Grónské ledovce rychle mizí

šedá: úbytek ledu až o 2 metry
bílá: průměrné odtávání
proužkovaná: zanedbatelné úbytky

Američtí vědci z NASA odhalili, že grónský ledovec taje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo

Průměrný úbytek ledového příkrovu činí jeden metr za rok, což v přepočtu představuje 500 miliard hektolitrů vody. Díky tomu se hladina světových moří každoročně zvyšuje o 0,12 milimetru. "Zjistili jsme neklamné známky urychlujícího se trendu tání," uvedl v odborném časopise Science autor studie William B. Krabill. "Za posledních pět let na některých místech největšího ostrova světa zmizela až desetimetrová vrstva ledu. Tato čísla jasně prokazují, že se něco děje. Tající voda a odtrhávající se ledové kry v Grónsku se podílejí na postupném zvyšování celosvětové mořské hladiny sedmi procenty," upozorňuje vědec.

Oceány stouply o 22 centimetrů

V tomto století oceány stouply zhruba o 22 centimetrů. Některé níže položené oblasti se tak ocitly pod vodou, přičemž podle odborníků se tato situace může ještě zhoršovat. Donedávna nebylo zřejmé, kolik vody odtává z ledovců překrývajících Grónsko a Antarktidu. V posledních letech se na pozorování změn zaměřila americká Národní agentura pro vesmír a letectví (NASA). Ledovce se dostávají ze sevření antarktického ledu spodním rytmickým klesáním a zvedáním hladiny vody. To je proces, jemuž se říká odtrhávání.

William Krabill vede projekt s cílem ze vzduchu monitorovat ubývání ledového příkrovu. K pozorování vědci používají laserovou měřící techniku. Zařízení je umístěno na spodní části trupu letadla, odkud vysílá 5000 laserových impulsů za vteřinu. Paprsky se odrážejí od ledové masy a jsou zpětně zachycovány na přijímači, který je okamžitě vyhodnocuje. Poloha letadla je zaměřována prostřednictvím GPS. Aktuální výsledky byly porovnány s měřením uskutečněným před pěti lety. "Závěr, k němuž jsme dospěli na základě pozorování v Grónsku, může být předobrazem situace panující i na dalších místech ve světě," domnívá se spoluautor studie Waleed Abdalati. "Vzhledem k odlišnému klimatu je ale grónský ledovec poněkud citlivější než antarktický. V Grónsku se nachází 8 % pevninského ledovce. Celých 91 procent obklopuje Antarktidu na jižním pólu.
Antarktida největší rezervoár pitné vody na světě je pod ostrohledem ekologů již řadu led. "Máme důkazy, že ledovce v této oblasti tají již 50 let, ale za celou tuto dobu byl úbytek jen asi 7000 kilometrů čtverečních," řekl Brit David Vaughan. Američané a Britové shodně vysvětlují toto rychlejší tání oteplením. Průměrná roční teplota v oblasti se podle nich zvýšila oproti roku 1940 o 2,5 ºC. U Antarktidy začínají velice pozvolna tát i ledy silné 300 metrů.

Tání signalizuje globální oteplování

"Ve Weddelově moři můžete najít velké tabulovité tlusté pláty ledu. Ledovce dlouhé přes tři kilometry tam lze vidět každý den," říká ředitel Argentinského antarktického institutu Carlos Rinaldi. Američtí vědci v 70. letech předpověděli, že tání antarktických ledovců je jasným signálem urychlujícího se globálního oteplování. Hlavní příčinou růstu teploty na Zemi v tomto století je hromadné využívání a spalování fosilních topiv, jako je ropa a plyn. Z přehledu růstu teplot od okamžiku jejich zavedení vyplývá, že nejteplejší byl loňský rok. Vědci předpovídají, že v příštím století vzroste dále teplota o jeden až 3,5 ºC, za předpokladu, že se nepodaří zajistit, aby se snížily emise takových zplodin, jako je kysličník uhličitý (CO ₂). Globální oteplování má trvat několik staletí a prý rozpustí většinu z rozsáhlých ledových ker u Antarktidy.

čtk, LN, 25. července 2000