Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice


Ruský prezident Dmitrij Medveděv
a norský premiér Jens Stoltenberg
podepisují dohodu o norsko-ruské spolupráci
foto: Roald Berit, Scanpix

Ruský prezident Dimitrij Medveděv
s norským premiérem
Jensem Stoltenbergem
foto: Cornelius Poppe, Scanpix Norway

sporná hranice, zdroj nrk.no

Rusko a Norsko urovnaly po 40 letech hraniční spor o rozdělení území v Arktidě. Nová smlouva umožní oběma zemím těžbu ropy a plynu ze dna moře. Území, o které se Oslo a Moskva přely, má rozlohu asi poloviny Německa a leží mezi prokázanými nalezišti obou států.

Prezident Dmitrij Medvěděv a norský premiér Jens Stoltenberg podepsali 15. září 2010 v Murmansku novou dohodu o hranicích. „Trvalo nám 40 let uzavřít tuhle dohodu,“ řekl Dmitrij Medvěděv, podle kterého dohoda otevírá nové možnosti pro průzkum těžby ropy a zemního plynu nebo pro rybaření. Podle dohody budou o oblastech těžby, které zasahují hranici, oba státy rozhodovat společně.

Zájem o severský region roste s globálním oteplováním, kdy tají mořské ledovce, které jsou překážkou pro ropnou těžbu a lodní dopravu. Obě země již začaly zkoumat zásoby energetických surovin ukryté pod mořským dnem.

V regionu působí norský ropný gigant Statoil a ruský Gazprom. Ten v ložisku zemního plynu spolupracuje se Statoilem a francouzským Totalem. Území, o něž se státy přely, zabírá 176 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá zhruba polovině rozlohy Německa. Jednání začala již v roce 1970. Předběžnou dohodu uzavřeli Medvěděv a Stoltenberg letos v dubnu.

Kromě normalizace vztahů obou zemí dohoda ukončuje třicetileté moratorium uvalené na průzkum nalezišť ropy a plynu v rámci arktického kontinentálního šelfu. Území si Rusové a Norové rozdělili napůl. „Je však potřeba si uvědomit, že to není jen dohoda o nové hraniční linii, ale také přeshraniční spolupráci,“ zdůrazňuje norský deník Aftenposten.

Prezident Medveděv také zdůraznil význam dopravy pro potenciální růstu průmyslu v Barentsově moři i v arktických oblastech Ruska dále na východ. Poukázal také na význam severovýchodní cesty podle severního břehu Sibiře. Více než 130 let poté, co se podařilo proplout první lodi až Tichému oceánu, předznačuje ústup arktického ledu možnosti komerčního využití této vodní cesty.

Historie sporu

1970 – Norsko a Rusko začali vyjednávají průběh dělící linie kontinentálního šelfu v Barentsově moři. Oba státy měly na její průběh jiný názor. Norsko prosazovalo zásadu, že hranice má být v centru oblasti mezi oběma státy. Hranice by měly vést tak, aby všechny body byly stejně vzdálené od obou zemí (fialová linie na obrázku). Sovětský svaz a později Rusko prosazovalo názor, že hranice by měla vést po přímce od hraničního bodu na pobřeží přímo k severnímu pólu (modrá linie na obrázku).

Rozdíl mezi těmito dvěma názory představuje inkriminovaná mořská oblast o rozloze 176 tisíc km2.

Ruské seizmické průzkumy ve sporné oblasti na konci osmdesátých let minulého století, naznačovaly, že tu může být velké ropné ložisko.

Od roku 1978 v této tzv. šedé zóně byl povolen rybolov na základě prozatímní dohody. Tato dohoda byla obnovováno každý rok. Šedá zóna je 40 tisíc km2 velká a zahrnuje zóny obou států.

V červnu 2007 podepsali norský premiér Jens Stoltenberg jeho ruský kolega Michail Fradkov dohodu, která upravuje hranice 70 kilometrové linie u Varangerfjordu.

V dubnu 2010 bylo Norsko a Rusko podepsaly předběžnou dohodu o vymezení linie.

Michael Stanovský, 15. září 2010
zdroje: ČT24, novinky.cz, aftenposten.no, nrk.no

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.548.246 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.350 sec. • www.severskelisty.cz • 3.233.215.196
file v.20200222.013853 • web last uploaded 20200401.001347
2017:210 • 2018:149 • 2019:123 • 2020:19