Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Ibsenův Peer Gynt v Pardubicích




foto Radovan Šťastný

V sobotu 19. ledna 2008 se v pardubickém Východočeském divadle konala premiéra Ibsenova Peera Gynta v režii Jiřího Seydlera, který do titulní role obsadil Ladislava Špinera a Martina Mejzlíka.

Ibsen je druhý nejhranější dramatik na světě a Peer Gynt je jeho nejhranější drama, v Pardubicích se však překvapivě dosud nehrálo. „Možná jsme se ho báli. A já už zase začal,“ vtipkoval před premiérou režisér Jiří Seydler, který s nápadem uvést Peera Gynta v Pardubicích sám před lety přišel. „Je to hra plná otázek, krásných obrazů, hra nedořečená, naznačená, ale neukončená. Hra neuchopitelná žánrem, hra, která člověku dlouho uniká mezi prsty, a když ji už už má, zase uletí. Myslím, že takových nádherných textů je málo. Pro režiséra je to obrovské nezorané pole fantazie,“ upřesňuje, co ho právě na Peeru Gyntovi přitahuje, a dodává: „Naznačuje jedno z nejvěčnějších témat literatury. Poutnické hledání sama sebe.“

Dramaturgyně Jana Pithartová charakterizuje Peera Gynta slovy: „Je plejádou žánrů: pohádka, epos, moralita… revue i groteska… a v neposlední řadě hra psychologická, ba i filosofická… a přesto je to i – nebo snad především – napínavý příběh. Uměleckým výrazivem Peer Gynt překročil propast mezi nejprostším realismem a tehdy neznámým symbolismem. Obsah hry se navíc dobovému chápání vymykal přesahem do zkoumání lidského podvědomí a nevědomí, o kterém Sigmund Freud začal psát až víc než třicet let poté.“

Pardubický Peer Gynt bude bez původní hudby k inscenaci od Edvarda Griega, novou scénickou hudbu složil Jiří Šlupka Svěrák. „Volbu hudby k Peeru Gyntovi jsme s režisérem podrobili důkladným úvahám, často za poslechu hudby Griegovy. A dospěli jsme k názoru, že Ibsenův Peer Gynt dnes již divadelně žije samostatným životem, stejně jako Griegova hudba, což samozřejmě svědčí o genialitě obou autorů. Hudba vznikla někdy v letech 1875–1876 na Ibsenovu objednávku k prvnímu uvedení Peera Gynta na jevišti v Christianii. Ale postupem času vyznění hudby přesáhlo smysl hry a smysl hry zase přesáhl vyznění hudby. Samozřejmě mohou obě složky působit v symbióze a dávají pak inscenaci určitý konkrétní směr, což se geniálně povedlo Petru Kracikovi v Divadle pod Palmovkou. Ale my jsme se rozhodli pro směr jiný,“ vysvětluje dramaturgyně. V diskusním fóru na stránkách divadla pak Pithartová dodává: „Velmi zdařilé inscenace v Národním divadle v Praze (1994) a v Městském divadle v Brně (2000) šly také cestou jiné hudby. K lepšímu pochopení doporučuji studii skandinavistky Heleny Kadečkové v knize Ipse ipsa Ibsen, jejíž část bude také citována v programu k naší inscenaci.“

Pardubické diváky tedy o víkendu čekala premiérová pouť rváče, lenocha, nezodpovědného rozmařilce, ale současně i neodolatelného snílka, který se protlouká světem, prožívá neuvěřitelná dobrodružství, dosahuje úspěchů a vysokého postavení, ale v ničem nenachází dostatečné uspokojení. V závěru života se vrací domů a na každém kroku zjišťuje, že jeho cesta nebyla ta pravá… Ale jaká životní cesta je ta pravá?

Před první premiérou se ve foyer divadla uskutečnila vernisáž výstavy kostýmních návrhů významného ibsenovského scénografa Luboše Hrůzy. Známý a úspěšný český scénograf Luboš Hrůza v roce 1965 spoluzakládal Činoherní klub a později byl autorem i všech scénografických a kostýmních výprav tohoto divadla. Podstatnou část svého života však strávil ve Skandinávii a zejména v Norsku, téměř 30 let pracoval jako šéf výpravy v norském Národním divadle (Nationalteatret) v Oslu. Od roku 1968 do roku 1997 zrealizoval jen zde 88 scénických a 35 kostýmních výprav, z toho třináct v hrách Henrika Ibsena. Mimo to hostoval ve všech norských divadlech a stockholmském divadle Dramaten, působil i v Anglii, Švýcarsku, Holandsku, Japonsku a na Islandu.

Režie: Jiří Seydler, scéna: Jano Zavarský j. h., kostýmy: Tomáš Kypta j. h., loutkářská práce: Miro Duša j. h., hudba: Jiří Šlupka Svěrák, v hlavních rolích: Ladislav Špiner, Martin Mejzlík, Zdena Bittlová, Radek Žák, Martina Sikorová, Zdeněk Rumpík

použito textu Radka Smetany, Východočeské divadlo Pardubice, www.vcd.cz
ms, 20. ledna 2008

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.505.021 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.856 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.179
file v.20190115.000427 • web last uploaded 20190901.041847
2017:221 • 2018:167 • 2019:107