Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Finské gastro








ilustrační foto archiv Severských listů

Kuchyně obyvatel země tisíce jezer je pro českého strávníka zahalena stále závojem tajemství, mísí se tu vliv germánské Skandinávie s Ruskem, což vytváří zajímavé a pestré menu.

Speciality evropské periferie

Finsko leží daleko na evropské periferii a tomu odpovídá i význam jeho gastronomie ve střední Evropě. Je to škoda, protože Finsko právě ve své kuchyni těží ze své mimořádné zeměpisné polohy. Na finském stole se mísí vliv germánské Skandinávie s Ruskem, což vytváří zajímavé a pestré menu.

Nedávno mě pobavila zpráva o tom, kterak si francouzský prezident Jacques Chirac na zasedání státníků Evropské unie v Kaliningradě nevšiml, že jeho slova stále snímá mikrofon, a prohodil něco ve smyslu, že finská kuchyně je ještě horší než anglická. Tato netaktní glosa možná zněla z úst představitele světové kulinářské velmoci vtipně, ale dovolím si s jejím obsahem nesouhlasit. Finská jídla jsou totiž chutná a zajímavá. Už jen tím, že suroviny pocházejí z té nejčistší evropské přírody a jsou tak specifické, že je nelze nijak napodobit ani ošidit.

Kaloriemi proti zimě

Finové jsou národem, který si snad více než kterýkoliv jiný zakládá na zdravém životním stylu. V případě vaření to ale neplatí stoprocentně, alespoň co do výživné hodnoty jídel. Ať si pokrok a trendy uhánějí, kudy chtějí, ve Finsku je pořádná zima a výdej energie je tím vyšší. Místní strava proto vyniká plností a hutností, je však vyvážená a pestrá. A to, co má tendenci ukládat se ve formě tělesných tuků, běžný Fin brzo vypotí při sportování.

Finové se přímo vyžívají ve sladkých zákuscích. Energeticky nabité lahůdky mají podobu koblih s moruškovou zavařeninou nebo šátečků plněných plody lesa. Ve finských kuchyních se pečou i pirohy, často se sladkou rýží a opět plněné marmeládami či strouhanou mrkví.

Mořský proud

Ve Finsku najdeme tři zásadní regionální gastroproudy. Západní a jižní část země omývá moře, přes které místní kuchyni inspirují švédské stoly. Důležitou součást jídelníčku v jihozápadním Finsku tedy tvoří mořské ryby, zejména tresky a sledě připravované v různých marinádách a omáčkách. Ze Švédska sem připutovalo i nejběžnější finské jídlo – kuličky ze sekaného masa s bramborem a ořechovou omáčkou. Nechutná špatně, ale se speciální chutí země Suomi to nemá nic společného.

Pokrmy východu

Mnohem zajímavější je kuchyně východní, pocházející z finské Karélie a kraje Savo proslulého labyrintem sladkovodních jezer. Základem karelských jídel je ryba, v menší míře pak vepřové a hovězí maso. Nedílnou součástí východofinských jídel je pečivo v podobě tmavých žitných celozrnných chlebů, ochucených sekanými ořechy a semínky.

Nejzajímavější specialita kalakukko není ničím jiným, než smaženými rybičkami muikku, které se navíc zapékají v chlebovém těstě. Tento pokrm má dávnou tradici – na své výpravy se jím zásobovali zdejší rybáři. Kalakukko má v současné době více podob a ochutnat můžete i luxusní varianty s masem lososů či celými krevetami.

Řádně sytý oběd představuje karjalanpaisti neboli hovězí pečeně s omáčkou z kořenové zeleniny, která chutí překvapivě připomíná českou svíčkovou. Oblíbeným ochucovadlem jsou houby, jejichž konzumace se ve Finsku rozšířila v devatenáctém století, kdy Finsko bylo součástí ruské říše.

Sob a zase sob

To pravé ale pochází ze severu Finska, z Laponska. Základem zdejších pokrmů je totiž sobí, v menší míře pak losí maso. Temně červené sobí maso je nečekaně křehké a vláčné, má však velmi zvláštní chuť, která se nepodobá srnčímu ani jelenímu. Zvěřinová chuť soba je tak výrazná, že jídla nepotřebují už žádné další speciální koření. Laponská sobí specialita se jmenuje poronkäristys – nahrubo nakrouhané maso, dušené pouze se špetkou soli a podávané s bramborovou kaší a omáčkou z proslazených brusinek.

Pro Čecha úlet, pro Laponce běžnou věcí je sobí maso sušené. Zvířata se suší za chladných a větrných podzimních dnů přímo na střechách místních obydlí, před hmyzem je chrání moskytiéra. Sušené maso dodá za mrazivých polárních nocí potřebnou energii, ať je jíte syrové nebo pečené na otevřeném ohni.

Kávová a mléčná velmoc

Když ve Finsku zavítáte do restaurace, bývá samozřejmé, že k objednanému jídlu dostanete zdarma neomezené množství výborné pramenité vody. Řádná hydratace organismu je důležitá i proto, že Finsko je světovou velmocí číslo jedna v pití kávy. Ta se pije nejčastěji nahrubo mletá, překapávaná. Samozřejmě musí být pořádně sladká a ochucená řádnou porcí smetany. Mléko a mléčné nápoje, zejména podmáslí či kyška, jsou také běžnými nápoji k hlavnímu jídlu.

Příjemné pivní překvapení

Když jsem kdysi v Praze poprvé zasedl do hospody s jedním finským kamarádem, napjatě jsem očekával jeho nadšenou reakci po ochutnání „českého zlata“. Byl jsem trochu zklamaný. Kamarád se napil, otřel pěnu u pusy a konstatoval: „Levné“.

Zní to divně, ale je to pravda. Finská piva chutnají velmi podobně jako české výčepní ležáky. Některé značky si dokonce zaslouží visačku nejvyšší kvality. Například takové Karhu, vařené v jihofinském Pori, by se svou plnou a říznou chutí obstálo v jakékoli české hospodě. Za zmínku stojí i silná černá piva značky Olvi či Koff. Jen se těchto temných kousků nesmí vypít moc – obsah alkoholu kolem osmi procent není žádnou výjimkou.

Finská kuchyně možná není gourmetsky vytříbená, každopádně je zajímavá a v evropském kontextu bez přehánění velice exotická.

Riku N. Podzemský, prosinec 2006

v Severských listech publikováno

Související články – recepty, jídlo

Islandské koule z rybího masa – 24. 2. 2009
Midsomarské recepty – 14. 7. 2008
Finská alkoholická švestková polévka – 21. 3. 2008
Švédská kuchyně – 21. 3. 2008
Švédské recepty – rybí špíz – 21. 3. 2008
Švédské recepty – švédská šunka – 21. 3. 2008
Švédské recepty – zelné závitky – 21. 3. 2008
Finské gastro – 22. 12. 2006
Vánoční dvoudenní Glögg – 14. 12. 2006
Islandská prima vařečka – 20. 11. 2003
Norský hnědý sýr brunost – 1. 11. 2003
O švédské gastronomii – 15. 11. 2002
Švédské recepty – 8. 3. 2002
Norské recepty – 8. 3. 2002
Finská vodka – 5. 4. 2001
Hostina tisíciletí a ryba po staroislandsku – 12. 1. 2001
Norský Gløgg – 19. 12. 1999
Švédský Glögg – 19. 12. 1999
Švédské vánoční perníčky – 19. 12. 1999
Janssonovo pokušení (Janssons frestelse) – recept – 15. 12. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,47   hodnoceno: 19 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.466.088 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.570 sec. • www.severskelisty.cz • 34.238.194.166
file v.20190115.000506 • web last uploaded 20190801.015624
2017:354 • 2018:245 • 2019:144