Fisker, 208x144 cm
To mennesker, lysende, 85x95 cm
Vinget hund, 210x175 cm
Blå Rytter, 104x155 cm
Na výstavě moderního norského umění, která se uskutečnila v listopadu roku 2000 v respiriu Lichtenštejnského paláce v Praze pod heslem Peer Gynt – Haugtussa, jako tématická ukázka „dvou velkých spisovatelů v ilustracích dvou velkých malířů“, byl jedním z protagonistů norské moderny Frans Widerberg.
Další informace o výstavě Peer Gynt a Haugtussa
Mám to štěstí se s Widerbergem osobně dobře znát, a proto jsem se těšil, že se po letech opět s Fransem setkám, a to dokonce v Praze. Bohužel jsem na zahájení výstavy našel pouze několik jeho vynikajících barevných grafických listů a na jeho návštěvu v České republice si budeme muset ještě počkat. Protože je Widerberg skutečný velikán současného norského malířství, chtěl bych alespoň, jako doplnění výstavy čtenářům Severských listů jeho tvorbu přiblížit.
Frans Widerberg se za svých 66 let plodného života dostal na jedno z nejpřednějších míst mezi norskými grafiky a malíři a jeho osobité pojetí moderního umění úspěšně proniklo do povědomí celé kulturní Evropy. Ve výtvarném provedení je Widerberg sice svůj, avšak v jeho dílech nesporně je patrný vliv koryfeje norského malířství Edvarda Muncha.
Do povědomí veřejnosti Widerberg vstoupil velice brzy po absolvování svých studií na Umělecké fakultě v Oslu v roce 1963. Věnoval se nejprve dřevorytům, litografii a rytinám. Svými ilustracemi v černobílém provedení zaujal privilegované místo v norském tisku publikací. Již v roce 1965 byly jeho ilustrace ke knize Salome od Oscara Wilda oceněny prestižní cenou a o deset let později na retrospektivní výstavě jeho tisků v Národní galerii taktéž. Po prvních úspěších následovaly barevné dřevoryty i litografie a akvarely zejména velkých rozměrů. Jeho pracovní a umělecká aktivita byla obdivuhodná. Práce z první dekády jeho umělecké tvorby čítají mnohem více než 500 děl.
Již v roce 1970 se dostal na přední místo mezi renomovanými norskými malíři. Zúčastnil se mnoha výstav v celé Skandinávii a ve Velké Británii. V roce 1977 úspěšně reprezentoval Norsko na Bienále v Benátkách. Grafika a akvarely byly doplněny oleji a jinými formami malířského umění a jeho rozměrná díla se stále častěji objevovala nejen na výstavách, ale i jako trvalé artefakty v galeriích a v reprezentačních místnostech důležitých institucí. Četnost předvedených prací Widerberga na výstavách po celé Evropě do současné doby dosáhla úctyhodného rozměru, který mu mohou závidět i ti nejlepší evropští malíři. Widerberg se stal také známým malířskou tvorbou oltářů a kostelních interiérů. Již v roce 1977 vytvořil oltář v kostele ve Volsdalenu a v dalším případě pozoruhodnou skleněnou vitráž do čelní oltářní stěny. I v těchto náboženských pracích se drží svého malířského stylu a biblické scény nikdy nerespektují známé symboly křesťanské tradice.
Obsah a styl tvorby Franse Widerberga ho řadí jednak mezi moderní romantiky, ale také do kategorie nových expresionistů. Je často příznačně označován jako moderní malířský básník, s duchovními předchůdci v minulých stoletích romantismu s existencionální filozofií. Jeho pracovní metody i umělecké vidění jsou extrémně vyzývavé, při čemž jeho vize v obrazech má mnoho paralel v současnosti i dávné minulosti. Používá výrazných barev, které dodávají plastičnosti jeho tvorbě. Na jeho plátnech najdeme všechny živly vesmíru – kosmos, zemi, oheň, vodu, oblohu i energii. Nejvýraznějšími náměty pro Widerberga jsou ale koně s jezdci, plovoucí figury ve vzduchu a milující se páry. Většina úzkých figur je holá bez šatů, má dlouhé nohy a holé hlavy a motivem bývá často přechod mezi zvířecím světem a člověkem. Osoby na jeho obrazech jsou často ve skupinách, někdy v mystickém kruhu a lidské páry hledají kontakt v tělesném spojení. Ve všech dílech se vždy snaží Widerberg o silný dojem a vždy o zachování jeho osobitého stylu, což v umění není jev zcela běžný.
Podstatou evropského úspěchu Widerberga je vynikající kompozice prostoru a času a současnost jeho témat. V souvislosti dobývání kosmu člověkem, se na jeho obrazech objevují lidské figury ve volném prostoru i záhadné bytosti z vnějšího světa. Nesporně k jeho proslulosti přispělo i postupné opakování motivů v jeho pracích, což umožnilo dokonalost provedení.
Widerberg je malíř, který již za svého života dosáhl neuvěřitelných výšin. Je to malíř novodobých romantických básní, který svoji vizi předvádí lidstvu. Rozměr jeho rozsáhlého díla má mystické i sexuální dimenze. Své práce signuje prostým jménem Frans.
Frans Widerberg dal Norsku kromě svých obrazů i dva umělecky nadané syny. Nikolaus je výborným a již také známým sochařem. Socha Thora Heyerdahla v Larviku v nadživotní velikostí je jeho dílem. Druhý syn Thomas je hudební skladatel a dal o sobě také již vědět v moderním pojetí vážné muziky.
Drahomír Machaň, 4. listopadu 2000
v Severských listech publikováno
Henrik Ibsen: Brand/Oheň – 13. 9. 2010
Heda Gablerová v pražském Švandově divadle – 9. 3. 2010
Henrik Ibsen: Arnie má problém (Když my mrtví procitneme) – 14. 7. 2008
Henrik Ibsen: Arnie má problém (Když my mrtví procitneme) – 21. 3. 2008
Ibsenův Peer Gynt v Pardubicích – 20. 1. 2008
Peer Gynt v Divadle Rokoko – 20. 3. 2007
Žena v živote a dramatickom diele Henrika Ibsena – 20. 3. 2007
Ibsen v Dháce – 25. 5. 2006
Ibsenovské výročí ? IPSE IPSA IBSEN – 10. 4. 2006
Ibsenovské výročí v české kultuře – 11. 5. 2003
Henrik Ibsen a plody jeho moří – 10. 10. 2002
Frans Widerberg (*1934) – 4. 11. 2000
Peer Gynt a Haugtussa ? dva velcí spisovatelé v ilustracích dvou velkých malířů – 1. 11. 2000
Henrik Ibsen, norský dramatik světového formátu – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen: Nápadníci trůnu v Pardubicích – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen, Heda Gablerová – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen: Heda Gablerová v Českém Těšíně – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen: Stavitel Solness v Divadle Komedie – 14. 11. 1999
Merete Morken Andersenová: Ibsenův lexikon – 21. 6. 1999
Henrik Ibsen: Terje Vigen v překladu Josefa Hiršala – 1. 12. 1998
Průměrná známka: 1,80 • hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2023 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2023. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552