foto Fredrik Sweger, SI
foto Peter Westrup, SI
foto theblogfathers.com
Slavnosti letního slunovratu Midsommar mají svůj původ v pohanském svátku Lugnasad zasvěcenému bohyni slunce a plodnosti. Jeho hlavní náplní byly různé magické obřady. Ohně, které o svátku Slunovratu planou mají symbolizovat vítězství světla nad temnotou a zlými duchy a protože od slunovratu se den začne i nezadržitelně zkracovat, jsou i symbolickou pomocí Slunci a jeho „ubývající“ energii.
Lugnasad v našich zemích dnes zažívá obrodu, slaví jej řada keltských klubů a sdružení.
Midsommar se původně slavil v den skutečného slunovratu, kdy Slunce vystoupá nejvýše na obzor a den je nejdelší (21. června). Dnes je datum oslav ve většině skandinávských zemí pohyblivé. Obvykle připadá na termín mezi 20. a 26. červnem.
V té době se po celém Švédsku shromažďují lidé na prostranstvích a v přírodě. Hlavní událostí oslav je vztyčování vysokého stožáru Midsommarstang. Vyzdobení této vzdálené obdoby naší májky se různí podle krajových zvyklostí. Stožár bývá nejčastěji ověnčený listy a květinami. Po jeho vztyčení se všichni lidé chytí za ruce a za doprovodu houslí a harmoniky tančí kolové tance, jako polskas nebo hambos.
Celé prostranství je vyzdobené květinami. Květinové věnce zdobí hlavy žen i dětí, krásně nazdobená je i sváteční tabule. Obytné domy, stáje a branky zase dekorují listy nejrůznějších stromů. Obecně se věří, že tyto listy chrání obyvatele domu před zlými nemocemi a zlými duchy. Pokud se prý listy přidají do krmení ovcím, jsou zdravé celý následující rok. Říká se, že tři větvičky jeřábu utržené noc před Midsommarem a zavěšené na strop chléva ochrání dobytek před všemi nemocemi.
Sbírání květin a bylin o Svatojánské noci, tedy noc před Midsommarem, má vůbec zvláštní význam. S tím spojené pověry známe i u nás: dívka může ve snu spatřit svého budoucího manžela, pokud si dá pod polštář devatero (někdy také sedmero) kvítí natrhaného tuto noc. V některých regionech musí být při sběru kvítí nahá.
Magické úkony spojené s láskou jsou při Midsommaru jedny z nejdůležitějších. Existuje mnoho rituálů, které umožňují potkat svého vyvoleného nebo vyvolenou či získat si jeho přízeň. Jedno švédské přísloví přeložené volně do češtiny říká, že Svatojánská noc nebývá dlouhá, ale rozkvétá během ní mnoho kolébek. Není proto divu, že Midsommar je také velkou oslavou rodiny. Všichni její členové se scházejí a pořádají pikniky v přírodě nebo třeba na zahradě. Mnoho lidí uzavírá tento den sňatek či křtí své děti. O Svatojánské noci můžete nahlédnout i do budoucnosti. Stačí, když si v předvečer svátku sednete pod starou jabloň a prý před sebou uvidíte celý budoucí rok.
Součástí oslav je i tradiční jídlo. Midsommaru se někdy také říká „oslavy Slunce, nakládaných ryb a šnapsu“. Nakládaní sledi (sill), masové kuličky (köttbullar) a všemožné saláty nechybí na žádném slavnostně nazdobeném švédském stole. Základem jsou vždy nakládané ryby často rafinovaných chutí – Švédové přidávají do nálevu cukr a různé koření, jako třeba hřebíček či anýz. Masové kuličky se zase podávají v kombinaci s džemem, přílohou jsou vařené brambory s koprem.
Na závěr přicházejí jahody v mnoha podobách – na koláči, dortu nebo čerstvé se smetanou.
Děti obvykle pijí limonádu, zatímco dospělí si dopřávají pivo a schnapps – různé druhy tvrdého alkoholu. Součástí tradice je zpívání „dribling songs“, veselého popěvku předtím, než si společnost zavdá z malých skleniček.
Pavel Dobrovský, kráceno podle internetového blogu rikke-maren, 30. června 2007
v Severských listech publikováno
Midnight Sun 2008 ? oslavy pokračují – 14. 7. 2008
Midsommar ve Švédsku – 30. 6. 2007
Midnight Sun v Praze – 10. 6. 2007
Oslavy Slunovratu – 10. 6. 2007
Oslava Slunovratu ve Švédsku – 12. 5. 1999
Finské slavnosti léta – 1. 7. 1996
Průměrná známka: 1,80 • hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552