Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Exodus slovenských Romů – úvaha




foto archiv

"Pro slovenské občany se deset let po pádu totalitního režimu začíná črtat perspektiva nové ohrady," píše slovenský levicový deník Pravda. O zavedení norských víz komentátor poznamenává, že to "musel předpokládat každý, kdo disponuje zdravým úsudkem", a nebylo zapotřebí ani 1400 azylu chtivých Romů jako v Británii, ani 1100 jako ve Finsku, ale Norům stačilo 70. Zahraničí totiž zpozornělo a vízovou bariéru spouští už při prvních náznacích exodu.  Státy nečekají, až se jim do země začnou valit stovky slovenských Romů, které je třeba měsíce živit a až pak vrátit, odkud přišly, konstatuje list.

Ačkoliv stejně jako Finové i Norové oficiálně jen "pozastavili" bezvízový styk se SR jen do 6. listopadu, netřeba si podle listu dělat iluze. "Dosavadní neochota, respektive neschopnost slovenské strany řešit tento problém signalizuje, že po změněném termínu se ona dočasnost asi změní na trvalý stav," píše s tím, že je reálné očekávat víza i od dalších zemí.

Přestože se všichni vzájemně ujišťují, že ze zavedení švédských a dánských víz není třeba mít zatím strach, zdá se, že v těchto otázkách je třeba mít spíše skeptický názor. Migrace Romů bude zřejmě pokračovat do států, kde zatím nemusejí být víza. Navíc se severské státy vždy snažily vystupovat ve vzájemném souladu.

Finsko

Finsko zatím neudělilo azyl ani jedinému z romských žadatelů.   28.července to čtk sdělil Jorma Peitsalo, vedoucí odboru z Úřadu pro přistěhovalectví ve finském hlavním městě Helsinkách. Dosud bylo zamínuto přibližně 300 žádostí o azyl pocházejících od slovenských Romů. Přibližně 800 dalších žádostí na vyřízení stále teprve čeká. Na vyřízení žádosti o politický azyl ve Finsku čeká ještě 24 českých Romů. Ani oni zatím nebyli úspěšní. Rozhodnutí Úřadu pro přistěhovalectví však musí potvrdit finské soudní instituce. Definitivní ukončení kauzy se tak může protáhnout do konce roku. Malá část Romů již své žádosti stáhla a odletěla zpět domů; přes 1000 slovenských Romů v přistěhovaleckých táborech po celém Finsku prozatím stále vyčkává.

Švédsko

Podle sdělení Anderse Lindgrene ze středoevropského odboru stockholmského ministerstva zahraničních věcí prozatím nemá Švédské království důvod k tomu, aby pro Slováky zavádělo vízovou povinnost. Třebaže situaci s romskými žadateli o azyl na severu Evropy Švédové sledují velmi pozorně, zpřísnění postupu vůči Slovensku pro ně momentálně není aktuální. Podle sdělení Jense Anderssona z Úřadu pro přistěhovalectví v Norrköpingu, požádalo v letošním roce ve Švédsku o azyl 12 slovenských občanů, pravděpodobně Romů. Pokud jde o Českou republiku, podal v letošním roce ve Švédsku žádost o politický azyl pouze jediný český občan.

Dánsko

Dánsko sice zvažuje víza pro Slováky, ale prozatím vyčkává. Podle vedoucí oddělení dánského ministerstva vnitra Lisbeth Sørensenové dánské úřady pozorně sledují situaci kolem slovenských Romů a jejich žádostí o azyl v severní Evropě. Podle údajů, které čtk sdělila Maried Pårensgårdová z dánského Úřadu pro přistěhovalectví, požádalo v letošním roce v Dánsku o azyl prozatím 150 slovenských Romů, což je dokonce dvakrát více, než v případě sousedního Norska. O azyl v Dánsku letos požádalo rovněž 12 českých žadatelů. Přestože v záznamech dánských úřadů údaj o národnosti chybí, oprávněně se předpokládá, že jde o romské občany.

Ekonomické motivy

Ekonomické motivy při emigraci Romů zřejmě dále porostou, předvídá list Pravda s připomínkou, že značná část této komunity právě začala tvrdě pociťovat oprávněné snížení sociálních dávek.

"Není velká naděje, že po dlouhých letech bez práce vegetující komunity, navyklé žít na úkor státu, si (Romové) pod tlakem zhoršeného životního standardu náhle začnou aktivně hledat práci," míní Pravda a varuje před spontánním růstem kriminality zejména v oblastech s mizivou nabídkou pracovních příležitostí pro nekvalifikované. Mnozí Romové se tak budou o to více snažit využívat i nový vynález – "azylové nájezdy do bohatého zahraničí".

ms, podle Pravda, čtk, 29. července 1999

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.523.961 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.388 sec. • www.severskelisty.cz • 35.172.195.82
file v.20190115.000543 • web last uploaded 20200113.044503
2017:160 • 2018:113 • 2019:76 • 2020:1