Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Opravdu se globální oteplování nechystá?


Ledovce tají i přibývají – led ustupuje na jednom konci, zatímco na
jiném přibývá. Na snímku ledovce v patagonských Andách.
Foto Reuters

Pochybností o oteplování způsobeném lidmi přibývá. Ono přibývá i pochybností vůbec o nějakém oteplování. Nejen vydatné zima v průběhu několika posledních let, ale především série podvodů, které se provalily na klimatology navázané na OSN, nutí k zamyšlení.

Koná nebo nekoná?

Hospodářské noviny se ve svém včerejším článku zabývají pohledem na „globální oteplování“ z druhé strany. Již delší dobu se odborníci na klimatologii dostávají do ostrých diskusí s militantními zelenými – obhájci celkového oteplování Země.

Laik by řekl – no co, Země se otepluje. Buďme rádi. Před nějakými dvaceti, třiceti tisíci lety tu byl jen samý led a sníh – prostě doba ledová. Ledy odtály, doba ledová skončila, pochopitelně, že se musí oteplovat. Nebýt oteplení, byla by Skandinávie stále ještě pod vodou. Dnes odtávající ledovce jí odlehčují a celý polostrov se stále ještě zvolna vynořuje z vln oceánu. Vždyť před tisícem let byla švédská Uppsala přístavní město, dnes má v průměru 23 m nad mořem, vlny Botnického zálivu ustoupily více než 50 kilometrů.

Ano, ledovec v Briksdalbreenu taje. Cedulky zaražené u cesty jsou dost hrozivé. Kilometry cesty byly před sto lety pod ledem. Ale co by člověk mohl čekat, když je tu v létě teplo na kraťasy a triko. Prostě jsme v ustupující době ledové. Občas teplota kolísá, v době třicetileté války prožívala Evropa ochlazení („malá doba ledová“). Dnes roztávají ledy v arktické oblasti, ale četl jsem, že před několika tisíci lety, pokud se dá vůbec věřit ústně podávaným bájím, se dalo v Arktidě také plout bez pevného ledového příkrovu.

Jistě, člověk v tzv. hospodářsky vyspělých zemích se v poslední době chová k přírodnímu bohatství Země spíš jako drancovatel, než uvážlivý hospodář. (V hospodářsky nevyspělých zemích to domorodci dělají odjakživa, akorát nemají k dispozici takové prostředky, aby to pro ekology byl statisticky zajímavý zásah do přirozeného běhu času). Jestliže interpretace zpráv klimatologů má charakter poplašné zprávy (četl jsem tuhle, že za padesát let roztaje Antarktida a moře nám bude možná šplouchat u Děčína), není to moc dobré, ale má-li to za následek, že se zodpovědní lidé začnou zamýšlet nad svým vztahem k přírodnímu bohatství, můžeme to považovat za „účelovou lež“, která plní do jisté míry svůj účel.

Ovšem aby se věrohodnost vědeckých závěrů příliš nezhoršila, je třeba k informacím o klimatu přistupovat kriticky a vyslechnou nejen ty, kteří varují se vztyčeným ukazováčkem, ale i ty, kteří upozorňují na překrucování závěrů.

Kam se ztratí všechno to teplo

Tuhle mi jeden člověk říkal zajímavý argument pro podepření teorie, že si tu Zemi hrozně ohříváme, devastujeme a ničíme. Ten argument je na můj vkus příliš prvoplánový. Lidé prý za posledních 100 let spálili tolik nafty a uhlí, že tu Zemi přece museli ohřát. To teplo se nemohlo nikam ztratit…

Ale mohlo! Kam sahá paměť lidstva člověk topí. Lovci mamutů si kýty tlustokožců opékali také na ohníčku, jenomže těch ohníčků bylo málo, tak naši atmosféru příliš neoteplili. Zdánlivě. Ve skutečnosti vůbec – palivo pocházelo ze stromů, takže teplo, které včera stromy naakumulovaly ze sluníčka pravěcí lovci dnes spálili. Tím pádem se to srovnalo.

Změna nastala, když začali lidí pálit fosilní paliva. Tedy co sluníčko dalo před milionem let spálíme dneska. Při kalkulaci napříč milionem let je na tom Země stejně, jako za lovců mamutů. Problém je ten milion let. Problém je, že z fosilních paliv uvolňujeme energii v době, kdy nám to může vadit.

To je ovšem laický, zjednodušený pohled na věc. Nejsem ani klimatolog, ani tak dobrý fyzik, abych to dovedl spočítat, ale odvažuji se odhadnout, že energie, kterou denně dostane naše Země od Slunce, je o mnoho řádů vyšší, než ta, kterou uvolníme z fosilních paliv. A protože tuhle energii od Slunce dostává naše planeta už miliardy let, musela se naučit jí i vyzářit, protože by se dávno vypařila.

Takže Země denně přijme spoustu energie – a stejnou spoustu vyzáří. Mělo by to zůstat v rovnováze. Uvolní-li se na Zemi víc tepla (uhlí, nafta, nebo třeba i sopky), bude vyzářeno více energie. A naopak. Zrovna tak si Země musí umět poradit se skleníkovým efektem (ten náš boom fosilních paliv uvolňuje příliš kysličníku uhličitého). Ale to tady v prehistorii už také bylo. Problémem asi bude, že se ta rovnováha ustanoví s nějakých zpožděním. To můžou být klidně staletí.

Asi by bylo dobré, kdyby to někdo spočítal. To nebude lehké, protože nikdo pořádně neví, proč a jak se teplotní hospodářství naší planety chová tak, jak se chová.

Ono je to složitější. Místní oteplení (a jinde ochlazení, tedy v průměru nic) může způsobit nepředvídatelné chování třeba mořských proudů. „Je těžké předpovídat co se stane,“ řekl již před pěti lety Donald Cavalieri, pracovník Goddardoa kosmického střediska NASA. „Severní moře a Atlantik jsou velmi komplexní systémy s mnoha vzájemnými ovlivňováními mezi pevninou, mořem a atmosférou.“

Nějaký vliv působení člověka na podnebí na Zemi tu nepochybně je. Ale nikdo neví jaký. Kdysi dávno jeden vědec (nevím proč si myslím, že byl holandský astronom) řekl, že existují jen tři druhy hypotéz. V první skupině jsou ty, o kterých už bezpečně víme, že neplatí. Druhá skupina jsou ty hypotézy, o kterých to ještě nevíme. A třetí, poslední skupinu, tvoří hypotézy, které ještě nikdo nevyslovil.

Argumenty?

Jan Kovanic ve svém Šamanově doupěti na Neviditelném psu dává průchod selskému rozumu a říká: „Důkazem oteplování měly být ledové kry odlamující se od Antarktidy. Jenže proč se odlamují? Jsou sunuty do moře z vnitrozemí – kde nabývají sněhovými srážkami. Místo „důkazu“ oteplování jsou stejně hodnověrným „důkazem“ ochlazování.
Roztáním ledovců se jednak ochlazuje mořská voda, jednak – pokud se týká arktických plání – dle Archimedova zákona nepřibývá jejího objemu. Objem ledové kry pod vodou a ledové kry nad vodou je roven objemu vody, ukrývané v ledu…
Globální teplota nestoupá. Stoupají lokální teploty v tepelných ostrovech, ve kterých tepelní podvodníci měří své jediné povolené údaje. Hladina světového oceánu nestoupá. To jenom přílivové vlny více zaplavují oblasti, které byly dříve chráněny buďto přirozenými (a člověkem likvidovanými) bariérami, anebo v oblastech, kde nejsou udržovány bariéry umělé (New Orleans).“

Kronika lží o klimatu

V Hospodářských novinách uveřejnili zajímavý přehled:

1958
G. Callendar zveřejnil výrazně podhodnocený odhad množství oxidu uhličitého v atmosféře v 18. a 19. století. Z jeho údaje stále vycházejí klimatologové z tzv. klimatického panelu (IPCC) při OSN.

1990
IPCC zveřejnil údaje, podle kterých se za posledních 100 let teplota zvýšila o 1,5 stupně Celsia a úroveň mořské hladiny o metr. Ve skutečnosti se mořská hladina nezvýšila vůbec a dnes udávané zvýšení teploty o 0,6 stupně je na hranici statistické chyby.

1998
Časopis Nature zveřejnil studii M. Manna s tzv. hokejkovým grafem vytvořeným na základě zfalšovaných dat.

2001
Na práci pro IPCC rezignoval klimatolog R. S. Lindzen na protest proti překrucování jím dodaných údajů.

2003
R. Mc Kitrick a S. Mc Intyre prokázali neplatnost hokejkového grafu.

2007
IPPC zveřejnil nepodloženou zprávu, podle níž himálajské ledovce roztají do roku 2035.

2009
Climagate: na veřejnost pronikla e-mailová komunikace vědců pracujících pro IPCC, která je usvědčila z úmyslného falšování dat.

2010
Meteorolog J. D. Aleo a programátor E. M. Smith oznámili, že ze sítě sbírající data pro klimatické výzkumy jsou vyřazovány stanice, které naměřily vyšší teploty. Britský parlament připravuje vyšetřování klimatologických podvodů.

Kolísání teplot v Evropě

Islanďané kolem roku osídlili jižní pobřeží Grónska; tehdy tam prosperovaly nejméně dvě zemědělské oblasti – ostatně název Grónsko, Grønland pochází od „zelené země“. Dnes tu zemědělství moc neprosperuje. Vikingové také dojeli až do Ameriky, na Newfoundland. Tehdy zemi pojmenovali Vinland, pěstovali tu vinnou révu a považovali to málem za teplý ráj na zemi. Nakonec je zima, mráz, hlad a nemoci vyhnali. Ochladilo se.

Autor článku Jan A. Novák píše: „V 17. století zcela vymizely sluneční skvrny, vytratil se jedenáctiletý cyklus střídání aktivních fází naší hvězdy – a současně s tím došlo i k výraznému ochlazení klimatu. Právě tomuto období mezi lety 1645 až 1715, kterému astronomové říkají Maunderovo minimum a klimatologové malá doba ledová, vděčíme za obrazy vlámských mistrů plných zimy. Tehdy zamrzalo nejen Baltské moře, ale dokonce i Lamanšský průliv. V 18. století se znovu začaly objevovat sluneční skvrny, skončila malá doba ledová a od té doby se otepluje. Přesto nic z těchto závažných skutečností nehraje žádnou roli v prognózách zastánců globálního oteplování způsobeného lidmi. Právě naopak. Předpovědi takzvaného klimatického panelu (IPCC) při OSN vycházejí z naprosto odlišných předpokladů: oteplovat se začalo až v průběhu průmyslové revoluce a Slunce nemá na pozemské klima významný vliv.“

Podvodný hokejkový graf


Hokejkový graf ignoruje velké změny klimatu v minulosti
a zveličuje současné oteplení. Zdroj HN

Článek v Hospodářských novinách poukazuje i na další pochybení interpretátorů klimatických výzkumů: „Jednou z ukázek, jak se taková ‘věda’ dělá, je takzvaný hokejkový graf (Hockey Stick Graph) od Michaela E. Manna z Pennsylvania State University, který se objevil ve zprávě IPCC z roku 2001. Ukazuje, že od roku 1000 až přibližně do roku 1850 byla průměrná teplota na Zemi stále přibližně stejná, pak se však křivka náhle stáčí prudce vzhůru. Po časech zeleného Grónska a malé době ledové tu není ani památky. Na graf vzápětí odmítavě reagovala celá řada renomovaných vědců. Přesto práce IPCC dál vycházely právě z těchto pochybných dat a v médiích dostal hokejkový graf široký prostor. Není přitom bez zajímavosti, že zatímco v českých sdělovacích prostředcích straší stále, z mnoha zahraničních pramenů už tiše mizí. Nejen proto, že odporuje realitě, ale také proto, že Mann byl jedním z aktérů skandálu, který dostal přiléhavé jméno Climagate.“

Politická nebo ekonomická objednávka?


Rádžendra Pačaurí
šéf Klimatického panelu OSN (IPCC)
foto First Post, UK

Loni se podařilo několika hackerům nabourat do korespondence klimatologů napojených na IPCC. „Vědci“ se domlouvali, jak upravovat data, aby odpovídala politickému zadání. Anebo jde o nějakou hospodářskou kriminalitu a upravování výsledků ve svůj prospěch? Společenské klima i novináři jsou nakloněněni katastrofickým zprávám, proč toho nezneužít? Rádžendra Pačaurí, šéf Klimatického panelu OSN (IPCC) proslul mnoha kategorickými varováními před oteplováním a vysloužil si za to i Nobelovu cenu. Není však klimatolog ani vzděláním, ani praxí. Podle listu Daily Telegraph má zastání ve firmách Glori Oil (ropný průmysl), Tata Group (indické strojírenské impérium), TERI Europe (energetika), Sidrian Ventures (investice do obnovitelných zdrojů) a dalších. Je členem dlouhé řady poradních orgánů pracujících v oblasti obchodování s emisními povolenkami a investic do energetiky.

Kovanic se v Šamanově doupěti nevyhýbá ostrým slovům: „V této situaci trvá tupá setrvačnost politiků, živená podplacenými a zblblými médii a kšeftaři emisních odpustků, kteří teď jedou v oteplovacím byznysu. Myslí si, že teplé akcie budou mít stálý a nekonečný růst – tedy alespoň nejméně do roku 2100. Problém je ten, že dnes máme utratit peníze v hospodě, která za devadesát let bude nejspíše zavřená.“

Za všechno může Slunce

Nemůže však za všechno. Přesto je dokázáno, že sluneční aktivita přímo či nepřímo ovlivňuje vývoj pozemského klimatu. Vědci tvrdí, že vliv třeba jen Slunce na Zemi je o několik řádů vyšší, než všechno, co kdy člověk dokázal vytvořit. Když se v 18. století po malé době ledové začaly znovu objevovat sluneční skvrny, začalo se oteplovat. Předpovědi klimatického panelu (IPCC) při OSN však říkají, že oteplovat se začalo až v průběhu průmyslové revoluce a Slunce nemá na pozemské klima významný vliv. Ale Slunce se v posledních letech chová neobvykle. Období mezi dvěma maximy sluneční činnosti obvykle trvá 11 let a předešlý cyklus skončil roku 2007. Dnes už by zase mělo být Slunce plné skvrn – ale není. Pár se jich už objevilo, ale nový cyklus se rozebíhá pomalu. Teploty opravdu klesají. To naznačují mimo jiné i údaje z pražského Klementina, podle nichž pokles průměrných teplot ve střední Evropě začal okolo roku 1995. Na jižním pólu se ochlazuje už od 80. let a podobně vyznívají také další měření.

Staré lodní deníky

Vědci doufají, že data o počasí získaná z lodních deníků 18. století lépe osvětlí to, jak se zemské klima změnilo za posledních 200 let.

V britském projektu by se mělo digitalizovat téměř 300 deníků lodí královského britského námořnictva Royal Navy z cest, které podnikly od roku 1760. Již letos (2010) by se měly první z nich objevit na internetových stránkách britského Národního archivu.

V svém loňském článku uveřejněném na stránkách Hospodářských novin Jan Mittelbach píše: „Lodní deníky obsahují podrobné záznamy o počasí v oceánech, které byly aktualizovány denně nebo dokonce každou hodinu vyššími důstojníky. Jsou v nich uvedeny informace o měření rychlosti a směru větru, stejně jako údaje o teplotě a tlaku.“

Vědci jsou schopni popsat vývoj počasí do budoucnosti na základě expertních databází o pozorování, stavu a vývoji počasí. Čím je těchto údajů více, z více oblastí a hlavně čím jsou tyto řady pozorování delší, lze vyvodit přesnější závěry. „Cílem je rozšířit datové řady do minulosti, takže můžeme přesněji rozvíjet statistické modely vztahů mezi počasím a sklizněmi a podobně a aplikovat tyto vztahy do budoucnosti. Dovedeme pak přesněji formulovat, jaké počasí můžeme očekávat v souvislosti s klimatickými změnami,“ prozradil zpravodajskému serveru BBC News David Parker z Met Office Hadley Centre.

Lodní deníky jsou tak velmi důležitým zdrojem informací pro současné výzkumníky, kteří se zabývají proměnami klimatu v čase. Data z nich získaná se dají použít k tvorbě obrazu o počasí ve světě na počátku průmyslové éry.

Něco se opravdu děje

K tomuto závěru dospěli podle agentury APA rakouští klimatologové, kteří zkoumali vývoj počasí ve středoevropských městech za posledních 130 roků (uvedla loni ČTK). Existenci klimatických změn dokládají podle Christopha Matully z vídeňského Ústředního institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG), prokazatelně především teplotní údaje a změny jsou viditelné mimo jiné i na růstu počtu teplých nocí. „V jiných parametrech, jako je například výskyt orkánů a bouří, ale změny klimatu ještě nepozorujeme,“ dodal klimatolog.

Citace z článků:

Jan Mittelbach (lodní deníky), Hospodářské noviny iHned.cz, 6. října 2009
Jan A. Novák, Hospodářské noviny iHned.cz, 9. února 2010

Michael Stanovský, 10. února 2010

v Severských listech publikováno

Související články

Sweden loves the Planet – 22. 5. 2015
Startuje projekt zkoumající změny klimatu – 23. 11. 2010
Rusko a Norsko urovnaly spor o hranice – 16. 9. 2010
Znalosti Inuitů a výzkum změn klimatu – 14. 4. 2010
Opravdu se globální oteplování nechystá? – 10. 2. 2010
Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate – 7. 12. 2009
Tání arktického ledovce ohrožuje NATO – 22. 2. 2009
Oteplení způsobuje problémy finskému ptactvu – 14. 7. 2008
Jaro a oteplování – 21. 3. 2008
Švédsko letos zrušilo zimu – 21. 3. 2008
Třetí pól ? klimatická přehlídka filmů v pražském Aeru – 16. 10. 2007, 12. 2. 2015
Arktický led roztál, cesta je volná – 17. 9. 2007
Ledovec Sermeq Kujalleq – 20. 8. 2007
Merkelová zkoumala tající ledovce – 18. 8. 2007
DNA z grónských luhů a hájů – 10. 7. 2007
V Arktidě jaro začíná čím dál dřív – 20. 6. 2007
Globální oteplování ve Finsku (karelský medvědí pes) – 19. 4. 2007
Arktida může být už v roce 2040 bez ledu – 2. 4. 2007
Už i Eskymáci kupují klimatizace – 14. 8. 2006
Pozůstatky starých rostlin v Grónsku – 19. 8. 2004
Stotisíciletí obyvatelé Grónska – 31. 5. 2004
Led v Arktidě prý do 100 let zmizí – 12. 3. 2003
Ozón ubývá i na Severu – 8. 9. 2000
Grónské ledovce rychle mizí – 25. 7. 2000
Tání otevřelo bájnou severovýchodní cestu – 8. 4. 2000
V grónském ledu přežil prehistorický virus – 6. 9. 1999
Rychle se pohybující ledovec v Grónsku – 10. 8. 1999
Co má společného těžba ropy a ledovec Briksdal – 7. 9. 1998

V Grónsku objevili nejstarší DNA (osel.cz) – 7. 7. 2007

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.

Zobrazeny 4 diskusní příspěvky.


jméno: Filip

[17.3.2010 – 13:22]

Globální oteplování - zavádějící název

Chtěl bych reagovat na tento trošku zavádějící článek.
Proces globálního oteplování bohuľel existuje - jenom je špatně pojmenován.
Jedná se o proces, kdy se u polů oteplí, u rovníku ochladí a v mírném pásu se rapidně zvýší četnost přírodních "katastrof". V důsledku čehoľ dojde ke změně směru proudění mořských proudů a následné změně teplotního rozvrstvení na Zemi. Důsledkem nebude nic menšího neľ narušení biodiverzity (následkem bude další nárůst četnosti přírodních "katastrof") a vytvářet se začne biodiverzita nová. V té době dojde k vymření řady rostlinných a ľivočišných druhů, k šíření cizokrajných nemocí atd. Příroda to samozřejmě přeľije - chceme to ale opravdu zaľít??
Pokud ano - naslouchejme slepě názorům pana "prezidenta", který tvrdí, ľe jakékoli omezování mnoľství emisí, jakékoli zábrany území proti poddolování jsou zásahem do svobody člověka. Zapomíná ale, ľe člověk má jak svá práva, tak své povinnosti. A svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Viz např. kouření - proč musíme všude čuchat nevábné "vůně"? Jen proto, ľe škoditel má svá práva? Nemá však téľ své povinnosti (neomezovat druhé)?



jméno: Tomas  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[1.5.2010 – 01:10]

Re: Globální oteplování - zavádějící název

Souhlasim s Filipovym prispevkem ohledne definice nazvu globalniho oteplovani a jeho zavadejiciho terminu. Hezky a jednoduse vysvetleno.
Na druhou stranu ale musim rict, ze Filip (zrejme klimatolog) pouziva katastroficke scenare a snazi se ctenare zastrasit a dat jim vychovnou facku.
Dale koment o panu prezidentovi, svobode jednotlivce a koureni vubec, nepatri k tematu a je zcestne. Nejsem milovnikem pana prezidenta (ikdyz ho respektuji), v zivote jsem nekouril a take nebudu. Jsem svobodny natolik, abych si precetl jakykoliv nazor a pak si udelal zaver sam. Bohuzel pokud odborne organizace lzou jen aby dostali vice grantu, tak je neco spatne. Nedivim se, ze je mezi lidmi neduvera v odborne instituce. Osobne, ikdyz moje pritelkyne uci klimatologii v Kodani, neduveruju slepe vsem zpravam a to z obou stran. Proto jsem rad, ze tady jsou Pacauriove, Klausove a take Filipove, kteri se snazi mit tu svou pravdu. Ono nebyt rejpalu a hekru, tak by jsme se nedovedeli nic o prekrucovani skutecnosti a svetove organizace by nas tahaly za nos.

Autorovi Michalovi dekuji za zpracovani clanku. Musel si s tim dat obrovskou praci.



jméno: Honza

[3.5.2010 – 10:50]

Re: Globální oteplování - zavádějící název

Filipe, neviděl bych to zase tak černě.
Je fakt, ľe chvili se něco otepluje, pak zase ochlazuje. Ve škole jsme měli předmět o regulačních soustavách a vím, ľe něco uregulovat, aby to neoscilovalo, je velký problém. A i kdyľ se povede, kaľdá hloupost dokáľe takový systém rozkmitat. Třeba jen trochu. Podobně to bude se Zemí. Stačí Krakatoa, nebo nějaká sopka na Islandu.
Vzpomínám si, jak pře desítkoiu let (či více???) všichni aktivisti varovali, ľe aľ se začnou kácet pralesy v jiľní Americe, nebude do roka a do dne co dýchat. Kácení je sice průser, ale na stav kyslíku v ovzduľí Zeměkoule to má zřejmě pramizerný vliv.
Zrovna tak nikdo nepopírá (doufám, ľe ani Pan Prezident Santa Vašek Klaus), ľe konání člověka má vliv na zemské podnebí, určitě lokální. V globálním měřítku je otázka, jak moc se to projeví - a jestli to je vůbec měřitelné.
Rádo se říká, ľe ledovce tajou. Ano. Před 10-20.000 lety tu byla doba ledová, ta odešla, ledy roztály a tajou furt. Kdyby netály, taak bychom tu těľko mohli ľít. Kdo dokáľe říct, zda dnes tajou více či méně, neľ před osmi tisíciletími? Ale věřím tomu, ľe se tání zrychluje. Ono to těľko můľe být jinak. Projevuje se tu podobný jev, jako je skleníkový: Například polární čepička tála pořád, ale málo. Protoľe bílý led odraľí světlo a teplo. Jednoho pěknýho dne jí ovšem odtaje tolik, ľe se objeví tmavé moře. To by se zřejmě stalo i bez lidí. Nikdo, kromě Greenpeace, si nedovolí odhadnout zda by to nastalo dříve či později. Jakmile se však objeví tmavé moře, absorbuje teplo a ledy začnou tát rychleji. A to tím rychleji, čím je tmavé volné moře větší. Skleníkový efekt v bledě modrém...



jméno: Michal  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[6.5.2010 – 23:25]

Re: Globální oteplování - zavádějící název

Tomáąovi:
Nebylo to tak hrozný, stačilo přečíst pár článků. Ono by mě totiľ opravdu zajímalo, jak to s tím oteplováním je. To se nikdo nikde nedočte. Kaľdý vědec, klimatolog, aktivista nebo i prezident si hájí svoje.
Také není zcela nezajímavý fenomén sledovat výbuchy sopek ... jednou za pár století se to některé povede opravdu důkladně, a pak s třeba i několik let vznáší nad valnou částí světa oblak prachu, který můľe způsobit ochlazení. Není mi zcela jasno, jestli tohle se dá počítat mezi jevy, které mají na svědomí globální oteplování/ochlazování, ale na druhou stranu, zvláště kdyľ budeme sledovat průměrné teploty, to nějaké významné stopy po sobě zanechá.
Nejsem si jist ani tím, jak moc se naše civilizační činění podílí na globálním klimatu, nejsem si jist, zda dokáľe nějak oslabit či otočit toky mořských proudů, třeba Golfského. Jsem si však jist, ľe podnebí v takovém stavu, v jakém je, je křehká záleľitost. Ale nevím, jak velká křekhost to je. Květ je také křehký, kdyľ si na kytku sednem, je po ní. Brouci a motejli, někdy i ptáci, si na ní sedají pořád a kytku nezničí...



Zobrazeny 4 diskusní příspěvky.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.578.122 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.369 sec. • www.severskelisty.cz • 3.236.126.101
file v.20200222.012325 • web last uploaded 20200628.202827
2017:261 • 2018:205 • 2019:159 • 2020:58