Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Dánské zemědělství

Dánské zemědělství je originální, prosperující a pro zbytek světa představuje nedosažitelnou inspiraci. Víte, že v tak malé zemi, jakou Dánsko bezesporu je, neboť rozloha je pouhých 43 000 km², orná půda zaujímá úctyhodných 62 %rozlohy království, pastviny a louky cca 8 % a lesy jen 11 %. Objem zemědělské produkce na jednoho obyvatele je největší na světě. Celkový zisk v zemědělství byl v roce 2001 neuvěřitelných 78,4 mld. dánských korun (337 mld. českých korun).

Tento zisk vytvořilo pouze 182 700 lidí zaměstnaných v zemědělství tj. 3,6 % obyvatel Dánska.

Ale nechme čísla čísly, asi zajímavější je obecný pohled na vývoj zemědělství, jeho přítomnost a směřování do budoucnosti a to zejména jako možný vzor pro české zemědělce, které čeká v nejbližších letech integrace do Evropské unie (EU). Právě v EU je zemědělství ožehavým problémem a každá země tvrdě chrání své zemědělce před dovozem zahraničních produktů. Dotace do zemědělství tvoří významnou výdajovou kapitolu EU a naši zemědělci nejsou spokojeni s objemem financí, které po vstupu do EU obdrží. Dotace českým zemědělcům by se měla pohybovat zhruba okolo poloviny částky dotace zemědělcům „starých“ členských zemí EU.

Každý obor lidské činnosti se s během času vyvíjí a hledá nové cíle, perspektivy a nápady. Stejně tak to platí i pro zemědělství. Od padesátých let dvacátého století (století již minulého) prošlo dánské zemědělství snad nejbouřlivějším vývojem ve své historii, jehož kořeny nejsou o mnoho mladší než doba příchodu prvních obyvatel na Jutský poloostrov.

V padesátých letech bylo dánské zemědělství relativně málo mechanizované. Převládal statkářský způsob hospodaření, kdy se každý farmář věnoval téměř všem oborům zemědělské činnosti – rostlinné i živočišné výrobě a alespoň část své produkce dále zpracovával a sám prodával spotřebitelům. Mlel mouku jak pro potravinářské účely tak i jako obilné šroty pro krmení skotu, drůbeže a vepřů. Porážel a dále zpracovával jateční zvířata, udil maso a produkoval dánskou specialitu – dlouhé tenké párky (pølsery), z mléka vyráběl tvaroh a různé druhy sýrů, ze smetany se tlouklo máslo. Dnes je však farmaření vysoce specializované a výkonné s úzkou profilací farmy. Dochází k sdružování farmářů se stejnou produkcí do větších celků (cechů) nebo, chcete-li, družstev. Toto slovo je u nás vnímáno poněkud negativně a má nádech čehosi nuceného, v Dánsku je tomu jinak.

Dnešní dánský zemědělec se tedy věnuje pouze jedné (hlavní) činnosti a popřípadě má ještě vedlejší (doplňkovou) činnost.

Mechanizace dánského zemědělství je špičková a ve světovém srovnání nemá konkurence. „Rostlináři“ pracují s nejmodernějšími traktory (oblíbeny jsou značky John Deere, New Holland, Class a Massey-Ferguson), jejich příslušenství je opravdu špičkové. Hydraulicky ovládané pluhy s velkým počtem radlic (standart je více než deset radlic), „rafinovaně kombinované“ kultivátory, účinné sečky a sazečky, několikařádkové vyorávače a třídiče plodin. Používají kombajny, jejichž kabiny připomínají svým vybavením kombinaci řídícího centra elektrárny a pohodlí obývacího pokoje. Ty nejdražší mají i elektronické sledování výnosu z hektaru pole a dalších veličin. Údaje se přenáší přes družici do počítače a jeho vyhodnocovací software nabízí několik desítek analýz, grafů a tabulek. Velké procento sena a otav se dále zpracovává na senáž – známé velké bílé (u nás) či barevné (v Dánsku) balíky, které můžete vidět, když projíždíte kolem luk, někteří lidé nazývají kokony.

V živočišném sektoru je obdivuhodná čistota ustájení zvířat (až na výjimky je dle regulí EU ustájení zvířat volné, tj. bez uvázání). Moderní trend v chovu krav určených především k produkci mléka je automatické dojící centrum, ke kterému si dojnice dojde sama, vždy dle potřeby. Dojení probíhá za pomalé chůze po kruhové dráze. Zkušenosti jsou vynikající, jen cena tohoto zařízení není ani na dánské poměry malá. Kdo někdy navštívil dánskou zemědělskou farmu a viděl způsob, jakým se hospodaří a jaké je vybavení, jistě si odnesl řadu užitečných nápadů a inspirací. Je potěšující vidět prosperující, čistou a upravenou farmu či statek, kde vybavení je moderní a hlavně funkční.

Farmář či statkář – jako prvovýrobce z hlediska výroby – je, jak již bylo uvedeno, většinou úzce zaměřen. Tato profilace mu dává podmínky k výborné výnosnosti jak z hlediska objemů, tak i z finančního hlediska. Není možné aby každý farmář si dělal všechno sám. Tudy cesta nevede. Existence sdružení farmářů stejné produkce je velkým „výdobytkem“. Většina farem je totiž rodinného charakteru, velmi často farmář má jen několik zaměstnanců – závisí to na velikosti obhospodařované plochy či na počtu kusů chovaného dobytka. Sdružení má samozřejmě celkově větší produkci „svých“ komodit a je tedy zajímavějším partnerem pro zpracovatele. Může také přímo vlastnit část akcií zpracovatelských závodů. Výkupní cena se pak stanovuje mnohem snadněji, než když malý farmář uzavírá sám smlouvu např. s mlékárnou. Sdružení také často spoluvlastní distribuční síť komoditních výrobků. Velká distribuční firma opět snáze dodává své zboží obchodním řetězcům, které ovládly dánský trh s potravinami.

Tento příklad je i v České republice následován a existuje již několik odbytových svazů – veřejnost asi zná např. odbytový svaz producentů jablek, který se každoročně snaží konkurovat dotovanému dovozu jablek ze zemí EU. Myšlenka těchto sdružení je jistě zajímavá. Dánští zemědělci ukázali, že je i životaschopná a prosperující. Konzumentům je nabízeno velké množství bio produktů, i čtvrtina produkce mléka je z biofarem.

Pro udělení předpony bio musí výroba splňovat příslušná nařízení. Problémy s falsifikáty se však v Dánsku nevyskytují. Inu – pověstná severská poctivost. Vrcholným sdružením zemědělců je Dánský zemědělský svaz, sdružující všechny ostatní oborové sdružení.

Samozřejmě je třeba zmínit podmínky dánského zemědělství, které jsou výborné – složení půdy, průběh srážek, doba slunečního svitu, nízká nadmořská výška (v průměru v celém království jen 30 metrů nad mořem) – prostě ideální podmínky pro zemědělství.

Dánské zemědělství je opravdu podivuhodným příkladem v celosvětovém měřítku, zemědělská produkce tvoří zhruba 50 % z dánského exportu, samotné vepřové maso 6 %! Kvalita produkce je špičková a bylo by možné o ní popsat mnoho listů papíru. Mnohé země se jej snaží napodobit, ale když dva dělají totéž, není to v6dy totéž. Dánové aplikují nejnovější poznatky výzkumných ústavů a vysokých škol. Agroturistika je jedním z významných vedlejších příjmů dánského zemědělce.

Doufám, že i naši zemědělci přežijí vstup ČR do EU a za několik let se i naše zemědělství dostane na evropskou úroveň, snad typická český um a improvizace vykouzlí za „málo peněz hodně muziky“ a budeme na ně moci být hrdi.

Víte že

  • nejvíce dánských farmářů hospodaří na 50–100 hektarech (průměr je 51,2 ha v roce 2001 v porovnání s 28,8 ha v r. 1982)

  • 1 907 000 je počet skotu chovaného v Dánsku

  • 152 000 ovcí pobíhá po Dánském království

  • produkce mléka činí 4 553 000 000 litrů ročně (892 litrů mléka na obyvatele a rok)

  • je poraženo 698 tisíc kusů skotu, 22,4 milionů ks vepřů a 137 milionů kusů brojlerů.

  • produkce obilnin je 9 755 000 tun ročně, nejvíce se vypěstuje pšenice a ječmene

  • 3 149 000 tun brambor se vypěstuje na dánských polích (617 kg na osobu a rok)

    Ondřej Horský, 26. ledna 2003

    Za poskytnutí údajů děkuji paní Anne–Marii Svenssonové z Landbrugsrådet v Kodani

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,25   hodnoceno: 4 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


jméno: Malja

[25.1.2016 – 10:59]

Velmi kladně hodnotím Dánské progresivní zemědělství a zemědělskou výrobu ,které jsem měl možnost poznat na mé pracovní studijní cestě .Mnohé moderní prvky a postupy, především ze živočišné výroby jsem akceptoval v našich podmínkách v Česku. Celkový pohled na sounaležitost a spjatost Dánského zemědělce se vším co vlastně dělá je až pro nezasvěceného téměř dojímavá.



Zobrazen 1 diskusní příspěvek.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.350.033 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.385 sec. • www.severskelisty.cz • 54.224.17.157
file v.20180224.034619 • web last uploaded 20180705.040335
2017:362 • 2018:130