Exodus slovenských Romů do Norska

Norské království o půlnoci na 27. července jednostraně rozhodlo o znovuzavedení víz pro slovenské občany. Norsko se tak po Finsku stalo čtvrtou zemí, která v průběhu posledního roku přistoupila k tomuto kroku v reakci na zvýšený příliv Romů. V minulém roce zavedla vízovou povinnost pro Slováky Velká Británie a Irská republika. Vízová povinnost se nebude dotýkat pouze držitelů diplomatických a služebních pasů. 26. července to oznámila Slovenská televize bez upřesnění důvodů a s odvoláním na informace slovenského ministerstva zahraničí.

Norsko tak učinilo ve strachu před přílivem romských utečenců. Od začátku letošního roku narůstal podle norské agentury NTB počet Romů přijíždějících ze Slovenska i do Norska. O azyl zde zatím požádalo asi 70 slovenských Romů s oddůvodněním, že jsou terčem rasové diskriminace. "Já uznávám, že v romské komunitě jsou v některých případech značné problémy," řekl místopředseda slovenské vlády Pál Czáky a dodal, že necestuje ta vrstva Romů, které problémy týkají, ale úplně jiná vrstva. Země, které pro Slováky zavedly vízovou povinnost, však Romy zcela jednoznačně označují za ekonomické utečence.

Pravdou však je, že se Romové na Slovensku často stávají terčem rasově motivovaných útoků a jsou diskriminováni i při získávání práce. Pál Czáky také připustil, že romské uprchlická aféra může zkomplikovat integraci Slovenska do evropských struktur, i když podle jeho slov Brusel s Bratislavou stále počítá. Czáky také požádal unii, aby přehodnotila svoji azylovou politiku.

Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Karol Ševčík upozornil, že exodus slovenských Romů směřuje i do dalších zemí, do Dánska a Švédska. V Dánsku požádalo o azyl 158 sloveských občanů a ve Švédsku pak 124 občanů. Úřady obou zemí již oznámily, že zvažují zavedení vízové povinnosti pro Slovensko.

Přestože je slovenská vláda na dovolené, svolal zastupující premiér mezirezortní komisi, která by se situací měla zabývat. Ministerstvo zahraničních věcí tvrdí, že zavedení vízové povinnosti dalších zemí zatím nehrozí, nicméně Jaroslav Chlebo, státní tajemník MZV Slovenské republiky však upozornil na to, že se to vyloučit nedá.

Vztahy mezi většinovým obyvatelstvem a Romy na Slovensku jsou podle lednové zprávy Slovenského helsinského výboru o postavení Romů v SR v roce 1998 napjaté a oboustranně nepřejícné. Podle zprávy neexistují v zemi žádné nadace ani občanská sdružení, jejichž úkolem by bylo vytvářet tolerantní vztahy v jednotlivých oblastech Slovenska.

Poslední hromadný exodus slovenských Romů do Skandinávie vyvolal na začátku léta další parlamentní přestřelku mezi opozicí vedenou Hnutím za demokratické Slovensko (HZDS) někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara a vládní koalicí v čele s premiérem Mikulášem Dzurindou. Opoziční strany se před týdnem neúspěšně pokusily o odvolání místopředsedy vlády pro lidská a menšinová práva Pála Csákyho. Poslanci vládních stran oproti tomu naznačovali, že za posledním masovým odchodem Romů jsou aktivity HZDS ve snaze ztížit snahy vlády o integraci do EU a NATO.

Objevily se dokonce informace, že za exodem Romů stojí některé státy, které se tak snaží zamezit vstupu Slováků do Evropské unie.

ms, podle ČT, ČNTS a čtk, 28. července 1999