Klimatický summit v Kodani, aféra Climagate

ilustrační foto necn.com

V dánské metropoli Kodani se koná dlouho očekávaná klimatická konference, jejímž cílem je položit základy nové dohody o boji s globálním oteplováním, která by nahradila dosluhující Kjótský protokol. Účast na závěrečné fázi jednání, které se zúčastní asi stovka hlav států, nakonec přislíbil i americký prezident Barack Obama. Tlak na dosažení uspokojivého kompromisu bude tedy veliký.

Dva roky přípravných jednání před Kodaní přinesly jedinou jistotu: Nadcházející summit nebude vyvrcholením klimatických rozhovorů ale pouze prvním krokem na cestě k nové dohodě. Optimisté tvrdí, že průtahy ve vyjednávání nejsou u podobných mezinárodní smluv nic výjimečného – ostatně Kjóto vstoupilo v platnost až čtyři roky po jeho podepsání.

Klimatický summit v Kodani má tedy dva základní cíle: dospět k dohodě, která by tvořila základ pro právně závazný dokument, jehož konečná podoba by se měla dojednat příští rok, a jež by zároveň umožnila, aby se s bojem proti změnám klimatu mohlo začít pokud možno ihned (hlavně v chudších státech, které jimi budou nejvíce postiženy).

Sečteno a podtrženo, vyspělé státy by se měly zavázat k výraznému snižování emisí skleníkových plynů, zatímco ty méně rozvinuté mají přijít pouze se zpomalováním růstu exhalací (oproti business as usual). Od bohatých států se navíc očekává, že nabídnou schéma, jak financovat boj proti změnám klimatu v chudších zemích a zároveň jim poskytnout okamžitou pomoc.

Americký prezident v Kodani

Ještě začátkem prosince to vypadalo, že nejmocnější muž světa udělá v Kodani pouze krátkou zastávku na své cestě pro Nobelovu cenu míru do norského Osla, ale v pátek 4. prosince 2009 Bílý dům oznámil, že se Obama zúčastní vyvrcholení summitu (přiletí 18. prosince 2009). Spolu s dalšími vrcholnými státníky ho však nečeká vůbec jednoduchá úloha.

Emisní kredity

Závazek bohatého světa, který nese za současné oteplování hlavní odpovědnost, k dostatečné redukci emisí je jen prvním předpokladem k úspěchu kodaňské konference i následujících jednání. Na diplomaty a politiky čeká ovšem celá řada dalších úskalí: třeba neví se, jak dál s emisními kredity (některé země je na základě Kjótského protokolu nashromáždily). Rozvojové státy chtějí, aby jim bohatý západ s masivními investicemi výrazně pomohl. Zatím jediný významný hráč, který dal na stůl konkrétní čísla, je Evropská unie – ta se domnívá, že na podporu rozvojových států musí jít asi 100 miliard eur ročně.

Jak však uvádí britský týdeník Economist, u stanovení konkrétních částek debata nekončí, je totiž také potřeba najít mechanismy k efektivnímu rozdělování peněz. Economist navrhuje zavést vládní dotace na podporu rizikových investic do zelených technologií, tedy podpořit soukromý kapitál, a varuje před tím, aby „peníze putovaly mezi jednotlivými vládami“.

Skandál před summitem

Skandál se týkal elektronické korespondence klimatologů Kevina Trenbertha a Phila Jonese z Klimatické výzkumné jednotky Východoanglické univerzity.Toto klimatologické středisko mimo jiné spolupracuje právě s IPCC.

Korespondenci společně s několika tisíci dokumentů zveřejnili minulý měsíc na internetu neznámí hackeři a citáty z některých e-mailů naznačují, že vědci zveličovali data svědčící o globálním oteplování. Vědci to ale popírají a tvrdí, že jejich výroky byly vytrženy z kontextu a špatně interpretovány.

Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC), který působí v rámci Organizace spojených národů, se v předvečer kodaňské ekologické konference ohradil proti skeptikům zpochybňujícím vliv člověka na oteplování klimatu.

Jones v jednom z e-mailů popisuje, jak pomocí jistého triku upravoval grafy teplot z posledního tisíciletí tak, aby „se zakryl pokles“ globálních teplot v poslední době. Jones, který dočasně odstoupil z funkce, zatímco je vedeno nezávislé vyšetřování, přiznal, že e-mail je autentický, manipulaci s důkazy ale odmítá.

Podle místopředsedy IPCC Jeana-Pascala van Yperseleho není náhoda, že korespondence byla zveřejněna před summitem v Kodani, kde budou členské země OSN jednat o smlouvě nahrazující Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů. Skandál si prý někdo objednal, aby podkopal důvěru, kterou mají někteří vyjednávači k vědcům. Že se jedná o politickou hru naznačil i britský ministr pro energetiku a klimatické změny Ed Miliband, jenž pochybovače o vlivu člověka na změny klimatu přirovnal k lidem, kteří ve středověku nevěřili, že Země je kulatá.

Ekologická doprava na summit

V sobotu zamířil z Bruselu do Kodaně takzvaný klimatický vlak se 450 pasažéry – představiteli OSN, delegátů, aktivistů a novinářů. Podobné „zelené vlaky“ vypravily na summit i jiné země, jeden dokonce z japonského Kjóta přes Čínu a po ruské transsibiřské magistrále. Organizátoři tak chtějí demonstrovat úsilí o snižování emisí.

Jinak je tomu u limuzín, které budou po Kodani jezdit. Je jich třeba asi 1200 – takže si je organizátoři půjčovali i v Německu a Švédsku. Smutné je, jen pět z nich bude mít ekologický hybridní pohon. Podle majitelky jedné z největších dánských půjčoven limuzín Majken Friss Jorgensenové tomu je tak, protože v Dánsku se na tyto auta platí příliš velké daně.

Příliš „ekologické“ nejsou ani letadla. Jen soukromých letadel přibude v Kodani asi 140. Kapacita kodaňského letiště není tak velká, takže řada z nich musí po vyložení pasažérů odletět parkovat do Švédska.

Greenpeace

I když zástupci jednotlivých států jedou na světový summit v Kodani s rozdílnými návrhy a představami, o tom kdo a za čí peníze by měl snižovat množství emisí skleníkových plynů, čeští ekologové doufají, že konference přinese výsledek. „Vycházíme ze zkušenosti z Kjóta, kde se dva týdny diskutovalo bez výsledku, a pak na závěr za zavřenými dveřmi dohoda vznikla v průběhu několika hodin,“ řekl čtk Jan Rovenský z mezinárodní organizace Greenpeace. Ani on ale nečeká, že by se dokázaly státy už v Kodani dohodnout na konečném znění dohody, která má stanovit cestu ke snížení emisí do roku 2020 s výhledem do roku 2050. Vládní delegace bude považovat za úspěch, když světoví politici najdou v Kodani shodu nad všemi kameny budoucí dohody. A to tak, aby ji bylo možné uzavřít v příštím roce v Mexiku se zachováním ambice snížit do roku 2050 světové emise skleníkových plynů na polovinu z roku 1990. Ani dohoda z Mexika pak podle Rovenského nebude znamenat definitivní shodu. Mezinárodní smlouvu bude ještě čekat ratifikace jednotlivými parlamenty. Na pondělí 7. prosince 2009, kdy bylo v Kodani jednání zahájeno, naplánovaly organizace Greenpeace a Hnutí Duha českou premiéru filmu o možných dopadech klimatických změn „Čas hlupáků“. Uskuteční se v pražském kině Světozor a na ni navazující debaty přislíbil účast například ministr životního prostředí Jan Dusík.  (Radio Praha 2. prosince 2009)

Premiér Jan Fischer a prezident Václav Klaus

Premiér Jan Fischer se zúčastní vrcholného jednání konference OSN o změnách klimatu v Kodani. Mandát, který kabinet schválil už minulý týden, nepočítá s účastí prezidenta Václava Klause na schůzce světových státníků. V dánských knihkupectvích se nicméně v těchto dnech objevil překlad knihy „Modrá, nikoli zelená planeta“, ve které prezident varuje před zneužitím tématu globálního oteplování v politice a před hysterií. „Vydavatel rozhodl, že kniha by měla být v knihkupectvích týden před zahájením konference,“ řekl čtk Martin Erva z tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Klaus dlouhodobě kritizuje snahy o regulaci skleníkových plynů. Dánský překlad je už třináctou jazykovou mutací jeho publikace o klimatu. V Česku letos kniha vyšla ve druhém rozšířeném vydání. Prezident v ní v souvislosti s globálním oteplováním upozorňuje, že hysterie je podle něj daleko větší hrozbou než samotná klimatická změna. V ohrožení je svoboda a prosperita, nikoli podnebí, soudí Klaus.  (Radio Praha 7. prosince 2009)

zdroje: euractiv.cz, LN, ČRo7 – Radio Praha

red (ms), 7. prosince 2009