ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Luteránská misie a Moravští bratři (Herrnhuteři) v Grónsku

Misie v Grónsku


Hans Poulsen Egede (1686–1758)

Hans Poulsen Egede (1686–1758) byl dánsko-norský luteránský misionář, který proslul svou misií v Grónsku. Šířil v této zemi nejen křesťanství, ale obnovil zde po stovkách let i dánsko-norský vliv. Splnit přání Hansi Egedemu „přivést celý svět k evangeliu“ a začít misii v Grónsku, bylo umožněno dánským králem v roce 1721.

3. července 1721 výprava přistála ve fjordu Nuup Kangerlua, načež zde Egede vyhlásil „kolonii Haabets“. Na ostrově Kangeq (i ten Egede přejmenoval na Haabet Oe) si poté zřídil malou základnu. Několik měsíců pak hledal potomky starých norských kolonistů, ale žádné nenašel. Všude se setkával jen s Inuity. Naučil se tedy jejich jazyk a začal se šířením křesťanství. V zimě pak velká část kolonistů onemocněla kurdějemi a vrátila se domů. Egede a jeho rodina zůstali. V roce 1722 jim těžké podmínky zjednodušila zásobovací loď, kterou jim poslal král.

Egede musel splnit i požadavek pěstovat nejen misie, ale i obchod. Již v roce 1727 mu nabídl pomoc Mikuláš Ludvík hrabě z Zinzerdorfu, který věděl o práci Egedeho v Grónsku a zároveň se k němu donesla falešná zpráva, že Egede chce Grónsko opustit.. Na povolení dánského krále připlouvají 20. května 1733 na lodi „Caritas“ do Godthabu první Moravští bratři: Matěj Stach, Kristián David a Kristián Stach. V dalších týdnech si pracně vybudovali zemljanku, později dům a malou školu a toto místo pojmenovali Ny–Herrnhut, Nová Morava. Význačným datem v dějinách Moravských bratří (Herrnhuterů) bylo pokřtění „pohana“ Kajarnaka, 30. března 1739. Postupně byly vybudovány další misijní stanice od Godthabu, dnešního hlavního města Grónska Nuuku, až po jižní Grónsko.

Moravští bratři (Moravian Brethern) aneb proč jsou Moravští bratři nazýváni Herrnhuty

Po porážce stavovského povstání v roce 1620 a v následujících letech odešlo mnoho přívrženců Jednoty bratrské do exilu do Polska (Lešno), Německa (Ochranov) a později do Ameriky.

Vyznavači Jednoty bratrské, později Moravští bratři, prožívali po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 velký útisk, končili ve věznicích a na šibenicích. Postupně ale nacházeli nový domov, například v Suchdole nad Odrou a později v Ochranově. Pro mnohé to však byla jen přestupní stanice, někteří začali nový život mezi Inuity, v zemi věčného ledu a sněhu – v Grónsku.

Od roku 1722 našli potomci Českých bratří, pocházejících převážně z Fulneku (místa působiště J. A. Komenského), pod vedením Christiana Davida útočiště na statcích hrabětě Mikuláše Zinzendorfa a založili tam spolu s jinými pietistickými skupinami obec Ochranov (Herrnhut). Z jejího náboženského ducha prosté, někdy naivní zbožnosti vyrostl vlastní životní styl, který je uschopnil k významné misijní činnosti. Den 13. srpna 1727 lze považovat za datum vzniku obnovené Jednoty bratrské (Unitatis fratrum) a Zinzendorf se stal jejím prvním biskupem. Už roku 1732 vysílají první misionáře do tzv. Západní Indie, o rok později do Grónska. V současné době jsou misijně činní obzvlášť ve Střední Americe, kde se mj. zasazují i za práva domorodého obyvatelstva (Salvador). První sbor obnovené Jednoty bratrské v „zemi otců“ vznikl v Potštejně roce 1870. Proti „teologii rozumu“ prosazují „teologii srdce“ ve spojení s činorodým křesťanstvím.


Ny Herrnhut / Noorliit, Grónsko, kolem r. 1770

Pamětní deska Samuela Kleinschmidta

Odchod Moravských bratří do Grónska je spojován s osobou Kristiána Davida. Narodil pár kilometrů od Suchdola nad Odrou. V roce 1722 se seznámil s hrabětem Nikolausem Ludwigem von Zinzendorfem. Ten přišel s myšlenkou nabídnout pronásledovaným Moravanům azyl. A sice v hornolužickém Ochranově, v Herrnhutu. Od té chvíle podnikal Kristián David utajené cesty do Suchdola nad Odrou a do dalších vesnic, aby zde šířil zakázanou víru a aby převáděl své pronásledované souvěrce do Ochranova. Za svobodou…

Počínání Kristiána Davida se představitelům státní moci příliš nelíbilo. Následovaly prohlídky v domech nekatolíků, u koho byla objevena zakázaná nekatolická literatura, byl ztracen. Čekalo ho vyšetřování, vězení, nucené práce. Tehdejší moc ale především prahla po Kristiánu Davidovi. Právě on totiž pomáhal pronásledovaným Moravským bratřím uprchnout.

Ochranov neboli Herrnhut nebyl cílová stanice – hrabě Zinzendorf začal totiž organizovat dnes již legendární misie do celého věta a také do Grónska. Místo, kde se Moravští bratři v zemi za polárním kruhem usídlili, nazvali Nová Morava. Naučili se grónsky a tato země se stala jejich domovem.

Dne 30. března 1739 Moravští bratři pokřtili prvního domorodce – Kajarnaka. Budovali další misijní stanice, místní je milovali… Plynuly roky, Kristián David z Grónska odjel, aby se ještě dvakrát vrátil. Do Grónska mezitím přijížděli další a další Moravští bratři, mezi něž patřil i Konrád Kleinschmidt, který podobně jako David pocházel ze severní Moravy. Konradu Kleinschmidtovi se tu v roce 1814 narodil syn, později proslulý Samuel Petrus Kleinschmidt.

Moravští bratři nezakládali své severské misie jen v Grónsku, ale také třeba v Kanadě na Labradoru (www.mun.ca/rels/morav/morav.html)

Kristián David


Kristián David (1692-1751)

Jediná známá fotografie
Samuela Kleinschmidta (1814–1886)

Kristián David (1692-1751), zakladatel obnovené Jednoty Bratrské, patří mezi největší moravské osobnosti, přesto je dosud znám a obdivován více ve světě než v České republice. Prostý tesař se stal smělým následovníkem Ježíše Krista a pro jeho víru, odvahu a vytrvalost se evangelium rozneslo do končin země. Stal se zakladatelem bratrské osady Herrnhut v Horní Lužici, spoluzakládal obnovenou Jednotu bratrskou, známou také pod názvem Moravská církev – Moravian church. Davidův životní příběh dosud inspiruje věřící i nevěřící k praktickému životu v prosté odevzdanosti Bohu v čisté důvěře a lásce.

V dubnu roku 1733 byl vyslán společně s bratranci Stachovými do Grónska, aby tam pomohl založit misii a novou bratrskou osadu. Při druhé návštěvě Grónska v roce 1747 a třetí (1749) se spolupodílel při výstavbě prvního kostela. Jeho konstrukce musela být do misie přivážená po částech. Slavnostním otevřením pak byl pověřen Kristián David, který kostel vysvěcoval v přítomnosti asi tří set místních obyvatel. Bratrská misie v Grónsku fungovala až do roku 1900, kdy ji Jednota bratrská předala dánské státní církvi.

Samuel Petrus Kleinschmidt

Nejvýraznější postavou v historii snad všech misií Moravských bratří v Grónsku byl člověk výrazně charizmatický, všeobecně vzdělaný jak v teologii, hudbě, výtvarném umění a nejvíce jistě v literatuře – Samuel Kleinschmidt (1814–1886).

Narodil se v Grónsku roku 1814, jeho rod pochází ze severní Moravy. Snažil se hluboce porozumět duchovnímu a náboženskému životu tehdejších obyvatel. Vyrůstal mezi Inuity. Sám se snažil jednat a žít jako Inuité, všímal si jazykového vyjadřování, které následně zpracoval. Naučil se perfektně jejich řeč. Chodil a jednal jako Inuité, prohloubil své jazykové znalosti inuitštiny, v roce 1851 vydal novou gramatiku grónské řeči, která se používala do roku 1973, s několika úpravami dodnes.

Později odjel do Evropy, studoval řečtinu a latinu. Po čase se do Grónska vrátil a žil v dnešním hlavním městě Nuuku – Gothobu. Začal tu kázat a také učit. Do povědomí se zapsal například jako výtvarník. Rovněž jako hudební skladatel, hrál mimo jiné na housle, na varhany.

V hudební oblasti vytvořil skladby na témata bratrských a německých chorálů, které se uvádí i v dnešní době. Vytváří kresby, které jsou kolorovány. Pro společnost Moravských bratří a další věřící postavil tzv. „Klenschmidtovu lampu“, která v temné polární noci měla přivádět věřící na bohoslužby a výuku do misijní stanice „Nová Morava“, kde žili a působili Moravští bratři.

Samuel Kleinschmidt umírá v roce 1886. V dnešním hlavním městě Grónska Nuuku je řada míst pojmenována po této význačné osobnosti, jako škola, ulice. Jeho známá „Lampa“ byla v roce 2006 znovu s vkusem a pietou restaurována, taktéž pamětní bronzová deska pod lampou. Musela být přemístěna přibližně o 40 metrů výše, než byla původně na historickém místě u cesty, vedoucí k misijní stanici, z důvodů výstavby nové budovy telekomunikací a pošty. Budova „Nová Morava“ byla v minulém století muzeem a od roku 1989 slouží tato budova pro potřeby Grónské univerzity – Ilisimatusarfík.

Závěr

Moravští misionáři působili v Grónsku 167 let – až do roku 1900. Mimochodem – třicet let předtím, v zemi otců Moravských bratří, vznikl první sbor obnovené Jednoty bratrské. A sice ve východočeském Potštejně. Moravské bratry dnes najdeme doslova po celém světě. Život v misijních stanicích byl těžký, historie dlouhá. 5. srpna 1900 během slavnostní bohoslužby předávají Moravští bratři celou svoji práci dánsko-luteránské církvi. V dějinách Grónska však zanechávají neopomenutelnou stopu pro další utváření země, zvláště kultury.

Zdroje

Wikipedie, Stanislav Motl, ČT 2012, Alena a Jaroslav Klempířovi, www.polarnisvet.cz, David Loula, anotace ke knize Christian David

ms, 11. prosince 2016

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.408 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.238 sec. • www.severskelisty.cz • 54.226.76.27
file v.20180224.034807 • web last uploaded 20180225.035521
2017:343 • 2018:7