Ibsenovské výročí v české kultuře

Národní muzeum v Praze i další archivy v České republice uchovávají dostatek svědectví o tom, že se prostředí české kultury již nedlouho po prvních krůčcích z kolébky národního obrození zařadilo opět po bok nejvyspělejších zemí v Evropě.

V této dokumentaci má své místo i otvírání křišťálových studánek severské kultury, která nabídla světu své bohatství právě v devatenáctém století. V tomto roce, kdy si připomínáme 175. výročí narození norského dramatika Henrika Ibsena, se můžeme s hrdostí ohlédnout do historie a konstatovat, že právě u nás dílo Henrika Ibsena nalezlo zasloužený a potřebný prostor na divadelních scénách. Není divu, již v období percepce romantických, historických dramat se čeští režiséři rádi obraceli právě k Henriku Ibsenovi a jeho hra Nápadníci trůnu byla v průběhu jednoho sta let vítaným skvostem repertoáru nejen scény Národního divadla v Praze.

Trvalou součástí divadelní scény v českých zemích se však stal Henrik Ibsen zejména dramaty, které jsou základem pro stavbu tzv. realistického divadla a jeho Nora (Dům loutek), Heda Gablerová, Divoká kachna, Přízraky, Paní z námoří, Nepřítel lidu, Stavitel Solness a Rosmersholm byly vždy nejméně jedním titulem součástí divadelních sezon posledních 120 let u nás.

Vysvětlení popularity ibsenovských dramat je v jejich živé schopnosti oslovovat společnost a její podkožní problémy bez generačních hranic století. V této souvislosti snad nejvíce překvapuje zájem publika o Ibsenovo drama Peer Gynt, které pochází z Ibsenovy dílny šedesátých let devatenáctého století. Tato hra o osudech norského Švandy dudáka se nedávno udržela v pražském divadle Pod Palmovkou celou řadu sezon.

Nebude na škodu vyzvednout na světlo málo známou ibsenovskou stránku z české hudební historie: v době působení začínajícího dramatika Henrika Ibsena v bergenském divadle Nasjonal scene byly jeho hry pravidelně doprovázeny hudbou českého komponisty – učitele Edvarda Griega – Josefa Šedivého, původem z vesničky pod hradem Karlštejn. O půlstoletí později české hudební podhoubí se mohlo opět pochlubit, že jako prvý ve světě použil český komponista Karel Moor text Ibsenovy hry. Na téma dramatických událostí z doby vikingů na severu Norska představil Karel Moor svoji operu v Národním divadle v Praze.

Ladislav Řezníček, 11. května 2003