Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible (6)

6. díl seriálu Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible

Opat: Dým! Všude je dým! Z oparu mlha, ze světla tma , černé blesky z rudého nebe, kde bylo nahoře je dole, z okna dračí jícen, vosk hoří místo knotu a kámen taje jako sníh, v otevřeném hrobu usmívá se růže a cáry plachet zvoní hranu s vlnami, z nebes sněží láva…

Jízdní řád historie

Na historických románech mne od jistého času rozčiluje poměrně závažný fakt, že jsou to romány. Nevím, co od románů čekám, ale vím, že je raději nečtu, až na čestné výjimky Tří mušketýrů a Chrámu Matky Boží v Paříži.

Dokud jsem četl historické romány, četl jsem věty jako:

„Karel IV. upil vína z velkého poháru a zachmuřil se.“

Odkud může autor vědět, že v popisované chvíli „Karel IV. upil vína z velkého poháru a zachmuřil se?“ Za touto větou je výrazný otazník. Klidně by tam mohlo stát:

„Karel IV. upil piva z malého poháru a rozesmál se.“ Nebo ještě hůře, každý může větu zaměnit. A co větu, historický okamžik může změnit a napsat:

„Jiřík z Poděbrad se vůbec toho dne nenapil a tvářil se, jakože mu je všechno jedno.“ Na rozdíl od jízdního řádu si každý autor fantasta může psát co libo, vodit nás hlubinami královských duší a mystifikovat popisem dějů, které se nikdy nestaly. Do zmíněného jízdního řádu si jeho autor naopak nesmí dovolit psát co libo. Například tam těžko napíše:

„Nějaký vlak jede asi z nějakého nádraží někam, odjezd přesně mezi 19. a 23. hodinou nebo také ne, příjezd nějak k ránu.“

Poctivost básníků jízdního řádu a také telefonního seznamu mne dojímá a je příkladná. Divím se, že Národní divadlo už dávno nehraje dlouhé, pravdivé drama – Telefonní seznam, písmeno Á až Bé. A my, návštěvníci Zlaté kapličky, bychom se těšili na písmeno Cé, stáli fronty a dohadovali se, zda už na podzim bude Dé.
Z historických autorů mne baví ještě tak pan Třebízský. Respektive bavil. Četl jsem kdysi jakýsi jeho román a ten román začínal tím, že se rytíř probudil. Napočítal jsem celých čtrnáct stran podrobného popisu svítání, stavu rosy na trávě a lístcích květin, rytířových vrásek a zpěvu okolního ptactva, až jsem zjistil, konečně, že oněch čtrnáct stránek bylo lze shrnout do věty:

„Rytíř se probudil a vyšel před hrad.“

Jako dítě školou povinné mne posedla myšlenka, že ke studiu doby husitské budu potřebovat Aloise Jiráska a propadl jsem mu, neb mám pocit, že v té době byl nestor českého historického románu, něco jako návyková látka. Přečetl jsem zaujatě Proti všem a při zkoušení jsem se pokusil román převyprávět, abych dokázal, jak jsem vzorný žák, jaký jsem vlastenec a co všechno vím. Dostal jsem pětku za to, že „čtu knihu, která nebyla předmětem látky probírané z učebnice,“ a současně jsem byl poučen, že se mám učit z učebnic a ne z románů.

Panu Jiráskovi jsem to nikdy nezapomněl.

A jediné, co mne později zaujalo byla historka, prý pravdivá. Alois Jirásek, když se stal tvůrcem hitů z naší historie, obdržel stipendium, aby nemusel ztrácet čas vyučováním, seděl na zahradě svého domu a psal. Tedy, když bylo pěkné počasí. A učitelé a slečny učitelky, které se v té době nesměly vdávat jako jeptišky, vodili děti k plotu a říkali:

„Děti, podívejte se, Mistr píše!“

Zlaté časy. Píši pomalu písmeno za písmenem, celý den píši a nic. Žádná třída neotevře opatrně dveře a žádná slečna učitelka neřekne: „Podívejte, děti a tak dále.“

A tak jsem se už pevně rozhodl. Autory historických románů trestám nečtením. A nevděčnému lidstvu se pomstím tím, že nenapíši žádný historický román. Leda ten, který bych začal větou:

„Karel IV. se při čekání na tramvaj lehce zachmuřil a pokusil se mobilním telefonem zavolat svému kamarádovi Ludvíkovi XIV.“

A hotovo.

Karel Moudrý, ČRo Leonardo, vysílání 10. května 2006

v Severských listech publikováno

Související články

Codex Gigas alias Ďáblova bible – 25. 10. 2012
Občanské sdružení NORD-OS – Ohlasy Codexu Gigas – výstava ve Škodově paláci – 30. 5. 2009
Zemřel Karel Moudrý – 22. 3. 2009
Ďáblova bible – Codex Gigas má pokračovatele – 22. 2. 2009
Faksimile Codexu Gigas (Ďáblovy bible) bylo vystaveno na pardubickém zámku – 22. 4. 2008
Ďáblova lest – film o Ďáblově bibli – 28. 3. 2008
Ještě jednou k nárokům na Ďáblovu bibli aneb právnické okénko – 1. 12. 2007
Jak to vlastně bylo – 21. 11. 2007
Maketa Ďáblovy bible – 14. 11. 2007
Nový Jeruzalém a ďáblovo nemluvně – 30. 10. 2007
Opět stojíme fronty na knihy – 25. 9. 2007
Ďáblovo miminko – 20. 9. 2007
Richard Dübell: Ďáblova bible – 20. 9. 2007
Vrátit kořist? Nemáme nárok – 19. 9. 2007
Výstava Codex Gigas (Ďáblova bible) – Tajemství největší knihy světa – 10. 9. 2007
Podlažické a olomoucké stopy ve Švédsku i v Praze – 10. 6. 2007
Mirek Topolánek ve Švédsku, Grippeny prověříme a Ďáblovu bibli si půjčíme – 18. 4. 2007
Za ukradeným pokladem (po stopách Ďáblovy bible) – 15. 6. 2006
Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible (1) – 8. 4. 2006
Ďáblova bible ukončí třicetiletou válku – 1. 3. 2006
Ďáblova bible se vrací do Česka – 20. 2. 2006
Podlažický klášter – 6. 11. 2005

Ďáblova bible na stránkách Švédské královské knihovny

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.506.565 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.548 sec. • www.severskelisty.cz • 34.225.194.144
file v.20190115.000424 • web last uploaded 20190901.041847
2017:231 • 2018:107 • 2019:77