Všichni, kdo byli v Norsku, se vrátili nešťastni z tamější drahoty. Ti co byli na Islandu se smáli. Říkali – Island na Vás
Již tomu tak není. Norsko se stává zemí skoro dražší než Island, Islanďané si stěžují, jak je tam draho, našinec už ne tolik. Za posledních šest let spadla islandská koruna z 0,52 Kč (1996) na téměř 0,32 (léto 2002), ale ceny se tolik nezvedly.
Ovšem Norsko začíná být drahé i pro Nory. Díky sílící měně je Švédsko častějším cílem jejich nákupů. Norové, jejichž země není členem Evropské unie, vždy jezdili rádi nakupovat do sousedního Švédska. Na tamním trhu, vystaveném konkurenci ostatních zemí Evropské unie, totiž mohou skoro všechno pořídit levněji.
V roce 2002, kdy norská koruna posílila nejenom k euru, ale i vůči švédské koruně, zájem o nákupní turistiku výrazně zesílil. „V posledních zhruba pěti letech vyrostla na švédské straně hranic obří nákupní centra s mnohem delší otevírací dobou než v Norsku. Mají otevřeno i v neděli a o svátcích,“ sdělil deníku Hospodářské noviny český velvyslanec Petr Kypr z Osla. Norská koruna vůči euru od jeho zavedení posílila skoro o 16 procent. Za sto švédských korun platili Norové v červenci 2002 zhruba 76 svých korun. Tak silná norská měna nebyla od svého zavedení v roce 1819, kdy se vůči švédské koruně směňovala v kursu jedna ku jedné.
Norové ve Švédsku nakupují i nemovitosti, zejména rekreační chaty. „Někteří lidé, hlavně důchodci, se stěhují do Švédska za levnějším živobytím,“ uvedl v bulletinu News of Norway ekonom Lars Haartveit z Konfederace norských obchodních podniků a podniků služeb.
Pokud jde o potraviny, pro Nory jsou ve Švédsku cenově zajímavé především maso a masné výrobky, sýry a alkoholické nápoje. Například kuřecí křidélka, velice oblíbená k letnímu grilování, přijdou v Norsku na 70 korun, ve Švédsku v přepočtu na stejnou měnu kolem 25 korun. Láhev vína (0,7 litru) stojí v Norsku 70 až 80 korun, u sousedů vyjde zhruba na polovinu. Na vyšším zájmu o nákupy ve Švédsku se samozřejmě projevil vliv tvrdší norské koruny.
Výhodné nákupy pro Nory ale nejsou podle velvyslance Kypra dány primárně vývojem směnného kursu, nýbrž především dlouhodobými rozdíly v úrovni cen. „Ty způsobilo zejména norské ochranářství vůči agrárnímu dovozu“, dodává velvyslanec Kypr. Dalším důvodem, proč Norové rádi nakupují ve Švédsku, je bohatší výběr v obchodech. Norské ochranářství se totiž projevuje i v chudším sortimentu. K posilování norské koruny přispívají hlavně vysoké úrokové sazby. Centrální Norges Bank na počátku července 2002 zvýšila hlavní sazbu na sedm procent. Tento krok zdůvodnila potíráním inflace, která je nad západoevropským průměrem.
ms podle HN 23.7.2002
v Severských listech publikováno
Dánské referendum o euru – 23. 11. 2007
Rok po vraždě Anny Lindhové: změnilo se Švédsko? – 9. 9. 2004
Vražda švédské ministryně zahraničí, vrah Lindhové se přiznal – 8. 1. 2004, 20. 9. 2004
I Švédsko má své 11. září – 18. 9. 2003
Švédské referendum o euru – 15. 9. 2003
Švédsko šokovala vražda ministryně zahraničí – 12. 9. 2003, 3. 11. 2003
Proč má Norsko spíš negativní vztah k Evropě? – 15. 5. 2003
Ve Švédsku roste odpor proti společné evropské měně – 29. 4. 2003
Proč Island a Faerské ostrovy nemohou být v EU a proč se některé ostrovy asi stanou pevninou – 25. 1. 2003
Většina švédských poslanců je pro zrušení monarchie – 28. 12. 2002
Zvoní švédskému modelu hrana? – 2. 9. 2002
Jak je v Norsku draho a ve Švédsku levně – 13. 7. 2002
Útěky ze švédského ráje – 11. 7. 2002
Finsko přijalo evropskou měnu – 22. 1. 2002
Švédové a euro – 10. 1. 2002
Většina Švédů odmítá evropskou měnu – 25. 10. 2000
V Dánsku euro nebude – 1. 10. 2000
Dánsko a euro aneb o nás bez nás – 8. 9. 2000
Většina Dánů chce evropskou měnu i hospodářství – 28. 8. 2000
Dánské referendum k EU – 28. 5. 1998
Průměrná známka: 1,50 • hodnoceno: 8 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2023 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2023. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552