Národní muzeum v Praze i další archivy v České republice uchovávají dostatek svědectví o tom, že se prostředí české kultury již nedlouho po prvních krůčcích z kolébky národního obrození zařadilo opět po bok nejvyspělejších zemí v Evropě.
V této dokumentaci má své místo i otvírání křišťálových studánek severské kultury, která nabídla světu své bohatství právě v devatenáctém století. V tomto roce, kdy si připomínáme 175. výročí narození norského dramatika Henrika Ibsena, se můžeme s hrdostí ohlédnout do historie a konstatovat, že právě u nás dílo Henrika Ibsena nalezlo zasloužený a potřebný prostor na divadelních scénách. Není divu, již v období percepce romantických, historických dramat se čeští režiséři rádi obraceli právě k Henriku Ibsenovi a jeho hra Nápadníci trůnu byla v průběhu jednoho sta let vítaným skvostem repertoáru nejen scény Národního divadla v Praze.
Trvalou součástí divadelní scény v českých zemích se však stal Henrik Ibsen zejména dramaty, které jsou základem pro stavbu tzv. realistického divadla a jeho Nora (Dům loutek), Heda Gablerová, Divoká kachna, Přízraky, Paní z námoří, Nepřítel lidu, Stavitel Solness a Rosmersholm byly vždy nejméně jedním titulem součástí divadelních sezon posledních 120 let u nás.
Vysvětlení popularity ibsenovských dramat je v jejich živé schopnosti oslovovat společnost a její podkožní problémy bez generačních hranic století. V této souvislosti snad nejvíce překvapuje zájem publika o Ibsenovo drama Peer Gynt, které pochází z Ibsenovy dílny šedesátých let devatenáctého století. Tato hra o osudech norského Švandy dudáka se nedávno udržela v pražském divadle Pod Palmovkou celou řadu sezon.
Nebude na škodu vyzvednout na světlo málo známou ibsenovskou stránku z české hudební historie: v době působení začínajícího dramatika Henrika Ibsena v bergenském divadle Nasjonal scene byly jeho hry pravidelně doprovázeny hudbou českého komponisty – učitele Edvarda Griega – Josefa Šedivého, původem z vesničky pod hradem Karlštejn. O půlstoletí později české hudební podhoubí se mohlo opět pochlubit, že jako prvý ve světě použil český komponista Karel Moor text Ibsenovy hry. Na téma dramatických událostí z doby vikingů na severu Norska představil Karel Moor svoji operu v Národním divadle v Praze.
Ladislav Řezníček, 11. května 2003
v Severských listech publikováno
Henrik Ibsen: Brand/Oheň – 13. 9. 2010
Heda Gablerová v pražském Švandově divadle – 9. 3. 2010
Henrik Ibsen: Arnie má problém (Když my mrtví procitneme) – 14. 7. 2008
Henrik Ibsen: Arnie má problém (Když my mrtví procitneme) – 21. 3. 2008
Ibsenův Peer Gynt v Pardubicích – 20. 1. 2008
Peer Gynt v Divadle Rokoko – 20. 3. 2007
Žena v živote a dramatickom diele Henrika Ibsena – 20. 3. 2007
Ibsen v Dháce – 25. 5. 2006
Ibsenovské výročí ? IPSE IPSA IBSEN – 10. 4. 2006
Ibsenovské výročí v české kultuře – 11. 5. 2003
Henrik Ibsen a plody jeho moří – 10. 10. 2002
Frans Widerberg (*1934) – 4. 11. 2000
Peer Gynt a Haugtussa ? dva velcí spisovatelé v ilustracích dvou velkých malířů – 1. 11. 2000
Henrik Ibsen: Nápadníci trůnu v Pardubicích – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen, Heda Gablerová – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen: Heda Gablerová v Českém Těšíně – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen, norský dramatik světového formátu – 24. 10. 2000
Henrik Ibsen: Stavitel Solness v Divadle Komedie – 14. 11. 1999
Merete Morken Andersenová: Ibsenův lexikon – 21. 6. 1999
Henrik Ibsen: Terje Vigen v překladu Josefa Hiršala – 1. 12. 1998
Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2023 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2023. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552