Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Norský hnědý sýr brunost

Jméno sýra „brunost“ [vysl. brunust] se skládá ze slova „brun“ (hnědý) a „ost“ (sýr). Vyrábí se ze syrovátky, do které se přidává mléko nebo smetana. Tato směs se vaří tak dlouho, až se většina vody vypaří. Po dobu dlouhého vaření mléčný cukr zkaramelizuje a sýr je proto hnědý a nasládlý. Nemusí ale zrát jako jiné sýry a je mnohem trvanlivější.

Podle organizace World Health Organization/Food and Agriculture Organization není vlastně hnědý sýr pravým sýrem. Ty se vyrábějí ze sýroviny, ale tento ze syrovátky, která je při výrobě sýrů odpadem.

Původně se hnědý sýr vařil na norských farmách a salaších jen ze syrovátky. Výsledkem byl sladký netučný výrobek. V polovině 18. století začali na některých farmách přidávat do syrovátky smetanu. V roce 1908 začala první tovární výroba tohoto druhu sýra v jedné větší mlékárně.

Hnědý sýr je typickým norským výrobkem a je ho na trhu několik druhů. Nejčastěji se prodává v kilovém nebo půlkilovém balení. Ten nejdražší je z kozího mléka a má formu válce, aby se od ostatních snadno odlišil. Má však dost silnou chuť, malým dětem třeba vůbec nechutná.

Nejoblíbenějším hnědým sýrem je Gudbrandsdalsost, zkráceně G-35. Má 35 procent tuku v sušině. Vyrábí se ze syrovátky z kravského mléka do které se přidává mléko, smetana a kozí mléko. G-35 nechybí v žádné norské rodině. Děti i dospělí si ho berou téměř denně k svačině do školy nebo do práce. Dává se buď na chleba s máslem – nebo, držíte-li štíhlou linii, na suchý knekkebrod.

Další druhy hnědého sýra se od sebe liší pouze obsahem tuku, ten poslední v řadě je sedmiprocentní Mager Mysost (netučný syrovátkový). V těchto pevných sýrech je méně než čtvrtina vody.

Sýr PRIM se prodává v krabičkách, protože obsahuje přes 30 procent vody. Proto je také roztíratelný. Při výrobě se tak dlouho nevaří. Prim mají rádi hlavně děti. Prodává se i různě ochucený.

V Norsku se vyrábí ročně asi 12 000 tun hnědého sýra. Z toho je polovička sýra G-35, asi třetina sýra Fløte Mysost (smetanový syrovátkový). Necelá desetina je pravých kozích sýrů (Ekte Geitost).

Sýr se krájí na tenké plátky ne nožem, ale kráječem na sýr, který je norským vynálezem. Sýr má dost silnou chuť, a musí se krájet na tenké plátky také proto, že veliký kus sýra v puse se chová asi jako karamelka. Přilepí se na patro a na zuby a rozpouští se pomalu.

A jaké bylo moje první setkání s norským hnědým sýrem? Když za mnou můj nynější norský manžel jezdil na námluvy do Prahy, přivezl často něco dobrého. Jednou přivezl hnědý kozí sýr, jeden z těch nejdražších. Válec sýra jsem nožem rozkrájela na 6 silných plátků a plácla na chleby namazané máslem.Nikomu to nechutnalo, sýr se nedal ani ukousnout! Až moje matka přišla na to, že tenounký plátek sýra na vánočce s máslem je pravou pochoutkou. A tak se také nejčastěji hnědé sýry servírují.

Začátečníkům doporučuji G-35, který se dá v akci koupit i za 40 norských korun za kilo – hlavně v polovině srpna, kdy v Norsku začíná nový školní rok. Kozí sýr je dražší, 100 norských korun za kilo – nebo i víc.

Hnědý sýr vydrží v ledničce až rok. V teple ale měkne a kazí se. Přijeďte a ochutnejte!

Jana Strømsnes, Bergen, Norsko, 1. 11. 2003

v Severských listech publikováno

Související články – recepty, jídlo

Islandské koule z rybího masa – 24. 2. 2009
Midsomarské recepty – 14. 7. 2008
Finská alkoholická švestková polévka – 21. 3. 2008
Švédská kuchyně – 21. 3. 2008
Švédské recepty – rybí špíz – 21. 3. 2008
Švédské recepty – švédská šunka – 21. 3. 2008
Švédské recepty – zelné závitky – 21. 3. 2008
Finské gastro – 22. 12. 2006
Vánoční dvoudenní Glögg – 14. 12. 2006
Islandská prima vařečka – 20. 11. 2003
Norský hnědý sýr brunost – 1. 11. 2003
O švédské gastronomii – 15. 11. 2002
Švédské recepty – 8. 3. 2002
Norské recepty – 8. 3. 2002
Finská vodka – 5. 4. 2001
Hostina tisíciletí a ryba po staroislandsku – 12. 1. 2001
Švédský Glögg – 19. 12. 1999
Švédské vánoční perníčky – 19. 12. 1999
Norský Gløgg – 19. 12. 1999
Janssonovo pokušení (Janssons frestelse) – recept – 15. 12. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,12   hodnoceno: 33 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.334.664 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.332 sec. • www.severskelisty.cz • 54.92.173.9
file v.20180224.034804 • web last uploaded 20180509.155728
2017:482 • 2018:151