znak SLSeverské listy

           

 

Rychle se pohybující ledovec v Grónsku

Velký ledovec před Uummannaqem
Velký ledovec u Uummannaqemu
Ledovec můžete vidět v Grónsku skoro všude
Ledovec jsou skoro všude
Badatelé pronikají do hloubky ledovce
Badatelé pronikají do ledovce
foto Greenland Guide

Praktická cvičení studentů na kodaňské univerzitě přispěla k odhalení "sprintujícího" ledovce

Geografové z univerzity v Kodani Niels Nielsen a Ole Humlum si zajímavého ledového útvaru všimli před několika týdny, když podnikali se svými studenty cestu na grónský ostrov Qeqertarsuaq v zálivu na západním pobřeží asi 175 kilometrů severně od hlavního grónského města Nuuk.

Nevěřili vlastním očím: objevili "sprintující ledovec", který se za jeden den posune až o 30 metrů. Jsou sice ledovce, které by s tím na Qeqertarsuaq byly schopny udržet tempo, ale v Arktidě je jich jen velmi malé množství, a nikdy ani zdaleka nedosahují takové velikosti. Většina ledových hor však tuto vzdálenost nepřekoná ani za celý rok.

Zjistili, že 350 metrů vysoká masa ledu se od jejich poslední návštěvy před čtyřmi lety posunula údolím dolů o deset kilometrů. Po prozkoumání satelitních snímků okolní krajiny se ukázalo, že tento až deset kilometrů dlouhý ledovec během některých dnů "uběhl" až 30 metrů. Pro odborníky je dodnes hádankou, proč ledovce postupují někdy tak rychle. Mají na to několik teorií.

Dánský geograf Niels Nielsen to vysvětluje následovně. Rychlost ledového pole je obvykle závislá na množství sněhu, který na horskou stěnu napadne. Ten zmrzne, přemění se v led a sesune se dolů, čímž vytvoří ledovec. Jeho postupným klesáním do nižších poloh pak stoupá teplota a led na jeho vrcholu taje. Někdy ale napadne větší množství nového sněhu než odtékající vody. Hmotnostní rozdíly těchto dvou faktorů rozhodují o tom, zda se bude ledovec pohybovat směrem dopředu či dozadu. Tajemství jeho rychlosti však leží ještě někde jinde. Podle jedné teorie prosakuje tající voda z vrcholu pod ledovou masu. Voda v podstatě vytvoří pod ledovcem kluziště a ten tak klesá po svahu dolů. Druhá teorie tvrdí, že tlak a teplota v takovém případě přilepí ledovec pevně k zemi. Podle třetí skupiny vědců jsou za pohyb ledových objektů zodpovědné rostoucí změny klimatu, jako například skleníkový efekt.

Led tvoří přibližně 10 %zemského povrchu, v Grónsku pak více než 80 % – 720 milionů čtverečních kilometrů z 880 je zde pokryto ledem.

Pavel Dobrovský, zkráceno podle LN, 10. srpna 1999

v Severských listech publikováno

Související články

Sweden loves the Planet – 22. 5. 2015
Startuje projekt zkoumající změny klimatu – 23. 11. 2010
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice – 16. 9. 2010
Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu – 14. 4. 2010
Opravdu se globální oteplování nechystá? – 10. 2. 2010
Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate – 7. 12. 2009
Tání arktického ledovce ohrožuje NATO – 22. 2. 2009
Oteplení způsobuje problémy finskému ptactvu – 14. 7. 2008
Jaro a oteplování – 21. 3. 2008
Švédsko letos zrušilo zimu – 21. 3. 2008
Třetí pól ? klimatická přehlídka filmů v pražském Aeru – 16. 10. 2007, 12. 2. 2015
Arktický led roztál, cesta je volná – 17. 9. 2007
Ledovec Sermeq Kujalleq – 20. 8. 2007
Merkelová zkoumala tající ledovce – 18. 8. 2007
DNA z grónských luhů a hájů – 10. 7. 2007
V Arktidě jaro začíná čím dál dřív – 20. 6. 2007
Globální oteplování ve Finsku (karelský medvědí pes) – 19. 4. 2007
Arktida může být už v roce 2040 bez ledu – 2. 4. 2007
Už i Eskymáci kupují klimatizace – 14. 8. 2006
Pozůstatky starých rostlin v Grónsku – 19. 8. 2004
Stotisíciletí obyvatelé Grónska – 31. 5. 2004
Led v Arktidě prý do 100 let zmizí – 12. 3. 2003
Ozón ubývá i na Severu – 8. 9. 2000
Grónské ledovce rychle mizí – 25. 7. 2000
Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu – 8. 4. 2000
V grónském ledu přežil prehistorický virus – 6. 9. 1999
Rychle se pohybující ledovec v Grónsku – 10. 8. 1999
Co má společného těžba ropy a ledovec Briksdal – 7. 9. 1998

V Grónsku objevili nejstarší DNA (osel.cz) – 7. 7. 2007

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.975.372 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.160 sec. • www.severskelisty.cz • 2600:1f28:365:80b0:e39a:17cd:630e:2e25
file v.20230419.185435 • web last uploaded 20240807.005202
2017:223 • 2018:144 • 2019:110 • 2020:62 • 2021:112 • 2022:42 • 2023:39 • 2024:40