ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Švédové a jejich alkohol


Příprava výroby alkoholu
na velké farmě v 16.století

Snad každý, kdo se zajímá o severské státy, se setkal s tamějším fenoménem – regulovaným obchodem s alkoholem, prakticky s jakousi poloprohibicí. Ve Švédsku se silnější alkohol prodává, kromě restaurací, výhradně v obchodech státního monopolu Systembolaget. Vzhledem k všeobecně známému pozitivnímu vztahu Švédů k alkoholu je každému jasné, že tomu tak musí být, neboť jinak by se polovina národa upila k smrti. Pohlédneme-li na alkoholickou problematiku v historických souvislostech, můžeme dojít k závěrům poněkud jiným.

Medovinu a silná piva tradičně popíjely již staré germánské kmeny, které se ještě před vikinskými dobami nastěhovaly do Skandinávie. Medovina sloužila i jako obětní nápoj k uctění starých pohanských bohů. Tradice tvrdého alkoholu, destilátu z obilí, se do Švédska dostala údajně díky vikinským výbojům do ruských krajů. Tamější obyvatelé část úrody přepalovali na vodku a považovali to za oblíbenou alternativu uchování obilí. Vlastní zrno totiž neuměli kvalitně uskladnit a tak jim část úrody zničila hniloba a plísně. Alkohol se v minulosti nepoužíval jen pro konzumaci. Poměrně značné množství bylo v pozdějších dobách spotřebováno i v průmyslu, především při výrobě střelného prachu. Alkohol se používal i jako „lék“ při morových epidemiích.

Až do 17. století probíhal rozvoj palíren ve Švédsku nerušeně, za vlády královny Kristiny však byla na výrobu lihu uvalena daň a od roku 1648 i clo na vývoz. Inu, královskou pokladnu byla třeba plnit. Situace se začala měnit koncem 17. století. Zemi sužoval hladomor a tak bylo třeba omezit zneužívání obilí na pálení alkoholu. Roku 1698 zakázal král Karel XII. domácí pálení. Stát získal nad obchodem s alkoholem větší kontrolu, státní pokladna se lépe plnila a již v té době se začalo uvažovat o možnosti vydávání licencí na prodej alkoholu.

V následujících dobách se pálení mnohokrát zakazovalo a povolovalo až bylo zakázáno definitivně. Z dob, kdy bylo domácí pálení povoleno, se zřejmě traduje i větší příchylnost Švédů – a vůbec Seveřanů – k tvrdému alkoholu. Téměř v každé chalupě stával sud s lihem a nebylo neobvyklé, že i děti dostávaly jako pamlsek chléb namočený do lihu.

Koncem 18. století se začala budovat síť královských palíren, bylo otevřeno několik tisíc taveren a správci provincií dostali za úkol propagovat královský alkohol. Vzhledem k tomu, že z prodeje alkoholu měl král velké zisky, nebyla výroba ani spotřeba příliš omezována. Počátkem 19. století mělo Švédsko jednu z nejvyšších spotřeb – asi 45 litrů lihu na jednoho královského poddaného ročně, téměř devětkrát více, jak dnes.


V taverně 19. století

V druhé polovině 19. století začaly vznikat obchodní společnosti pro prodej alkoholu, jakési předchůdkyně dnešního státního Systembolagetu. Tyto společnosti získávaly regionální monopol na prodej lihovin, na druhou stranu se staraly i o pořádek v krčmách. Začátkem 20. století přibyla i evidence prodeje alkoholu. Stát tím začal bojovat proti všeobecnému opilectví. Po první světové válce pak nastal tvrdý přídělový systém neboť se, jak tomu v poválečných dobách bývá, nedostávalo surovin.

Byly zavedeny přídělové knížky. Na knížku však neměl nárok každý, rozhodovala majetnost, výše příjmu a společenské postavení. Ženám se knížky většinou nevydávaly vůbec. Systém přídělových knížek přežil ještě druhou světovou válku, ale v padesátých letech se ukázalo, že je pro moderní Švédsko nepřijatelný. Určitou úlohu ve snižování spotřeby alkoholu pochopitelně sehrál, na druhou stranu se však ukázalo, že tři čtvrtiny opileckých přestupků měli na svědomí lidé, kteří žádnou knížku nikdy nevlastnili.

V roce 1954 přijal švédský parlament Riksdag nová opatření upravující spotřebu alkoholu. Z 41 lokálních společností pro prodej alkoholu vznikla jediná státní Nya Systemaktienbolaget, předchůdce dnešní organizace Systembolaget. Nejprve se obchody s alkoholem cudně skrývaly na odlehlých místech, od sedmdesátých let však jejich počet narůstal. Obchody, ve kterých se alkohol dal koupit, se objevily i v centrech měst. Dnes již není konzumace alkoholu ničím omezována. Obchodů Systembolaget však není mnoho a proto, zvláště v severních málo obydlených, končinách země, je mnohdy obtížnější se k alkoholu dostat.

Všeobecná povědomost říká, že Švédové pijí velmi mnoho. V našich krajích je okřídlené rčení „pije jak Dán“, Dánové ovšem říkají „pije jak Švéd“. Zdaleka to není pravdou. V přepočtu na čistý alkohol v Evropě vedou Lucemburčané, Portugalci a Francouzi s více jak 10 litry na hlavu ročně, o několik příček před Švédy se umisťují i Dánové a Finové. Samotní Švédové jsou až v druhé desítce evropských států se spotřebou mezi čtyřmi a pěti litry na hlavu ročně.

Větší příchylnost Seveřanů k alkoholu bývá přičítána depresím z dlouhých zimních nocí, z pusté neobydlené krajiny a z neutěšeně se vyvíjejícího „sociálního“ státu. Není to tak úplně pravda. Stále se snižující spotřeba alkoholu je dána především tím, že není společensky únosné pít v týdnu. Každý si své radovánky šetří na víkendy a svátky – a podle toho to také vypadá. Zvláště v období oslav tradičního severského Svátku slunovratu – Midsommarenu – bývá pohled na veřejná prostranství katastrofický. I když není povoleno konzumovat alkohol na veřejnosti, dokonce i samotné nesení láhve s vínem či tvrdým alkoholem bez papírového pytlíku může mít za následek zvýšený zájem policie o osobu, která si takový zločin dovolila spáchat.

Dlužno se ještě zmínit o osvětové úloze obchodu, který ve Švédsku s alkoholem obchoduje. V dnešní době již není hlavní snahou na alkoholu co nejvíce vydělat, ale spíš jeho konzumaci dostat do normálních kolejí. Systembolaget informuje o rizicích z požívání alkoholu, snaží se usměrňovat jeho spotřebu ve prospěch slabších alkoholů, především vína. Výběr kvalitních vín je v obchodech státního monopolu opravdu obrovský, levné stolní druhy tu jsou ve výrazné menšině. Nákup v těchto obchodech je svým způsobem zážitkem. V rozměrných vitrínách najdete vystavené vinné láhve pečlivě označené popiskami. Dozvíte se odkud obsah pochází, o jeho kvalitě, ročníku, odrůdě, barvě, buketu či chuti. A co ve vitrínách není, to si můžete objednat. K dispozici jsou nádherné barevné katalogy tištěné na křídě. Pro ty stydlivější existuje i zásilkový obchod.


Nálepka jedné z kampaní Systembolagety

Přesto není pro některé Švédy návštěva takovéhoto obchodu normální záležitostí. I když obchody Systembolagetu navštěvuje skoro každý, stává se, že zdejší návštěvník bývá po spatření známými nebo kolegy z práce jaksi podvědomě ocejchován. I na ulici se málokdo se chlubí svým nákupem. Barevné igelitky s nápisem Systembolaget nejsou příliš oblíbené. Obyčejný papírový sáček je lepší.

Někteří Švédové ani příliš rádi nepopíjejí na veřejnosti – přesněji řečeno tam, kde se to veřejně smí, tedy v restauracích či tavernách. Zato jsou poměrně oblíbené domácí párty. Na malém městě bývá přes týden po šesté odpolední pusto a prázdno. Zato v pátek večer můžete spatřit postavy obtěžkané cinkajícími velkými taškami jak spěchají domů a na tváři se jim zračí mnohoznačné úsměvy v očekávání početné návštěvy dobrých přátel.

Státní monopol se bude muset v budoucnu trochu změnit. Jednotná Evropa si toho žádá. Nejen naše olomoucké tvarůžky a tuzemský rum jsou trnem v oku evropským úředníkům, ale i švédský – potažmo všeseverský – způsob prodeje alkoholu. Evropská komisi ani tak nevadí státní monopol na prodej alkoholu, i když v rámci demonopolizačních opatření by raději zrušila i ten, ale vadí jí především omezování volného „alkoholického“ obchodování Švédska se zbytkem Evropy. Dnes si švédský občan může jisté množství alkoholu pro vlastní potřebu bez problému dovézt. Pokud to však neučiní osobně, nemá jinou možnost, než využít zprostředkovacích služeb Systembolagetu. Protože jde o monopol, není to levné ani rychlé. Evropská komise má za to, že žádný stát nemůže svým občanům bránit v nákupu čehokoliv v ostatních státech Unie. Švédské úřady zase argumentují tím, že jde o omezení v zájmu ochrany zdraví obyvatelstva, neboť je chrání před nadměrnou spotřebou alkoholu.

Každopádně se zákonodárné orgány budou muset nad další existencí státního monopolu Systembolaget zamyslet. Nedodržení stanovisek Evropské komise může mít za následek žalobu u Evropského soudního dvora.

Michael Stanovský, 15. října 2003, psáno pro Hospodářské noviny

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.388 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.378 sec. • www.severskelisty.cz • 54.227.104.53
file v.20180224.034620 • web last uploaded 20180225.035521
2017:358 • 2018:7