Romové ve Finsku nekočují a mohou se učit v romštině

foto: archiv

Měl jsem štěstí, že rodiče chtěli, abychom já i mí sourozenci získali nějaké vzdělání, vzpomíná pastor Henry Hedman, první romský ředitel nejstarší finské organizace věnované Romům Romské misie. Na špatné věci jsem zapomněl, dobré si pamatuji, shrnuje svou životní filozofii Hedman.

Teologii jsem studoval na univerzitě v Houstonu v Texasu, vysvětluje dobrou angličtinu. Teď vedu misii, která zaměstnává 45 lidí, spravuje dva dětské domovy, pořádá bohoslužby v romštině, organizuje letní tábory a biblická studia. Náš stipendijní fond nejrůznějším způsobem podporuje na studiích asi sto dětí, vysvětluje pastor, který je jako 90 procent Finů i Romů luteránský protestant.

Odhaduje se, že v pětimilionovém Finsku dnes žije kolem 10.000 Romů, kteří sem přišli v 16.století přes Švédsko. Přesné údaje však neexistují. Ani je nechceme mít, protože žádné statistiky se u nás nedělají na etnickém základě, zdůrazňuje poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně vládního Poradního výboru pro romské záležitosti Outi Ojalová. O něco víc Romů – asi 20.000 – je v sousedním Švédsku. Většinou přišli z různých evropských zemí. Podle Ojalové Finsko nepřitahuje Romy z ciziny proto, že má velmi přísnou imigrační politiku.

Jinak Romové ve Finsku prakticky nekočují a žijí v různých částech země, nejvíce v městských oblastech na jihu, vysvětluje pastor. Kočování je díky silným zimám prakticky vyloučené a navíc má dnes většina Romů bydlení zajištěno díky bytovému programu z druhé poloviny 70.let.

Těmi špatnými věcmi, které pastor Hedman vytlačuje z paměti, jsou předsudky a diskriminace, jež zcela otevřeně přiznávají i finské úřady. Romy často nepouštějí do restaurací a policisté je bezdůvodně zastavují na silnici, tvrdí Outi Ojalová. Podle ministerstva sociálních věcí jsou Romové znevýhodněni na pracovním i bytovém trhu. I když je taková diskriminace trestná, jen málo těchto případů se dostane k soudu. Ministerstvo nicméně usuzuje, že této přímočaré diskriminace v posledních letech pomalu ubývá, ale zase přibývá xenofobie mezi mladými na ulicích.

Jeden z dětských domovů misie sídlí v Sipoo v rozlehlém třípatrovém moderně zařízeném panelovém domě uprostřed lesa za Helsinkami. Dnes v něm žije jen devět romských dětí nejrůznějšího věku, které se za slunečného dne prohánějí na prolézačkách. Najdeme pro dům jiné využití, protože dětí je méně a raději je chceme umísťovat do jednotlivých rodin, aby měly lepší péči, říká Hedman.

Romskou misii, která má ještě jeden dětský domov v Hämeenkoski, finančně podporuje ministerstvo sociálních věcí, luteránské církve a státní společnost provozující hrací automaty RAY. Tato společnost i loterie jsou státní a hodně využíváme jejich zisků právě při financování nevládních organizací a dalších sociálních aktivit, řekla Ojalová, a proto jsme při vstupu do EU trvali na tom, aby nebyly privatizovány. Tato aspoň na první pohled příznivá situace je však otázkou poměrně nedávné doby. Od počátku století byl v zemi kladen důraz především na asimilaci Romů. A právě Romská misie založená už v roce 1906 se prvního romského ředitele dočkala až v Hedmanovi. Situace se poněkud změnila po válce, kdy v roce 1956 vznikl Poradní výbor pro romské záležitosti, ale jeho počátky, kdy v něm byl jen jeden zástupce Romů, byly rozpačité. Teprve v 70.letech prosadil program výhodných bytových půjček a hypoték, které zajistily ubytování čtvrtině romských rodin. V roce 1990 rozhodl výbor o používání slova Roma namísto "mustalainen" – cikán. Mimořádně aktivní předsedkyní výboru byla Tarja Halonenová, nynější ministryně zahraničí.

Důležitý byl rok 1995, kdy Finsko přijalo ústavní zákon přiznávající finským Romům právo udržovat a rozvíjet vlastní jazyk a kulturu. Romské děti se tak mohou učit v romštině – pokud se ve škole sejde aspoň pět romských žáků. Toho roku byly také poprvé slouženy bohoslužby v romštině. Řešení romské situace je přes veškerou podporu zjevně během na dlouhou trať. Ještě dnes ministerstvo sociálních věcí zdůrazňuje, že Romové jsou méně vzdělaní. I když všechny jejich děti chodí do školy a většina jich základní školu dokončí, jen málo jich postupuje dál. Nižší vzdělání i trvající předsudky vedou k výrazně vyšší nezaměstnanosti mezi Romy, uvádí finské ministerstvo.

Stanislav Mundil, čtk, 19. května 1998