestou trvat déle než 22 dnů. Plavba z Japonska například do britského přístavu Felixstow přitom přes Panamu trvá 40 dnů, přes Suez 35 dnů a kolem mysu Dobré naděje 46 dnů. Předpokládá se, že velký zájem o využití severní mořské cesty budou mít například japonští výrobci automobilů. Stejně tak se předpokládá napojení na sibiřská naleziště ropy a dalších surovin.

Miroslav Honsů, LN, 8. dubna 2000

v Severských listech publikováno

Související články

Sweden loves the Planet – 22. 5. 2015
Startuje projekt zkoumající změny klimatu – 23. 11. 2010
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice – 16. 9. 2010
Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu – 14. 4. 2010
Opravdu se globální oteplování nechystá? – 10. 2. 2010
Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate – 7. 12. 2009
Tání arktického ledovce ohrožuje NATO – 22. 2. 2009
Oteplení způsobuje problémy finskému ptactvu – 14. 7. 2008
Jaro a oteplování – 21. 3. 2008
Švédsko letos zrušilo zimu – 21. 3. 2008
Třetí pól – klimatická přehlídka filmů v pražském Aeru – 16. 10. 2007, 12. 2. 2015
Arktický led roztál, cesta je volná – 17. 9. 2007
Ledovec Sermeq Kujalleq – 20. 8. 2007
Merkelová zkoumala tající ledovce – 18. 8. 2007
DNA z grónských luhů a hájů – 10. 7. 2007
V Arktidě jaro začíná čím dál dřív – 20. 6. 2007
Globální oteplování ve Finsku (karelský medvědí pes) – 19. 4. 2007
Arktida může být už v roce 2040 bez ledu – 2. 4. 2007
Už i Eskymáci kupují klimatizace – 14. 8. 2006
Pozůstatky starých rostlin v Grónsku – 19. 8. 2004
Stotisíciletí obyvatelé Grónska – 31. 5. 2004
Led v Arktidě prý do 100 let zmizí – 12. 3. 2003
Ozón ubývá i na Severu – 8. 9. 2000
Grónské ledovce rychle mizí – 25. 7. 2000
Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu – 8. 4. 2000
V grónském ledu přežil prehistorický virus – 6. 9. 1999
Rychle se pohybující ledovec v Grónsku – 10. 8. 1999
Co má společného těžba ropy a ledovec Briksdal – 7. 9. 1998

V Grónsku objevili nejstarší DNA (osel.cz) – 7. 7. 2007

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.386 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.508 sec. • www.severskelisty.cz • 54.196.145.24
file v.20180224.034613 • web last uploaded 20180224.150410
2017:293 • 2018:8