Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Už i Eskymáci kupují klimatizace

Kanadští Inuité jsou známí tím, že při svých zimních lovech přebývají v iglů postavených z ledu. Díky globálnímu oteplování je však v létě nyní horko i jim, a tak se museli začít ochlazovat klimatizací.

Eskymáci, kteří jsou proslulí hlavně stavěním iglú během lovů na polárním ledu, ve vesnici Kuujjuaq v kanadské provincii Québec instalují deset klimatizačních jednotek pro asi 25 úředníků, píše Reuters.

„Nastala doba, kdy dálný sever potřebuje klimatizaci,“ říká vedoucí v boji za práva 155 000 Eskymáků žijících v Kanadě, na Aljašce, v Rusku a Grónsku Sheila Wattová-Cloutierová. „Naše polární domovy jsou postaveny tak, aby nepropouštěly chlad, ale ve vedrech s touto tendencí k oteplování příliš nedýchají,“ říká. Teploty ve dvoutisícovém Kuujjuaqu dosahují koncem července 31 ºC. Pokud Eskymáci pociťují horko, potí se pravděpodobně také lidé žijící jižněji.

Vědci, kteří radí OSN, říkají, že růst objemu plynů zadržujících teplo, které produkují elektrárny, továrny a auta, zřejmě podněcuje vznik vln veder, sucha, povodní a zvedne také hladiny moří – ve 21. století až o jeden metr.

„Životní styly se změní ale obchod musí být flexibilní,“ říká Manfred Stock z výzkumného ústavu pro klimatické změny v německém Potsdamu. Dodal, že podnebí vykazuje větší výkyvy směrem k teplejšímu světu.

„Je třeba špatný rok pro výrobu zmrzliny, ale musí se přestát,“ říká. „Kdo je jeden rok vítězem, může být napříště poraženým.“ Například v Evropě přišla v roce 2003 vlna veder, která následovala po rozsáhlých povodních v roce 2002.

„Dnes jsme neprodali skoro nic,“ říká Miriam Eid Berganová, která pracuje v obchodě se zmrzlinou na hlavní třídě v Oslu. Oknem pozoruje, jak lidé v dešti procházejí rychle kolem. „Když svítí sluníčko, fronta se táhne až ulicí dolů,“ dodává.

Většina studií o globálním oteplování se soustředí na obchodní příležitosti – jak ušetřit energii, nebo jak z pevných paliv přejít na větrnou či solární energii, zejména když se ceny ropy pohybují kolem 75 dolarů za barel. Životnímu stylu se často dostává méně pozornosti, přestože stoupající teploty budou mít dopad i na jiné oblasti, například pivovary, výrobce opalovacích krémů, vzdušného oblečení, klimatizací, plavek a kabrioletů.

Zemědělci zřejmě budou schopni vypěstovat blíže k pólům nové plodiny. Turisté se napříště vyhnou lyžařským střediskům v nižších polohách, která by se mohla potýkat s nedostatkem sněhu, nebo tradičním plážím, jež se stávají příliš horkými. Lidé na Floridě se možná vyvarují bydlení přímo u moře, zejména pokud by museli kvůli stoupajícímu moři zaplatit vyšší pojistné.

V oblastech s chladným podnebím by domy měly být upraveny tak, aby v létě ztrácely teplo a naopak je zadržovaly v zimě. 90. léta 20. století byla nepochybně nejteplejším desetiletím za uplynulých tisíc let. Podle údajů OSN byl vůbec nejteplejší rok 1998. Teploty se od konce 19. století zvýšily o 0,6 ºC, kolem roku 2100 by nárůst mohl dosáhnout 1,4 až 5,8 ºC.

Klimatolog z britské University of East Anglia David Viner uvedl, že turismus by se ve 21. století mohl dramaticky změnit. Středomořské pláže budou pro Seveřany možná až příliš horké. Ti by namísto toho zůstávali doma. „Lidé ze severní Evropy jezdí do Středomoří hlavně proto, že léto u nich doma je nevyzpytatelné. Letní období na severu ale budou teplejší,“ říká.

Výrobci klimatizace jako United Technologies Corp. nebo japonská Daikin Industries jsou zřejmě díky teplem sužovanému a vyprahlému obyvatelstvu společně s pivovary jako Anheuser-Busch nebo Heineken jasnými vítězi. Často ale není jednoduché odhadnout, jak změny podnebí ovlivní poptávku. Ve hře jsou móda, zdraví i další zájmy.

Analytici si nejsou jisti, jak dalece ovlivní cenu akcií například pivovarů očekávání, že teplé roky budou pokračovat. Starosta Kuujjuaqu Larry Watt uvedl, že město klimatizace objednalo mimo jiné proto, aby se prach z venku nedostal do počítačů. Dokud městský úřad počítače nevlastnil, mohla okna zůstat v horkém počasí otevřena.

„Lidé tady kupují méně zmrzliny než před pěti lety Možná ji kupují někde jinde, nebo si dělají starosti s konzumací takového množství cukru,“ uvedla Berganová z obchodu se zmrzlinou v Oslu.

Úsilí mnoha spotřebitelů zůstat v chladu má i nechtěné vedlejší účinky. Klimatizace jako v Kuujjuaqu je závislá na elektřině vyráběné z fosilního paliva – zatracovaného většinou odborníků na globální oteplování.

reuters, portal.env.cz, 14. srpna 2006

v Severských listech publikováno

Související články

Sweden loves the Planet – 22. 5. 2015
Startuje projekt zkoumající změny klimatu – 23. 11. 2010
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice – 16. 9. 2010
Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu – 14. 4. 2010
Opravdu se globální oteplování nechystá? – 10. 2. 2010
Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate – 7. 12. 2009
Tání arktického ledovce ohrožuje NATO – 22. 2. 2009
Oteplení způsobuje problémy finskému ptactvu – 14. 7. 2008
Jaro a oteplování – 21. 3. 2008
Švédsko letos zrušilo zimu – 21. 3. 2008
Třetí pól – klimatická přehlídka filmů v pražském Aeru – 16. 10. 2007, 12. 2. 2015
Arktický led roztál, cesta je volná – 17. 9. 2007
Ledovec Sermeq Kujalleq – 20. 8. 2007
Merkelová zkoumala tající ledovce – 18. 8. 2007
DNA z grónských luhů a hájů – 10. 7. 2007
V Arktidě jaro začíná čím dál dřív – 20. 6. 2007
Globální oteplování ve Finsku (karelský medvědí pes) – 19. 4. 2007
Arktida může být už v roce 2040 bez ledu – 2. 4. 2007
Už i Eskymáci kupují klimatizace – 14. 8. 2006
Pozůstatky starých rostlin v Grónsku – 19. 8. 2004
Stotisíciletí obyvatelé Grónska – 31. 5. 2004
Led v Arktidě prý do 100 let zmizí – 12. 3. 2003
Ozón ubývá i na Severu – 8. 9. 2000
Grónské ledovce rychle mizí – 25. 7. 2000
Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu – 8. 4. 2000
V grónském ledu přežil prehistorický virus – 6. 9. 1999
Rychle se pohybující ledovec v Grónsku – 10. 8. 1999
Co má společného těžba ropy a ledovec Briksdal – 7. 9. 1998

V Grónsku objevili nejstarší DNA (osel.cz) – 7. 7. 2007

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,50   hodnoceno: 4 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.498.987 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.468 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000543 • web last uploaded 20190901.041847
2017:167 • 2018:125 • 2019:95