Exodus slovenských Romů do Finska

Slovenští Romové ve Finsku, foto: archiv

Nastalo další léto a do severských států vyrazily řady turistů z naší i Slovenské republiky za poznáním, za přírodou nebo za přáteli. Letos s nimi však vyrazila i další skupina cestovatelů s poněkud jiným úmyslem. Po neslavných exodech Romů z naší republiky do Kanady a Velké Británie přišlo na řadu Finsko. Tentokrát to byli především Romové z východního Slovenska, kteří se vydali za lepším živobytím.

Začátkem července do Finska přiletělo několik set slovenských Romů a požádalo o politický azyl. Již 2. července finský premiér Paavo Lipponen vyzval Slovensko, aby přezkoumalo své zacházeni s Romy: "Nepřichází v úvahu, aby země, kde věci nejsou v pořádku, vstoupily do EU." Jako hlavní důvod odchodu totiž Romové uvádějí špatné společenské postavení a strach z rasových útoků. Slovenská vláda naopak tvrdí, že odcházejí za vidinou lepšího života. "Až poznají, že uvěřili iluzím, většina z nich se zase vrátí," řekl státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí Ján Figeĺ. Šance na přiznání azylu jsou malé. Za poslední dva roky nezískal finský azyl ani jeden Slovák.

Situace se vyhrotila 6. července, kdy podle helsinského vydání deníku Metro v angličtině bylo ve Finsku 900 slovenských Romů a dalších 500 se očekávalo během dalších dní. Finsko proto v 15 hodin rozhodlo o zavedení vízové povinnosti pro slovenské občany, prozatím na čtyři měsíce. "Budeme situaci sledovat a bude-li to nutné, přijme vláda později nové rozhodnutí," řekl finský ministr vnitra Kari Häkämies.

Komentátor internetového listu Neviditelný pes Lubomír Sedlačík poznamenává, že tato událost dělá Slovensku v nadcházejícím summitu Evropské unie špatnou reklamu. Dá se očekávat, že ani ostatní severské státy, potažmo státy Schengenské dohody, nebudou po několika aférách čekat se zaváděním víz.

Čechům kvůli slovenským Romům víza do Finska zatím nehrozí a podle všeho je to ani v nejbližší budoucnosti nečeká. I když strach z napadení vede i české Romy k hledání azylu v jiných zemích – v Kanadě, Velké Británii, Francii, Novém Zélandě či v Austrálii. První česká romská rodina přiletěla 1. července do finských Helsinek, kde požádala o politický azyl a nyní čeká na rozhodnutí finských úřadů v uprchlickém táboře Avalus. Naděje na udělení azylu je však malá i pro ně.

"Nemáme žádný důvod uvažovat o zavedení vízové povinnosti pro Českou republiku," potvrdil redakci Lidových novin finský velvyslanec v ČR Risto Rännäli. Obavy českých občanu rozptýlil také mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil: "V České republice nedochází k masové emigraci Romů jako na Slovensku. Finská strana proto nemá sebemenší důvod k zavedení vízové povinnosti pro Čechy." Finsko by o zavedení vízové povinnosti uvažovalo až v případě, že by počet českých Romů cestujících do Finska překročil počet slovenských Romů.

Co vlastně přimělo Romy k hromadnému odchodu do Finska? Situace je trochu nejasná, uváděné špatné společenské postavení a strach z rasových útoků to zřejmě nebudou.

Jukka Valtasaari po jednání se zástupci slovenské vlády řekl, že sdílí její názor, podle něhož Romové do Finska odcházejí pouze z ekonomických důvodů. Žadatelé o azyl totiž ve Finsku pobírají částku jakou je průměrný slovenský plat. "Slovensko je demokratická země a její vláda činí vše, co je v jejích silách, aby zlepšila dodržování lidských práv ve své zemi," dodal. Finsko podle Jukka Valtasaariho v nejbližších dnech vydá jasný signál, že "není zemí, v níž může žádat o azyl kdokoli, komu se to zlíbí." Nepotvrdil ale, zda to znamená, že Romové budou s největší pravděpodobností vyhoštěni.

Slovenští Romové se totiž ve Finsku mají velmi dobře. Finové kvůli nim dokonce otevřeli nový uprchlický tábor o několik dní dříve, než měli v plánu. Finská vláda platí měsíčně jednomu azylantovi 174 finských marek, což činí přes 13 tisíc slovenských korun. Děti dostávají méně v závislosti na věku. A to vše, aniž musí pracovat. Azylanti přitom mohou v zemi zůstat až jeden rok. "Nicméně řada Romů už uvedla, že chce cestovat zpátky, protože jejich očekávání o hotových příbytcích se nesplnilo," řekl ve Finsku státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí Ján Figeĺ.

Někteří slovenští politici tvrdí, že za odchodem Romů může být politická spekulace. Romové do Finska přilétali z Prahy a Budapešti, letenky měli zaknihované dlouho předem a většina z nich si koupila i zpáteční letenku. Český list Právo cituje slovenského vládního zmocněnce Vincenta Danihela. Romům prý někdo říkal, ze Finsko jich potřebuje přes šest tisíc. "Chtěji čistý zisk, bez jakékoliv práce," míní zmocněnec. Upozornil také, že někteří poslanci HZDS mluvili v úterní rozpravě ve slovenské sněmovně o romském exodu do Finska stejným způsobem, jak o tom povídali Romové přímo ve Finsku. "Není možné, aby to byla náhoda," řekl Danihel. Zdá se, že někdo má důvod ještě více politicky škodit Slovensku.

Mluvčí finského ministerstva vnitra Helena Tuomennenová však pro BBC popřela, že příliv romských emigrantů ze Slovenska je organizován. Fakticky to však nevyvrátila: "Policie nám jen sdělila, ze všichni mají nové pasy. Je tedy možné, ze někdo cosi rozhlásil uvnitř romské komunity. Někdo pak přijel první a zavolal známým a příbuzným, že tu mohou zůstat."

Na závěr ještě jednou Lubomír Sedlačík. "Eště nedávno koloval vtip, ze najlepším elektrikárom na svete je Vladimír Mečiar, lebo v neuveritelne krátkom čase izoloval celé Slovensko. Už i novopečený prezident Schuster musel nahlas uznať, že medzi Romami sú skupiny, s ktorými nič nedokážeme. Starú anekdotu je teda načase preformulovať. Najlepší elektrikári su Romovia."

ms, podle českého a finského denního a internetového tisku, 20. července 1999