Grónské mýty a pověsti provokují v Národní knihovně

ilustrace Martina Velíška

V horkých srpnových dnech zchladí návštěvníky Klementina ilustrace Martina Velíška pro knihu Grónské mýty a pověsti. Drsné obrázky, v nichž však nechybí absurdita a nadhled, jste mohli od 11. srpna do 11. září 2014 obdivovat na Výstavní chodbě NK ČR. Záštitu nad ní převzal dřívější velvyslanec v Dánsku a zároveň překladatel knihy Zdeněk Lyčka.

Aktuální výstava v Národní knihovně ČR představuje knižní ilustrace Martina Velíška ke knize Grónské mýty a pověsti (Argo, 1998 a 2007). Svazek je výborem z rozsáhlého díla dánsko – grónského polárního badatele a spisovatele Knuda Rasmussena (1879–1933), který sesbíral většinu grónských mytologických příběhů, bajek, pověstí a písní a přeložil je do dánštiny. Vybraný soubor inuitských příběhů převedli do češtiny Viola a Zdeněk Lyčkovi a právě její překladatel a bývalý velvyslanec v Dánsku převzal nad expozicí záštitu.

Mýty a pověsti byly odjakživa nedílnou součástí života Inuitů usazených v drsném arktickém prostoru. Severští lovci si je navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci, nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají. K bezděčné syrovosti a krutosti některých textů se mnohdy těžko nalézá morální opodstatnění nebo odpovídající trest. „Mýty a pověsti mě fascinují svou podstatou. Ústní slovesnost se přenášela z generace na generaci, často po stovky, někdy tisíce let. A nezáleželo na tom, zda se přitom lidé přestěhovali o stovky či tisíce kilometrů dál. To je právě případ Gróňanů a v podstatě všech Inuitů, kteří pocházejí z Asie a přes zamrzlý Beringův průliv doputovali až do Severní Ameriky a Grónska. Nejstarší mýty si zabalili s sebou na cestu, a proto dnes můžeme v různých částech Arktidy vystopovat varianty téhož příběhu. O další fascinující rozměr se postarala nemilosrdná příroda, která nikomu z těch, kdo v této části světa žijí, nedala nikdy nic zadarmo. Životní realita je často redukována na prazákladní témata – život, smrt, sex, jídlo, spánek. Tím se grónský svět přece jen o něco liší od poměrů v našich zeměpisných šířkách, mlékem a strdím oplývajících,“ vysvětluje Zdeněk Lyčka. Drsnost životních podmínek zprostředkovávají i Velíškovy ilustrace, o jejichž přímočaré syrovosti se budou moci návštěvníci Národní knihovny přesvědčit na vlastní oči. Jak je však pro výtvarníkovu tvorbu typické, jeho obrázky v sobě zároveň nesou i svérázný humor.

Ilustrace Martina Velíška byly poprvé prezentovány v roce 2008 v grónském hlavním městě Nuuku jako součást projektu České dny v Grónsku. Poté byly představeny v dalších grónských městech (Narsaq, Qaqortoq, Maniitsoq, Sisimiut a Ilulissat) a v letech 2010-2013 putovaly po Dánsku (Kodaň, Aalborg, Odense, Hundested, Skive). V roce 2012 byly spolu s výstavou ilustrací Luboše Drtiny k sámským pohádkám a pověstem součástí Českých dnů na Faerských ostrovech. Od podzimu 2013 byly k vidění na mnoha místech České republiky (Havlíčkův Brod, Praha, České Budějovice, Kutná Hora, Ústí n. Labem, Ostrava, Brno, Třeboň, Železný Brod) a v Bratislavě. Po uvedení v Klementinu budou následovat dvě instalace na východním Slovensku a tři v Polsku, pak se výstava vrátí zpět do Česka – do Vlastivědného muzea v Olomouci.

---

Martin Velíšek (*1963) je absolventem sklářského ateliéru profesora Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1989). Věnuje se ilustrátorské, plakátové, animátorské a volné umělecké tvorbě. Je dvorním výtvarníkem alternativní kapely Už jsme doma. Je členem České filmové a televizní akademie. V roce 2002 získal Českého lva za výtvarnou stránku filmu Fimfárum Jana Wericha a cenu Ministerstva kultury ČR za nejkrásnější knihu roku 1997. Vystavoval mj. v Paříži, Rouenu, Vídni, Hannoveru, Mnichově, Frankfurtu, New Yorku, Seattlu, Kodani, Helsinkách, Stockholmu, Oslu, Nuuku, Segovii, Melbourne, Mostaru a Varšavě. Kromě Grónských mýtů a pověstí ilustroval také Babičku Boženy Němcové, Zvířecí farmu George Orwella a mnoho dalších knih.

Zdroj: Irena Maňáková Národní knihovna, 11. srpna 2014