Nervové centrum americké obrany – grónská Thula

V Thule sloužilo až 10 000 lidí

Základna v Thule

Jedním z nervových center americké obrany během studené války byla základna Thule. Jen kousek od ní byla postavena radarová stanice, která čtyřiadvacet hodin denně sledovala, zda nebyly z území SSSR odpáleny rakety přes severní pól na Spojené státy. Lidé, kteří na základně sloužili, si mnohokrát museli a musejí sáhnout na dno svých sil. Základna je na místě, kde stávala vesnice Pitufik (v jazyce domorodých Inuitů to znamená "místo, kde přivážeš své psy"). Led zde vládne: místní přístav je přístupný jen šest týdnů v roce, celé měsíce tam nevyjde slunce. Nebo naopak vůbec nezapadá.

Letiště bylo vystavěno tajně v roce 1951 během 104 dnů v rámci operace pod kódovým názvem "Blue Jay". Mělo sloužit jako zásobárna paliva pro strategické bombardéry, nesoucí svůj smrtící náklad na Sovětský svaz. V roce 1968 došlo k incidentu, který mohl přivodit katastrofu. Při přistávacím manévru se do moře zřítil bombardér B52 se čtyřmi vodíkovými bombami na palubě. Potápěčům se sice podařilo pumy nalézt a vytáhnout, ale tento případ se stal jedním z důvodů, proč Inuitové (tvořící 90 procent z 56 tisíc obyvatel Grónska) požadují odchod Američanů ze základny.

Radarová stanice, která byla součástí systému včasného varování, byla vystavěna později, necelých dvacet kilometrů od hlavní základny. Radary byly schopné sledovat objekty velikosti dveří pohybující se nad územím SSSR. Jejich vylepšené verze mohly odhadovat místa dopadu sovětských balistických raket a zaznamenat střely odpálené z ponorek.

Kvůli letecké základně byly v roce 1953 z tzv. bezpečnostního pásma vystěhovány desítky Inuitů. Dodnes se nemohou vrátit a před nedávnem je dánská vláda, pod kterou Grónsko spadá, odškodnila částkou 70 tisíc dolarů. Domorodí obyvatelé by se i přesto rádi vrátili zpět do vesnice Pitufik a tlačí na Kodaň, aby při- nutila Washington stáhnout se z Grónska.

O tom se nyní jedná na americko-dánských rozhovorech. Washington by si rád základnu, kterou dnes obývá přibližně 600 lidí a která je určena především k civilnímu provozu, ponechal. Objevily se spekulace, že důvodem může být i tolik kritizovaný nový systém Národní raketové obrany, přezdívaný též Hvězdné války II. Pentagon ale možnost, že by radary základny v Thule měly být součástí protiraketového systému, popírá. O budoucnosti letiště a základny, na kterých v dobách největší slávy sloužilo 10 tisíc lidí, by se mělo rozhodnout letos v září, kdy by měly americko-dánské rozhovory vrcholit.

František Šulc, LN, 29. července 2000