Už i Eskymáci kupují klimatizace

Kanadští Inuité jsou známí tím, že při svých zimních lovech přebývají v iglů postavených z ledu. Díky globálnímu oteplování je však v létě nyní horko i jim, a tak se museli začít ochlazovat klimatizací.

Eskymáci, kteří jsou proslulí hlavně stavěním iglú během lovů na polárním ledu, ve vesnici Kuujjuaq v kanadské provincii Québec instalují deset klimatizačních jednotek pro asi 25 úředníků, píše Reuters.

„Nastala doba, kdy dálný sever potřebuje klimatizaci,“ říká vedoucí v boji za práva 155 000 Eskymáků žijících v Kanadě, na Aljašce, v Rusku a Grónsku Sheila Wattová-Cloutierová. „Naše polární domovy jsou postaveny tak, aby nepropouštěly chlad, ale ve vedrech s touto tendencí k oteplování příliš nedýchají,“ říká. Teploty ve dvoutisícovém Kuujjuaqu dosahují koncem července 31 ºC. Pokud Eskymáci pociťují horko, potí se pravděpodobně také lidé žijící jižněji.

Vědci, kteří radí OSN, říkají, že růst objemu plynů zadržujících teplo, které produkují elektrárny, továrny a auta, zřejmě podněcuje vznik vln veder, sucha, povodní a zvedne také hladiny moří – ve 21. století až o jeden metr.

„Životní styly se změní ale obchod musí být flexibilní,“ říká Manfred Stock z výzkumného ústavu pro klimatické změny v německém Potsdamu. Dodal, že podnebí vykazuje větší výkyvy směrem k teplejšímu světu.

„Je třeba špatný rok pro výrobu zmrzliny, ale musí se přestát,“ říká. „Kdo je jeden rok vítězem, může být napříště poraženým.“ Například v Evropě přišla v roce 2003 vlna veder, která následovala po rozsáhlých povodních v roce 2002.

„Dnes jsme neprodali skoro nic,“ říká Miriam Eid Berganová, která pracuje v obchodě se zmrzlinou na hlavní třídě v Oslu. Oknem pozoruje, jak lidé v dešti procházejí rychle kolem. „Když svítí sluníčko, fronta se táhne až ulicí dolů,“ dodává.

Většina studií o globálním oteplování se soustředí na obchodní příležitosti – jak ušetřit energii, nebo jak z pevných paliv přejít na větrnou či solární energii, zejména když se ceny ropy pohybují kolem 75 dolarů za barel. Životnímu stylu se často dostává méně pozornosti, přestože stoupající teploty budou mít dopad i na jiné oblasti, například pivovary, výrobce opalovacích krémů, vzdušného oblečení, klimatizací, plavek a kabrioletů.

Zemědělci zřejmě budou schopni vypěstovat blíže k pólům nové plodiny. Turisté se napříště vyhnou lyžařským střediskům v nižších polohách, která by se mohla potýkat s nedostatkem sněhu, nebo tradičním plážím, jež se stávají příliš horkými. Lidé na Floridě se možná vyvarují bydlení přímo u moře, zejména pokud by museli kvůli stoupajícímu moři zaplatit vyšší pojistné.

V oblastech s chladným podnebím by domy měly být upraveny tak, aby v létě ztrácely teplo a naopak je zadržovaly v zimě. 90. léta 20. století byla nepochybně nejteplejším desetiletím za uplynulých tisíc let. Podle údajů OSN byl vůbec nejteplejší rok 1998. Teploty se od konce 19. století zvýšily o 0,6 ºC, kolem roku 2100 by nárůst mohl dosáhnout 1,4 až 5,8 ºC.

Klimatolog z britské University of East Anglia David Viner uvedl, že turismus by se ve 21. století mohl dramaticky změnit. Středomořské pláže budou pro Seveřany možná až příliš horké. Ti by namísto toho zůstávali doma. „Lidé ze severní Evropy jezdí do Středomoří hlavně proto, že léto u nich doma je nevyzpytatelné. Letní období na severu ale budou teplejší,“ říká.

Výrobci klimatizace jako United Technologies Corp. nebo japonská Daikin Industries jsou zřejmě díky teplem sužovanému a vyprahlému obyvatelstvu společně s pivovary jako Anheuser-Busch nebo Heineken jasnými vítězi. Často ale není jednoduché odhadnout, jak změny podnebí ovlivní poptávku. Ve hře jsou móda, zdraví i další zájmy.

Analytici si nejsou jisti, jak dalece ovlivní cenu akcií například pivovarů očekávání, že teplé roky budou pokračovat. Starosta Kuujjuaqu Larry Watt uvedl, že město klimatizace objednalo mimo jiné proto, aby se prach z venku nedostal do počítačů. Dokud městský úřad počítače nevlastnil, mohla okna zůstat v horkém počasí otevřena.

„Lidé tady kupují méně zmrzliny než před pěti lety Možná ji kupují někde jinde, nebo si dělají starosti s konzumací takového množství cukru,“ uvedla Berganová z obchodu se zmrzlinou v Oslu.

Úsilí mnoha spotřebitelů zůstat v chladu má i nechtěné vedlejší účinky. Klimatizace jako v Kuujjuaqu je závislá na elektřině vyráběné z fosilního paliva – zatracovaného většinou odborníků na globální oteplování.

reuters, portal.env.cz, 14. srpna 2006