Ibsenovské výročí – IPSE IPSA IBSEN

Letos se s významnými kulturními výročími doslova roztrhl pytel: k těm, od jejichž narození nebo úmrtí uplynul kulatý počet let, patří mimo jiné Wolfgang Amadeus Mozart, Rembrandt van Rijn či Sigmund Freud. Pokud bychom zabloudili kousek dál, až na sever Evropy, zjistili bychom, že tady je bezkonkurenčně nejoslavovanější osobností norský dramatik Henrik Ibsen, jehož život se uzavřel před sto lety, 23. května 1906.

V květnu ibsenovské oslavy vyvrcholí, ale probíhat budou vlastně celý tento rok, a to jak v autorově vlasti, kde pozvolna dosahují už téměř orgiastického stadia, tak i v mnoha dalších zemích, od Severní Ameriky až po exotický Bangladéš. Se svou troškou do oslavného ibsenovského mlýna přicházíme také my v Česku. Velkého Skandinávce u nás kromě několika divadelních inscenací figurujících v současném repertoáru českých a moravských divadel, nového nastudování dvou her v Českém rozhlase či akcí na mezinárodním veletrhu Svět knihy připomenou dva významné nakladatelské počiny: dvousvazkový výbor dvanácti her, který připravuje Divadelní ústav, a sborník ibsenovských studií Ipse ipsa Ibsen, jímž svou činnost nedávno zahájilo nové nakladatelství Elg.

Sborník, jehož editorem je Karolína Stehlíková, představuje cenný příspěvek do diskuse o autorovi, který navzdory onomu století uplynuvšímu od jeho smrti zjevně ještě neřekl své poslední slovo. Zahrnuje dvanáct dosud nepublikovaných článků předních českých a slovenských odborníků – teatrollogů, nordistů a praktických divadelníků. K nim jsou připojeny dvě užitečné přílohy – soupis českých inscenací Ibsenových her uváděných v letech 1945 až 2005 a bibliografie všech názvů, pod nimiž se tyto hry u nás hrály nebo byly publikovány.

Další užitečná pomůcka, seznam prvních českých inscenací Ibsenových her, uvedených ještě za jeho života, je součástí úvodní, nejrozsáhlejší studie Františka Černého, mapující počátky dramatikova pronikání na naše scény a recepci jeho děl. Další statě a články – od Zdeňka Hořínka, Lenky Jungmannové, Pavla Kleina, Martina Humpála, Jiřího Munzara, Heleny Kadečkové, Jarky Vrbové, Václava Cejpka, Lubomíra Vajdičky a Barbary Vrbové – se zabývají širokou škálou témat, od problému aktuálnosti Ibsenovy tvorby v různých dobách a jejího přínosu pro dnešek přes vliv, který na Ibsena měl dánský filozof Sören Kierkegaard a norský malíř Edvard Munch, až po fundované rozbory některých konkrétních her a historii jejich uvádění v Čechách i zahraničí či analýzu Ibsenovy méně známé tvorby básnické. Sborník uzavírají vzpomínky českého scénografa Luboše Hrůzy na jeho dlouholeté působení v Norsku a účast na ibsenovských produkcích v osloském Národním divadle.

Slovo Elg, které si nakladatelství, kde ibsenovský sborník vyšel, dalo do názvu, je norský výraz pro losa. Dá se říct, že tento importovaný paroháč hned napoprvé vyskočil do úctyhodné výše. Nezbývá než si přát, aby mu jeho vitalita vydržela i do dalších titulů, s kterými tento nakladatelský dům přijde.

Zbyněk Černík, 10. dubna 2006