ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Expedice do národních parků Švédska a Norska 2010

ČSOP Valašské Meziříčí + Severské listy (2. – 25. července 2010)


Femundsmarka
foto H. Vacková & Z. Kučera, PhotoEarth.cz

Stör Hans, foto archiv

Parta ochranářů, ornitologů, přírodovědců a terénních pracovníků z Beskyd vyráží opět na expedici do Skandinávie – a já se opět nechám ukecat, abych to absolvoval s nimi. Pro letošek jsme dali dohromady cestu přes pár úžasných kousků krajiny, kam se člověk sám dostane obtížně. Jde hlavně o norské národní parky Femundsmarka, Dovrefjell, Hardangervidda a pár dalších.

Femudsmarka

Asi to nejhezčí, co nás čeká. Pan doktor Anděra ve své encyklopedii národních parků Evropy píše, že hlavním posláním národního parku je chránit jezerní a lesní ekosystémy typické pro hornaté vnitrozemí jižní poloviny Skandinávského poloostrova. Nalézáme zde mírně zviněnou krajinu s nejnižší nadmořskou výškou okolo 660 m, z níž vystupují ledovcem zaoblené hřebeny a vrcholky hor s nepříliš rozsáhlým fjellem. Jezerní pánev ve střední části parku, navazující na jezero Femunden, lemuje ze severu nejvyšší hora Storvigelen (1561 m n.m.). Hornaté jižní třetině vévodí Elgåhogna (1460 m n.m.) a Store Svuku (také Store Svukuen, 1416 m n.m.). Na různých místech se vyskytuje množství písečných, štěrkových a valounovitých až balvanitých uloženin morénového původu. Zvláštním jevem jsou tzv. hřebenové morény, které z velkých jezer vystupují nad hladinu v podobě desítek či stovek ostrůvků; poprvé byly vědecky popsány ze sousedního švédského jezera Rogen. V parku se nachází i hodně nespoutaných řek s vodopády.

A na fotkách, kterých je na Internetu hafo, vidím, že ty kopečky se nápadně podobají Laponsku, horská tundra, prostě bude to moc krásný. Prý je tu nastálo zabydlený rosomák, pár stád zdivočelých „domácích“ sobů, ale třeba medvěd sem zavítá jen občas. Zajímavé je, že tu žije i stádo pižmoňů, které až sem „doputovalo“ z NP Dovrefjell-Sunndalsfjella. No, to by mě zajímalo jak, ale hlavně proč, putovali zrovna sem…

Stör Hans

Údajně velkou legendou místních hor je Stör Hans, neboli „Velký Hans“, anglicky „Big John“, legendární norsko-švédský zálesák, o kterém se toho prý zase až tak moc neví. Někdy se o něm mluví i o jako králi pašeráků. Stör Hans přišel na okraj fantastické divočiny Femundsmarky v roce 1908 jako 38letý a zůstal zde 46 let až do své smrti. Moc přesných detailů se o něm neví, což dalo vzniknout mnoha pověstem a báchorkám o jeho osobě. Co vede člověka k tomu, aby opustil civilizaci a uchýlil se k osamělému životu uprostřed nejstudenější divočiny Skandinávie? Důvody jsou nejasné, traduje se několik příběhů – od pytláctví až k cizoložství. Existují čtyři teorie. Jedna tvrdí, že se chtěl vyhnout vojenské službě. Jiná říká, že to bylo pro nevěru jeho ženy. No možná to bylo kvůli problémům se zákonem. Hans měl obrovskou sílu. Při rvačce zbil člověka a mylně si myslel, že ho zabil. Poslední legenda říká, že se ve vsi ztratila kráva. Podezření padlo na Hanse, který ze strachu z vezení utekl. Kráva se však později našla zatoulaná v močálech. Stör Hans zanechal ve Švédsku manželku a čtyři děti. V Norsku se živil sezonními pracemi a rybolovem. Prý to byl společenský člověk. Historky o „druhých lidech“, který Stör Hans vyprávěl místním lidem, jsou skutečně mrazivé…

Michael Stanovský

Denní zpravodajství

Klikněte pro mapu Google s trasou...



Na expedici - do Femundsmarky!!!
28. června 2010  na mapě

Na expedici - na Snøhettu!!!
28. června 2010  na mapě


pondělí 28. června 2010

Na expedici - do Femundsmarky!!!   pozice na mapě

Expedice vyráží v pátek, teď je pondělí. Opět cestovní horečka a strachy, že všechno nezabalím do báglu, a když jo, tak ho neunesu... Asi to nejhezčí, co nás čeká, bude Femundsmarka. Tak sem se fakt těším úplně nejvíc. Jsou tu prý chráněny jezerní a lesní ekosystémy typické pro hornaté vnitrozemí jižní poloviny Skandinávského poloostrova. Ale na fotkách, kterých je na Internetu spousta, také vidím, že ty kopečky se nápadně podobají Laponsku, horská tundra, prostě bude to moc krásný. Také tu prý bydlí rosomák. Těch je na severu hrozně málo, obývají hlavně Laponsko. Femundsmarka je sice hodně na jihu, ale Laponsko to prý je. Laponsko je všude, kde žijí Sámové. A tady bydlí, nebo alespoň dřív bydleli. Národní park je na hranicích mezi Norskem a Švédskem, dá se do něj vniknout i ze Švédska. Není zdaleka tak odříznutý od světa, jak by se mohlo zdát. Pokud budete odkázáni jen na veřejnou dopravu, tak do Rørøsu, norského hornického „skanzenového“ městečka proslulého těžbou měděné rudy, jezdí vlak. Odtud k jezeru Femunden autobus a přes jezeře pluje jednou denně stařičký, téměř stoletý, parníček Fæmunden.


pondělí 28. června 2010

Na expedici - na Snøhettu!!!   pozice na mapě

Snøhetta. Norská Sněžka v NP Dovrefjell. Když nás sem pižmoni pustí... Tenhle národní park proslul pižmoni, takovými velikými grónskými buvoly, údajně bratranci nějakejch mamutů. Tedy entnicky asi ne, ale je to prý strašně starý zvíře. V Severní Evropě jej dávno vyhubili, takže si Norové sem přivezli stádečko z Grónska. Úspěšně se množí a údajně jsou i velcí turisti. Alespoň tedy soudě podle toho, že nějaké malé stádečno se objevilo i v Femundsmarce aniž by je tam někdo přivezl. K Čechům mají blízko. Když se stádo pižmoňů cítí v nebezpečí, udělá kruh a uvnitř něj schová samice s mláďaty. Přesně tak, jak husiti dělali vozovou hradku. Inu, asi byl bratr Žižka na zkušené v Norsku.




Baltske more
4. července 2010


neděle 4. července 2010

Baltske more  

První zpráva z expedice. Jsme tprostřed moře mezi polským Gdanskem a švédským Nynäshamnem. Klasický 18hodinový trajekt, který nám ušetří spoustu kilometrů po švédských silnicích, řídiči autobusu se po noční cestě do Polska vyspí a účastníci expedice při večerní slivovici poznají.




Falun
5. července 2010  na mapě


pondělí 5. července 2010

Falun   pozice na mapě

Falun je centrm svedskeho kraje Dalarna. Tedy, me pripada,mze centrem je spis jezero Siljan a prilehle mestecko Mora, ovsem Svedi rikaji, ze spis Falun. Je to prumyslove, tedy velke mesto. Udajne pred vice nez tisicem let (podle oficialnich textu pred 700 lety) se tu koza hrabala v zemi a na rozich mela cervenou hlinu... od te doby tu tezi nejen medenou rudu, ale vyskytuje se tu asi 120 dalsich nerostu vcene zlata. Asi pred 300 lety se stoly propadly a vytvorily ohromnou jamu. Lidi si mysli, ze jde o povrchovy dul. Nejde. Da se sfarat do dolu (drahe ale pekne) da se chodit okolo. Hezky skanzen a pamatka chranena v programu svetoveho kulturniho dedictvi Unesco.
Rudu tezi porad, ale neklde jinde. Asi je tu toho dost.




NP Fullufjälet
6. července 2010  na mapě

úterý 6. července 2010

Grovelsjon   pozice na mapě

U jezera Groveljsjon, jeste ve Svedsku, zacala nase ctyrdenni pout po norskem narodnim parku Femundsmarka. Po stejnojmennem jezere jezdi 5x denne parnicek a za 190 SEK vas i s batohem preveze na druhou stranu. My radeji vyrazime do hor. Stoupani vcelku nevelke, jdeme po ceste, kterou tu v roce 1734 prosel svetoznamy svedsky botranik Carl von Linne. Ten ma svedomi dnesni systematicke trideni rostlin. On toho hodne nachodil po Svedsku, zvlaste pak po Laponsku a a sepsal nekolik tlustych knih s popisem svedske a vubec skandinavske kveteny.


úterý 6. července 2010

NP Fullufjälet   pozice na mapě

Tenhle narodni park je hojne navstevovany. Aby ne, maji tu nejvyssi svedsky vodopad asi 100 metru vysoky. Jmenuje se Njupeskar a zhruba 3/4 vysky pada volnym padem. Ten ale najdete na kazde fotce z rezervace, jezera Maly a Velky Storsjon se mi mo nelibily, tak jsem vyfotil radeji takove pekne male jezirko. Vodopad pada z nahorni plosiny do udoli asi 3 az 4 kaskadami. Nahorni plosina se tahne az k norskym hranicim a tvori jadro parku. Je pokryta cimsi, co uz je prakticky vrcholova tundra, akorat nektere arkticke druhy rostlin tu zrejme chybi.




Pod Sjohojdenem - hranice
7. července 2010  na mapě

Pod Sjohojdenem
7. července 2010  na mapě

NP Femundsmarka
7. července 2010  na mapě


středa 7. července 2010

Pod Sjohojdenem   pozice na mapě

Po asi trech kilometrech jsme na upati jedne norske hory prekrocili norsko-svedske hranice. Jenom cedule v krajine. Postavili jsme stany a v zapeti zacalo lejt. Skoro az prutrz mracen trvala do pulnoci. Druhy den dopoledne je hezky, chvilkama sviti slunicko a predpoved hlasa na norske strane mensi nadeji na dest, nez na svedske. Toz tedy vzhuru do Norska. V noci byly asi ctyri stupne, jsme ve vysi 941 metru. Dopooledne teplota kolisa mezi 15 a 18 stupni, muze za to obcas svitici slunicko. Krajina tu trosku pripomina nejake grune slovenske Velke Fatry, ozna spis Laponsko (vrcholovou tundru to tu pochopitelne vyrazne vice pripomina, nez louky s alpskou kvetenou u nas). Ja rikam - proste Laponsko v horach. Mozna ne botanicky, ale etnograficky ano.


středa 7. července 2010

NP Femundsmarka   pozice na mapě

Prechazime pres mirne kopce (asi 1100 m n.m) zpet do "udoli". Zezacatku tu chodili i Norove a Svedi - asi se nechali prevezt pres jezero Grovelsjon a druhou cestu absolvovali pesky. My vsak odbocujeme k jezeru Femunden, ktere je asi 20 km vzdusnou carou. Stale po Linneho ceste. Toho chlapa obdivuju. Pred 250 lety tu nebyly cesty, mapy asi taky moc ne, akorat se mohl vyptavat domorodcu. Na obrazkach ho znazornuji jako "salonniho vedatora" s parukou, v krajine asi vypadal jinak :-) Narodni park tu kvuli spoustu kveteny a zvireny. Obeho je v tevchto horach asi pomalu, opravdu tu nalezam skoro to same, co v Laponsku, ale nejsa botanikem, nedokazu posoudit lehke odchylky. Udoli ricek, ktere budou boihatsi, jsou severneji. Jako obvykle ve Skandinavii spousta ptaku, co tu hnizdi. Mladi uz jsou dost velci, obcas i popoleti, ale je uzasne pozorovat rodice, jak upoutavaji pozornost, pipaji, a tvari se, ze tam zadne hnizdo nikde neni... Prochazime i nekolika mokrady, brodime jednu ricku (ostatni se daji preskakat po kamenech, jarni tani skoncilo) a u jednoho jezirka, ktere ani neni v mapach, odpocivame.




Jezero poblíž chaty Svukuriset
8. července 2010  na mapě

Pod Elgahorgou
8. července 2010  na mapě


čtvrtek 8. července 2010

u chaty Svukuriset   pozice na mapě

Pres den prselo, vecer se udelalo nadherne. Takze jsem doisel k chate Klubu norskych turistu DNT Svukuriset (je to patrovej barak s obsluhou). Vede sem silnicka od jezera Femunden. Zitra - bude-li prat pocasi, coz neni jiste - vylezu na Store Svuku. Nekteri clenove expedice, kteri jsou zvykli vstavat v sest rano, tam byli uz dneska. Chata Svukuriset je centrem malinke vesnicky, asi tu driv byla nejaka farma, mozna takova nejaka usedlost, o ktere pise pani spisovatelka Sigrid Undsetova v knize Kristina Vavrincova. Dovedu si to zive predstavit, i kdyz nechapu, proc zrovna tady. Nejaka pidipastvina tu je, ale ze by to uzivilo lidi? Dovedu si predstavit tak nejakeho lovce (treba Store Hansena - viz vyse). Nocuju u nadhernyho jezera, jenomze ohen skomira a komari maji hody. Asi zalezu do stanu...


čtvrtek 8. července 2010

Pod Elgahorgou   pozice na mapě

Nevim, kdy tahle zprava dorazi na Internet. Neni zatim zadny signal. Jeste vcera jsme prelezli kopec Forborgen (1140 m n.m.) a uz tam videli, ze se na jihu pripravuje nepekna oblacnost. Par kilometru od nej je krasne male jezirko, i par briz tu roste. Skvele misto na nocleh. Zrejme nas prechazi tepla fronta. Na severu (!!) lehce zapada rude slunicko, ale z jihu to fuci tak, ze privazuju stan ke stromu a doufam, ze Jurek sije tropika opravdu dobre. Ani neprselo. Ale v noci clovek oka moc nezahmouril. Ted se krajina zmeni, za par kilometru prijdeme do brezovych houstin a potkame nase mile kamarady - komary a muchnicky.




Stor Svuku 1416 m
9. července 2010  na mapě


pátek 9. července 2010

Stor Svuku 1416 m   pozice na mapě

13,15 hod. pokoren druhy nejvyssi kopec v okoli. Na vrsku placato a spousta sutru. Slunicko a vichrice.




Roros
10. července 2010  na mapě


sobota 10. července 2010, 14.00 hod.

Roros   pozice na mapě

Dorazili jsme do Rorosu. Tohle mesto jsem uz dlouho chtel videt. Nadherny skansenovy mesto, na hlavni tride jsou dveste let stary dreveny baraky sroubene z klad napustenym dehtem, v tom treba banka nebo moderni restaurace. Tezili tu medenou (a asi i jine) rudu, dokonce i zpracovavali. Udajne v roce 1644 postrelili soba, ten vztekle skakal a kopytrem rozhrnul zemi - a ejhle, zaleskla se medena ruda ruda. Dneska je mesto "nove postavene" pote, co je svedska vojska vypalila. U vysypek jsou k videni pidi-baracky, kde bydleli hornici. I ty vysypky (sleughaugan) jsou chraneny, cele mesto je zapsano na seznamech kulturniho dedictvi UNESCO. Posoledni funkcni dul je 13 km na sever, ale i tady se tezba zastavila v roce 1977.




Dovrefjell 1
11. července 2010  na mapě


neděle 11. července 2010

Dovrefjell 1   pozice na mapě

Jsem v narodnim parku Dovrefjell. Tahne se sem asi 160 km od Severniho more (Romsdalfjordu). V teto vychodni casti je docela hezka tundra, ale asi by to chtelo pozdeji v lete. Bude barevnejsi. Ted je takova fadni. Navic cetne moreny chvilema nabuzuji dojem nejakych vysypek. Ovsem je to docela typicke pohori (po Jotunheimenu nejvyssi v Norsku), skoro jako by rikalo "Ja jsem Dovre", zatimco reba Femundsmarka mi priopadala takova "skandinavsky" univerzalnejsi. Nocuju tu u jedne ricky 1169 m vysoko, je osm vecer a asi 9 stupnu nad nulou. To je dobry, podle predpovedi melo byt chladneji. Kousek odtud je nejvyssi hora Snezka (tedy Snohetta, ta ma 2286 m nm), ovsem stejne jako mnoho mensich vrsicku je v mlze. Chvilema prsi, porad fici vitr. Fenomenem Dovrefjellu jsou pozmoni. Udajne prehistoricky tur, ktery zapomel v Gronsku vyhynout. Ve Skandinavii vymrel mozna uz pred posledni ledovou dobou, musim si to nekde zjistit. V roce 1932 sem na zkousku privezli z Gronska 10 zvirat, za valky vyhunula - nepochybne byla snedena. V letech 1947-1952 jich sem privezli dalsich 23 kusu, dnes ma stado asi 80 jedincu - a dokonce migruji do jinych hor (Femundsmarka). Podsadity, kratke nohy, 90 cm dlouha srst, samci zakroucene rohy,jsou znami tim, ze se napriklad proti vlkum brani "vozovou hradbou" - samci udelaji kruh uvnitr nehoz jsou samice a mladata Asi byli na praxi u bratra Zizky. Pry docela nebezpecni prijde-li clovek blizko nich. Podarilo se nam to temer nechtene...




Dovrefjell 2
12. července 2010  na mapě


pondělí 12. července 2010

Dovrefjell 2   pozice na mapě

Ledevcova jezirka v ledovcovem udoli v nadmorske vysce 1468 m n.m.
Nadherna a pomerne kratka tura vedla od nocleziste pobliz soutoku "hlavni" ricky Stropla a levostranneho pritoku potoku Kaldvella. Ten vyteka z nejakych jezer nekde na severu v horach, proteka nekolika jezirky a zrejme na nem bylo i velike jezero. Na prvni pohled je videt, ze se vcelku nepreilis davno protrhlo - misto valu (moreny) je ted docela pekny perejnaty tok. Celkem neznatelna stezka se pri ceste proti proudu vine na skalnaty kopec vlevo. Cestou potkavam nekolik jezirek, ve skalnatrem kanonu jednoho z pritoku Kaldvelly je slusny "norsky" vodopad. Cely vystup konci v takovem rozsahlem ledevcovem sirokem udoli. Jsou tu tri pomerne velmi pekne udrzovane a zamcene chaty. Nechapu, jak sem lide dopravuji zasoby. Asi na zadech. Nepochybne slouzi hlavne na podzim, nasel jsem patrony, takze lovecke chaty...




Slettafoss
13. července 2010  na mapě


úterý 13. července 2010

Slettafoss   pozice na mapě

Reka Rauma proteka udolim Romsdalen, ktere se tahne od mestecka Dombaas. To je kus na jih od vcerejsiho narodniho parku Dovrefjell. Tohle udoli, zvlaste ke svemu konci u morskeho fjordu Isfjorden je strasne hluboke, steny se tyci az 1800 metru vysoko a z nich spada spousta vodopadu. Reka Rauma ma na mnoha mistech uzasne pereje. Tyhle jsou jedny z nich. Udolim vede "zlata" turisticka trasa. Zitra nas ceka jeji pokracovani - jizda strasidelnou klikatici zatacek Trollstigen (Troli zebrik). Ted jsme v kempu Trollvegen - pojmenovanem podle prusmysku, kam vede Troli zebrik. Kousek odtud je svetoznama horolezecka stena Troolltindan. Svoji vyskou 1800 m a sirkou az 5 km mezi nejznamejsi vertikalni horolozecke steny sveta. V kolmych a previslych partiich jsou tezke az extremne tezke horolezecke cesty. Stena je znama i uspechy ceskoslovenskych horolezcu, v zime 1974 vylezl Orolim, Soldan, Bakos a Petrik ve vychodni stene jako prvni cestu Memory Route.




Gudbarndsjuvet
14. července 2010  na mapě


středa 14. července 2010

Gudbarndsjuvet   pozice na mapě

Skoro na kazde norske rece jsou pereje. Cestou z Troli cesty jsme jich videli nekolik. Tyhle byly zajimave tim, ze u nich nestoji norsky sroubeny domecek s drnovou strechou a drevene lavky. Zda se, ze i do Norska pronikl trend modernich staveb. Mustky nad divokymi perejemi jsou svarene z povrchove upraveneho narezleho zeleza a nerezu. Nadhera. Rade lidi se to nelibi, ale kdyz se podari realizovat kultivovany projekt, je to nadherne.




Geirangerfjord
15. července 2010  na mapě


čtvrtek 15. července 2010

Geirangerfjord   pozice na mapě

Tenhle fjord patri mezi nejkrasnejsi. Taky sem vede atraktivni silnice plna zatacek. Takze je tu i hrozne moc lidi, silene brabeniste, vyhlidkove lode vyprodane, a ve fjordu kotvi americke vyletni parniky s dalsimi davy turistu. Takze radeji rychle pryc...




NP Jotunheimen
16. července 2010  na mapě


pátek 16. července 2010

NP Jotunheimen   pozice na mapě

Narodni park Jotunheimen je domovem obru. Proto se tak jmenuje. Monumentalni hory, stity, opet krasna jezera... Je tu i nejvyssi hora Skandinavie, ale nejak se nevi ktera. Momentalne to je Glittertind (2470 m n.m.) a hned za nim to je Galdhopingen (2469 m n.m.). Pred patnacti lety, kdyz jsem na Galdhoppingen lezl, to bylo naopak. Takze jsem mel stesti, ze to byla nejvyssi hora. Kdyz jsem chodil do skoly, byl nejvyssi Glittertind. Nevim cim to je. Bud nedokazou zmerit ten nejvyssi kaminek na horach, ktere jsou obe pokryty mnoha metry ledovce, nebo je to tim, ze se Skandinavie stale vynoruje z oceanu, pote, co roztaly ledovce doby ledove. Obrazek posilam od krasneho jezera Gjende. Vetsinou se foti za jasneho pocasi se smolkovou oblohou. Takovy stesti jsme nemeli. Ale uznejte, ze mraky nad jezerem vubec nevypadaji spatne.




Hardangervidda 1
17. července 2010  na mapě


sobota 17. července 2010

Hardangervidda 1   pozice na mapě

Hardangervidda je obrovska nahrorni planina (norsky vidda = vysocina), ovsem pomerne vysoko polozena. Vetsinou nad 1000 m nm., vrcholky vystupuji az o 400 metru vyse. My jsme do teto planiny vnikli od severu, v zulove casti. Vypada to taty zase podobne, jako v ostatnich horach, akorat je to vsechno placatejsi. Vsude vrcholova tundra (uz od silnice), semtam sobi (pry i divoci, spis vsak zdivoceli, pokud se vubec da o tech zbyvajicich mluvit jako o ochocenych). A pasou se tu ovce. Potuluji se v oblasti kolem 1200 m n.m., spal jsem u pekneho jezirka 1333 metru vysoko. Pres den je kolen 13 stupnu, v noci teplota klesla na 3 stupne. To neni nic neobvykleho, Hardangervidda patri mezi drsne krajiny pro drsne turisty. V zime tu polarnici trenuji vydrz na cestu na severni pol. Fouka silenej vitr, v noci se otoci a prinasi slejvak a malinkou bourku.




Hardangervidda 2
18. července 2010  na mapě


neděle 18. července 2010

Hardangervidda 2   pozice na mapě

Prestoze je Hardangervidda povazovana za temnou drsnou studenou koncinu, kde je stale spatne pocasi (alespon tak jsem to slychaval i zazil), dnesek se vydaril. Dokonce z polovicky svitilo slunicko, foukal vsak silny vitr a teplota nepresahla 12 stupnu. Ted je pul jedenacte v noci, stale svetlo (inu, jsme hodne na severu, takze i o pulnoci je videt), ale venku jsou jenom ctyri stupne, zatim nad nulou. [doma skoro 10x tolik] Asi to bude dneska rekord, doufejme, ze nebude mrznout. Teply caj uvareny ve stanu zvedl teplotu na 20 stupnu, ale to vydrzi sotva, nez dopisu tuhle zpravu. Holt se bude muset zase trosku pritopit varicem. Hardangervidda plati za nejjiznejsi vyspu arkticke prirody. Horska arktoalpinska tundra, nizke kericky, mechy, lisejniky, zakrsla briza, co chvilema vypada jak boruvci, spousta mokradu, vrby, semtam i jalovec. Z fauny jsou nejnapadnejsi ptaci, kuliky slysim pipat vsude, videli jsme i nejake dravce a pry se tu vyskytuji belokuri. Z vetsich savcu snad jen ti divoci sobi (nejvetsi populace v Norsku) a komari s muchnickami, kteri sice nejsou savci, ale krev dokazi sát nalezite. Ty vidim nastesti jen u zeme mezi zakrslejma brizkama, ve vetru a zime oni litat moc nedovedou.




Voringfoss
19. července 2010  na mapě


pondělí 19. července 2010

Voringfoss   pozice na mapě

Krasny 145 m vysoky vodopad pada z plosiny 700 m m.m. Obrovsky oblak vodni triste - ale taky turistu, vzdyt je to na stare hlavni ceste c.7 do Bergenu.




Låtefossen
20. července 2010  na mapě


úterý 20. července 2010

Låtefossen   pozice na mapě

Dnesni den je ve znameni permanentniho lijaku. Vystup k ledovcovem splazu Buerbreen (ledovec Folgefonna ve stejnojmennem narodnim parku) jsme vynechali, stejne tam Norove dali ceduli, ze velky autobus neprojede (pred 4 lety projel). Uz je to smutne, vracime se domu. Takze jeste jedny pekne vodopady na ceste kousek na jih od Oddy.




svedska Vitlicka
22. července 2010  na mapě


čtvrtek 22. července 2010

svedska Vitlicka   pozice na mapě

Ve svedske oblasti u mesta Tanum je muzeum Vitlicka, ktere vyravi o mistnich zemedelskych usedlostech bronzove doby. Bylo to davno, asi pred 4000 lety. Dnes je tato obast zapsana do seznamu kulturniho dedictvi chraneneho UNESCO. Je tu take spousta skalnich rytin. Posilam obrazek udajne nejvetsiho pajdulaka ve Skandinavii. U muzea je i maly "skansen", kde se clovek muze nejen pokochat replikami tisice let starych budov, ale vyzkouset si i nejake ty praveke praktiky, treba strelbu lukem. A to vse je uz tri roky zadarmo.

v Severských listech publikováno
poslední aktualizace 29. července 2010

Související články

Expedice Severských listů do Laponska – 2017 – 30. 6. 2017
Expedice Severských listů do Laponska – 2015 – 2. 7. 2015, 10. 8. 2015
Finské Laponsko – do divočiny Vätsäri a Kaldoaivi – 2. 7. 2013, 30. 7. 2013
Splutí severské zlatonosné řeky Ivalojoki – 25. 12. 2012
Expedice do finského Laponska – hledání starých osídlení (2012) – 8. 7. 2012, 10. 8. 2012
Kaldoaivi, Vätsäri a země přilehlé – léto 2011 – 8. 6. 2011, 31. 7. 2011
Oulanka poněkud pozdně podzimní (2010) – 15. 9. 2010, 13. 10. 2010
Expedice do národních parků Švédska a Norska 2010 – 1. 7. 2010, 29. 7. 2010
Expedice Severských listů do Laponska 2009 – 18. 7. 2009, 20. 8. 2009
Expedice Severských listů do Laponska 2008 – 21. 7. 2008, 20. 8. 2008
Cestopis ze švédského Laponska – 20. 3. 2008
Češi na stránkách finských novin – 10. 10. 2007
Ostuda až za polární kruh, reakce cestovky VA-SKI SPORT – 10. 10. 2007
Ostuda až za polární kruh, reakce cestovky VIKING LINE – 10. 10. 2007
Vzkaz finských trampů – 10. 8. 2007
Ostuda až za polární kruh – 23. 7. 2007, 4. 1. 2017
Laponská diskotéka v Chodovské tvrzi – 15. 12. 2006
V kraji sámských pastevců sobů a finských zlatokopů – 1. 2. 2006
Vojta Válek: Zlato z Luttojoki – 15. 5. 2005
Skoltští Sámové – menšina mezi menšinou – 15. 4. 2005
Řeka plná zlata – 20. 8. 2004
Mariánské dny v srdci Laponska – 8. 4. 2004
Viděl jsem finský les – 20. 7. 2001
Pobyt ve volné přírodě Severu – 23. 6. 1999
Laponská rezervace se otevírá návštěvníkům – 1. 5. 1999
Siida je okno do Laponska – 1. 8. 1998

Fotografie ze zimní výpravy do NP Urho Kekkonena – únor 2006
Česká národní flagelace aneb Jak moc velkou ostudu dělají Češi ve finských národních parcích

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,30   hodnoceno: 10 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.

Zobrazeny 3 diskusní příspěvky.


jméno: Vlaďa a Jana

[15.7.2010 – 19:24]

Gratulace

Lence a Davidovi gratulace k roční výdrži v manželstí,
celé expedici krásné počasí, pohodu a nezapomenutelné zážitky.



jméno: Jana Kř.  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[13.7.2010 – 13:13]

P"ozdrav

Účastníkům expedice přejeme plno krásných zážitků a vnučce Evičce Hilské zasíláme hodně pozdravů. J.Kř.



jméno: Dana

[11.7.2010 – 11:09]

POZDRAV

VŠEM ÚČASTNÍKŮM EXPEDICE PŘEJI PĚKNÝ DEN, PLNO KRÁSNÝCH ZÁŽITKŮ, A NETEŘINCE EVIČCE HILSKÉ POSÍLÁM POLÍBENÍ. MĚJTE SE POHODOVĚ, AŤ VÁM VYJDE PĚKNÉ POČASI. D.



Zobrazeny 3 diskusní příspěvky.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.552 • onln: 4 • robot ostatni • php: 0.409 sec. • www.severskelisty.cz • 54.92.197.82
file v.20180224.034553 • web last uploaded 20180225.035521
2017:455 • 2018:14