znak SLSeverské listy

           

 

Henrik Ibsen, norský dramatik světového formátu

Henrik Ibsen (* 20. 3. 1828 Skien, + 23. 5. 1906 Kristiania)
norský naturalisticko-symbolistický dramatik

Henrik Ibsen

Henrik Ibsen je jednou z nejvýznamnějších osobností severské literatury. Narodil se 20. března 1828 v jihonorském městečku Skien v rodině úspěšného a dobře finančně zabezpečeného rejdaře a obchodníka s dřívím Knuda Ibsena (1757–1877). Avšak poté, co jeho otec udělá úpadek, věřitelé prodají veškeré jeho jmění a propadne alkoholu se život malého Henrika radikálně změní. Už v dětství inklinuje Ibsen k umění. Ve stodole pořádá loutková představení, u místního malíře ve Skienu se učí kreslit.

Po skončení školy a konfirmaci se učí na lékárníka v Grimstadu u Reinmana. Ibsen však po nocích hodně čte a sám se vzdělává. V Grimstadu se mu přihodí věc, která se často promítá i v jeho díle. Sotva sedmnáctiletý zplodí s Reinmanovou služkou Elsou Marií nemanželského syna.

V devatenácti letech píše první básně, nadále se sám vzdělává v latině a řečtině. Jeho básně a rané drama Catillina, napsané ve dvaceti letech odráží události francouzské únorové revoluce. Poté, co složil po absolvování rychlokursu v hlavním městě maturitu, začal působit jako novinář a na pozvání vynikajícího houslisty Ole Bulla začal pracovat jako dramaturg a divadelní básník v nově otevřeném Norském divadle v Bergenu. Z této doby, kdy má přímo za povinnost psát hry, pocházejí jeho dramata v duchu národního romantismu, pohádkové hry a hry z národní historie (Paní Inger na Ostråtu, Slavnost na Solhaugu, Bojovníci na Helgolandu). První norskou měšťanskou komedii Komedie lásky (1862), předznamenávající pozdější společenská problémová dramata, napsal Ibsen po svém návratu do Kristianie, kde byl až do roku 1862 ředitelem nového norského Kristianského divadla. Píše veršovaná ideová dramata s historickým námětem (Nápadníci trůnu, 1863), ale i s námětem ze současnosti (Brand, 1866). Největší úspěch však zaznamenal také díky hudbě Edwarda Griega jeho Peer Gynt (1867), ale po svém odchodu do ciziny se věnuje i jiným látkám.

Typicky ibsenovská linie analytického dramatu má své kořeny v měšťanské problémové hře Opory společnosti z roku 1877. Po ní následovaly komorněji laděné hry na realistickém půdorysu. (Domov loutek aneb Nora, 1879, Přízraky (Strašidla), 1881, Nepřítel lidu, 1882)

Ve všech svých dramatech kladl Ibsen zásadní otázku, co je život v pravdě a respektive ve lži. V Přízracích (dříve česky Strašidla) stojí ženská hrdinka před otázkou, zda se vypořádat s přízraky celoživotní lži o svém manželovi, v Nepříteli lidu vyslovil lázeňský lékař proti celému městu pravdu o závadné vodě lázní. Ibsen postupně komplikoval významovou náplň svých her a zašifrovával ji také do symbolů, např. v Divoké kachně, Rosmersholmu, Paní z námoří, a otázka po životní pravdě ho nakonec přivedla i k reflexi vlastního života v hrách Stavitel Solness, John Gabriel Borgman, Když z mrtvých procitáme. Za významově nejspornější je považováno drama ctižádostivé ženy ve společnosti Heda Gablerová, v němž dominují více či méně schopní muži.

zdroje: Vladimír Fekar, Těšínské divadlo, Encyklopedie Diderot

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,62   hodnoceno: 13 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.606.571 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.826 sec. • www.severskelisty.cz • 3.238.184.78
file v.20200222.012246 • web last uploaded 20201112.035816
2017:400 • 2018:396 • 2019:240 • 2020:92