SKODA Auto Kalaallit Nunaanni!

foto Alena a Jaroslav Klempířovi

Ersqqinnerusumik paasiniaasinnaavutit!

Po letu ze severního Grónska uháníme z letiště v Nuuku taxíkem před jeden z mála hotelů v Grónsku, před hotel HANS EGEDE, přímo v centru města. Když vystupujeme, doslova v údivu vidíme další taxi a je to stříbrná Octavia! Je to pro nás nový objev, před dvěma lety nebylo v Grónsku po Škodovce ani tuchy. S manželkou nejezdíme do Grónska na výlety, ale zjišťujeme, jak žijí a jak „si vedou“ Gróňané v jejich krásné zemi. Také jezdíme za poznáním historie, kultury, jazyka, protože se zabýváme etnologií, etnografií a geografií polárních oblastí, zejména Grónska.

V Grónsku máme mnoho přátel, kteří na náš dotaz, co říkají „škodovkám“, které jsou na zdejších „silnicích“ novinkou jednotně odpovídají: qujanassusia! – skvělé! To jsme opravdu rádi. Po strašně dlouhých 272 letech totiž znovu poznávají něco „nového“ z Čech a Moravy. Nedivte se! V roce 1733 připluli do Nuuku, tehdy dánsky pojmenovaného Godthabu – šťastného přístavu – tři misionáři z Moravy. Oni a další jejich následovníci zanechali výraznou stopu v celém životě Gróňanů, v kultuře, myšlení a náboženství. Nejvíce snad Samuel Kleinschmidt který vytvořil a zavedl písemnou formu inuitštiny, jazyka současného Grónska. To se stalo někdy kolem roku 1850. Nenechte se mýlit německým jménem. Kleinschmidtův rod pochází z Moravy. Zavede-li Vás cesta v Nuuku k malé budově grónské univerzity – Ilisimatursafíku -, budete překvapeni, že budova dodnes nese název Nová Morava. Zde právě žili a učili Moravští bratři, také tuto stavbu budovali.

O Grónsku, automobilech a „silnicích“

Grónsko je svojí rozlohou 2 415 100 čtverečních kilometrů největším ostrovem světa. Je pro porovnání asi 26,5 krát větší než naše území. Zaledněno je 85 %povrchu, jinak je zde všude skalnatý povrch země, velice hornatý, takže vybudování jakékoliv silniční komunikace na větší vzdálenosti je skutečně nemožné. Silnice v našem slova smyslu jsou vyloženě jen v několika málo městech. V hlavním městě Nuuku je nyní přibližně pouze 160 km silnic a ulic, takřka od jednoho konce města na druhý, hlavně do námořního přístavu. Započítány jsou i sebemenší uličky k jednotlivým domům. U domů můžete tak vidět „odpočívající“ sněžné skútry i auta, podle roční doby. Ty jsou jenom dvě. Delší zima s polární nocí – a kratší léto s polárním dnem, kdy slunce nikdy nezapadá. Nejdelší „silnice“ je asi dlouhá 8 km, vede z centra města k letišti. Pro snadnější a rychlejší přepravu jsou auta velmi využívaná.Jak pro firemní záležitosti, tak i k soukromým jízdám. Hodně se jezdí taxíkem. Tak za celou dobu našeho pracovního pobytu jsme napočítali pět Octavií a čtyři Fabie, všechny modely z roku 2004, nebo dovoz z 2005.

Zvláště taxikáři si pochvalují velký zavazadlový prostor a pěkný komfort. Fabii má v Nuuku i taková firma jako je CANON. Jinde, mimo hlavní město, je velmi málo aut a když, tak terénní. Jistě všichni, kdo čtete článek, umíte řídit auto. Dávejte v Grónsku pozor na značku „Přednost v jízdě má psí spřežení!“ A umíte „řídit“ psí spřežení? Upozorňujeme, že je to daleko obtížnější než auto! Než se rozhodnete v Grónsku „řídit“ psí spřežení, naučte se následující pojmy. Psi totiž „rozumí“ jenom grónštině.

Slovníček

Dopředu – taama!

Doprava – ili – ili!

Doleva – iuu – iuu!

Zastavit! – unigit!

A „údržba“ takové psí tažné smečky je obtížná a nákladná! To musíte mít stále připravenou pořádnou flákotu masa, nejlépe syrového, čerstvě uloveného tuleně. Tak si to dobře rozmyslete! Určitě je lepší ta „naše“ benzinová pumpa i s drahým palivem!

A co jste četli v nadpisu článku?

To je v grónštině: Poslední informace. ŠKODA Auto v Grónsku.

Přejeme Vám, aby i Vy jste se dostali do čarokrásných polárních oblastí Grónska. Ale to musíte jako my, vždy letadlem. Autem to nejde.

Qujanaq – děkujeme.

Alena a Jaroslav Klempířovi