Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Finští Romové jsou na tom hůř, než somálští imigranti


Migrace Cikánů, zdroj Wikimedia Commons

Nejen v našich zemích nemají Romové na růžích ustláno. Těžko říct, kolik z nich je těch „dobrých“ a kolik „špatných“, každopádně většinová společnost si udělá názor svůj a začne všechy házet do jednoho pytle. Na druhou stranu, pokud by každý z nich chovat „tak, jak je v kraji zvykem“, problémy by asi nebyly.

Poslední době se často poukazuje i ze strany Evropské unie na náš nedobrý vztah k tomuto etniku. Nevím, jestli je to potěšitelné nebo ne, ale podobné problémy mají i v severských státech.

Severská Evropa totiž už dávno není tím čím bývala. Dochází nárůstu nacionalismu, extrémismus s nenávistí vůči všemu cizímu dostává navrch. Zpráva finského veřejného ochránce práv pro menšiny o diskriminaci Romů hovoří zcela jasně. V zemi tisíce jezer kraluje vůči tamějším Romům diskriminace. Následující slova ze serveru hrebenar.cz jakoby nebyla o Finsku ale třeba o naší republice (kráceno).

68 % Romů uvádí, že mají díky svému etnickému původu zkušenosti s nějakým druhem diskriminace. Nejvýraznější je diskriminace při shánění práce, kdy 68 % Romů díky rasismu zaměstnavatelů nemůže sehnat požadované pracovní místo. Když Rom zatelefonuje potencionálnímu zaměstnavateli a představí se například romsky znějícím jménem, je okamžitě odmítnutý s tím, že volná pracovní pozice již není k dispozici. K podobné diskriminaci dochází, pokud Rom dorazí na pracovní pohovor.

Téměř polovina z nich má také potíže při shánění bydlení, realitní kanceláře a majitelé nemovitostí mají problém pronajmout nebo prodat byt romskému žadateli. Zpráva veřejného ochránce práv pro minority odhaluje tmavé pozadí finské společnosti, kdy lidé projevují mnohem vyšší rasismus vůči Romům, než vůči přistěhovalcům ze Somálska, či nedalekého Ruska (diskriminace na trhu práce: Romové  53,8 %, Somálci 41 %, Rusové 25 %). Na Romy je nahlíženo jako na potencionální zloděje, kdy ochranka v obchodě předem sleduje, co Romka dělá, jestli náhodou nekrade zboží.

Jsou to právě extrémisté z politické strany Pravých Finů, kdo vehementně, tak jako středoevropští ultranacionalisté, tvrdí, že Romové nepatří do národa a je třeba se jich zbavit. Epocha fašismu v různých obdobách jako rakovina vyrůstá na různých místech světa. Najednou není důležité, jestli to či ono etnikum ve Finsku žije stovky let. Romové nevyhovují bělostnému traumatu „Pravých Finů”, a tak musí z důvodu ideálu severského árijce opustit svou rodnou zemi.

Ve Finsku žije přibližně na 10 000 Romů, nadále dalších 3500 finských Romů žije v sousedním Švédsku. Historie k Romům nebyla příznivá ani na severu Evropy. v 17. až 19. století docházelo v zemi tisíce jezer k pronásledování a následnému mučení i zabíjení Romů. K obratu došlo teprve před sto lety, kdy se zlepšením vztahu mezi finskou společností a Romy začaly zabývat dva státní výbory.

Finsko obývají Romové převážně ze skupiny Kalé, kteří jsou finskými starousedlíky. Žijí zde od 16. století, na rozdíl od běženců z Balkánů, kteří do Finska míří až po uvolnění hranic uvnitř schengenského prostoru.

Není tomu tak dávno, co finští Romové ze skupiny Kale opustili kočovný způsob života (podobně jako u nás v 50. letech 20. století). Dnes žijí již jen usedle, ale stále v rodových pospolitostech a především v mikrosvětě svých tradičních zvyklostí, pravidel a zásad. Jejich nejvýraznějším vnějším odrazem, který není možno přehlédnout, je dnes neobvyklý, „starosvětský“ oděv žen.

Zatímco muži se oblékají v podstatě zcela dle současné módy, současný oděv těchto žen se dá skutečně nazvat krojem. Jeho základ tvoří masivní sukně z černého sametu zakrývající nohy až po paty. Těsně pod pasem vyztužená a tedy „barokně“ nadýchnutá sukně váží asi 15 kg a je ušita z 26 metrů látky. Halenky z průsvitných bohatě zdobených silonových materiálů (pod nimiž ženy nosí neprůhledný spodní oděv) mají dlouhé rukávy, na ramenou bohatě nařasené a u krku jen malý výstřih s límečkem obšitým bílou krajkou. V současné době si finské Romky jezdí kupovat přepychové látky na halenky až do vzdálené arabské Dubaje, kde jim nabídka orientální nádhery vychází vstříc. Oblíbené jsou látky s květinovými motivy, protkávané stříbrnými či zlatými nitěmi nebo bohatě zdobené flitry.

Zdroje

Romové čelí ve Finsku vyšší diskriminaci než imigranti, hrevenar.eu
Jana Horvátová, Tajemství a tradice finských Romů, Romský hlas č. 4/2008

Michael Stanovský, 13. dubna 2014

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.386.490 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.809 sec. • www.severskelisty.cz • 54.163.20.57
file v.20180224.034630 • web last uploaded 20180908.022211
2017:329 • 2018:209