Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Za ukradeným pokladem (po stopách Ďáblovy bible)


Záběr z parku zámku Drottnigholm
foto Eve Astrid Anderssonová

Po stopách Ďáblovy bible

Je už takový osud slavných děl, postav a událostí. Všichni je znají, ale kromě odborníků o nich prakticky nikdo nic neví. Každý Čech zná Babičku a Švejka málem osobně, ale málokdo je četl. Isaac Newton bude už provždy především ten, kterému spadlo na hlavu jablko. Alžbětinská Anglie se scvrkla na Shakespeara. Okolo „neznámých“ slavných děl, postav a událostí se tvoří národní mytologie.

O Rudolfových sbírkách, ze kterých za třicetileté války udělali svůj majetek Švédové, by se dalo říci totéž. Známé, vědecky zpracované téma. Jizva našich dějin, která za špatného počasí ještě dnes pobolívá. A především mýtus o bláznivém králi a ukradeném pokladu.

Je jisté, že poklad už se do Čech jako znovunabytý majetek nevrátí. Byl to však vůbec romanticky vzato poklad, co švédští žoldáci z vydrancované Prahy odvezli? Je dnešní Švédsko důstojným reziduem Rudolfovy pohádkové kunstkomory? A kam si má český turista ve Švédsku zajít pro představu, jak by to teď vypadalo v našem Národním muzeu, kdyby…?

Těchto i dalších otázek se ujaly studentky švédštiny z Filosofické fakulty UK se statečným úmyslem dodat k nim jasné odpovědi. Je více než symbolické, že peníze na projekt o švédské válečné kořisti poskytl Švédský institut. De facto byly finance ze švédské strany podnětem k celé ideji a kdoví, jestli se generál Königsmarck v hrůze z jednání svých krajanů právě neotáčí v hrobě.

Cílem celého projektu, který vyvrcholí týdenní výzkumnou cestou do konkrétních lokalit ve Švédsku, je prezentovat získané poznatky co nejširšímu českému publiku. Vstřícnými prostředníky v tomto úsilí se staly pořad Karla Moudrého Po stopách Ďáblovy bible na stanici ČRo Leonardo, a Severské listy. Díky těmto dvěma institucím tak bude mít zvídavý český posluchač či čtenář možnost jít ve stopách zajímavé expedice a třeba si poopravit představu o jednom z nejtřaskavějších styčných bodů naší a švédské historie.

Helena Stiessová, 15. června 2006

Deník


Armémuseum, Stockholm
foto archiv

Peter Englung
foto Cato Lein

Zámek v Ekeby
foto archiv

Zámek Skokloster
foto Per Vikstrand

Carl Gustav Wrangel

Ďáblova bible

Sobota 17. června 2006
První návštěva na cestě švédskými sbírkami kořistí z třicetileté války je za námi. Ředitel oddělení vojenské a kulturní historie Johan Engström byl dochvilný, a tak jsme mohly ve 12 hodin vstoupit do Armémuseum. Do muzea, které skýtá pohled na staletí švédských vojenských dějin. V kabinetu trofejí promlouvají o těchto dějinách mimo jiné české válečné zástavy, jejichž získáním švédské vojsko potvrzovalo dílčí vítězství v bitvě. Překvapivě patří do majetku muzea i alchymistické zrcadlo, kdysi pravděpodobně majetek alchymiemilovného Rudolfa II.
Příště: Peter Englund osobně!

Pondělí 19. června 2006
Švédský historik Peter Englund je ve Švédsku osobnost. Je málo těch, kteří by dokázali najít rovnováhu mezi historickými fakty a krásnou literaturou – a uměli ji udržet. Englundova kniha o třicetileté válce nás přivedla na myšlenku požádat slavného vědce a spisovatele o rozhovor. K překvapení mnoha Švédů Englund souhlasil. Otevřené mluvil o své práci, názorech na „velkou“ a „malou“ historii, a o válečné kořistí, a rozhodně při tom neslevil že své úrovně.
Náš druhý uppsalský rozhovor se točil okolo „nejvzácnější knihy světa“. O Stříbrné bibli a jejich osudech vyprávěl archivář Lars Munkhammar. K vystaveným částem bible nám podal zasvěcený výklad, a ukázal nám i některé další ukořistěné knihy, původem z Rožmberské knihovny.
Poslední pokus o ukradení bible zažila uppsalská knihovna Carolina Rediviva před 10 lety. My jsme štěstí nepokoušely.

Úterý 20. června 2006
I v prozkoumaném světě je možné narazit na skutečnou záhadu. Zámeček Ekebyhovs slott se ocitl v našem itineráři náhodou. O ekebském krbu, který byl kdysi součástí švédské válečné kořistí, se zdaleka nenapsalo tolik, jako o Stříbrné bibli. Vlastně se o něm nejspíš nenapsalo nic. Členové místní obce, která se o největší dřevěný zámek na Severu obětavě a s nadšením stará, o krbu nemají téměř žádné informace. Perla zámku, jak krb nazývají, je pískovcový, bohaté reliefizovany obr, jehož historie stále provokativně čeká na objevení. Je to víc, než v co jsme doufaly – přivést domů velkou neznámou a moci se pokusit o její rozlousknutí.
Od komorního Ekeby je to ke královskému Drottningholmu co by kamenem dohodil. Zámecký park tu, stejně jako před staletími Valdštejnskou zahradu, zdobí bronzové sochy Adriaena de Vriese. Stejně jako ty v dnešní Valdštejnské zahradě jsou to kopie. Originály se – až na několik neskladných výjimek – nacházejí v Museum de Vries, které je oproti zámku turisty minimálně zatížené. Devět bronzových odlitků s antickou tematikou je tak možné si prohlédnout opravdu zblízka (soukromý královský park se samozřejmě prohlíží jediné zdálky).
Jedna zámecká vrata se za námi právě zavřela, zítra se otevřou další. Zavítáme na Skokloster!

Středa 21. června 2006
V zimě bývá v pokojích zámku Skokloster okolo patnácti stupňů. Pod nulou. My jsme měly štěstí na tu roční dobu, kdy je neelektrifikovaný zámek vůči návštěvníkům přátelský. Zatím se zdá, že tisícovce zámeckých obrazů a bezpočtu zbraní, tapisérií, židlí a knih dělá pravidelné podchlazení dobře. Například takový Tycho de Brahe vypadá na svém portrétu jako čerstvě domalovaný. Podobizna slavného vědce pochází jistě z pražského rabování, u dalších obrazů už jistota schází. Ještě ten nejslavnější, portrét surreálného Rudolfa z plodů přírody, můžeme do válečné kořisti započítat s čistým svědomím. Vertumnus Giuseppe Arcimbolda je vzhledem k významu vystaven zvlášť – byť spíš než obraz vidí člověk ve velké vitríně svůj vlastní odraz.
Zakladatel a hlavní „dodavatel interiérů“ Carl Gustav Wrangel obohatil svůj Skokloster o předměty z mnoha zemí, dílem ukořistěné, dílem koupené (jako je kupř. bohatě intarzovaná komoda z dalekého Chebu). Atmosféru jeho obrovského majetku jsme měly zčásti možnost nasát v mysticky potemnělých místnostech, které nejsou součástí prohlídky. Na konci temné cesty pak čekal ještě jeden pro nás výjimečný kus. Žižkův meč (Šiškův ve švédštině), nazvaný podle vyrytého symbolu kalicha, je dalším možným kusem z Rudolfových sbírek. Iniciály KM nedělají jeho původ o nic jasnější. Skokloster si svá tajemství a nejasnosti střeží jako tu nejzajímavější vystavenou vzácnost.

Čtvrtek 22. června 2006
Pokladnicí uměleckých sbírek ve Švédsku je celkem pochopitelně Národní muzeum. Přestože v něm zůstal jen zlomek z kořisti, kterou si Kristýna nevzala s sebou do Říma nebo nerozdala, je tu stále působivé společenství předmětů, reprezentované zhruba třiceti obrazy. Vedoucí výzkumného oddělení Görel Cavalli-Björkman nám ostatky rozprášeného Rudolfova majetku představila v sále holandských mistrů, a co se nevešlo do výstavních prostor, jsme měly možnost vidět v depozitáři, kde Rudolfovy obrazy spolu s ostatními vytvářejí hmatatelnou atmosféru velkolepé sbírky.
Poslední zastávka na naší cestě rudolfinským Švédskem byla v Kungliga biblioteket. Ďáblovu bibli, která se právě digitalizuje, jsme skutečně neviděly. Vpodstatě jsme z odvezených rukopisů a knih neviděly téměř žádnou. Zato nám Jánis Kréslinš, svérázný lotyšský vědec a pracovník knihovny, otevřel dokořán dveře k novým perspektivám pohledu na válečnou kořist. Ty dveře vedly do výtahu, kterým jsme sfáraly čtyřicet metrů pod zem, do archivu plného nejen historie, ale vlastně i současnosti. Stránky původem z Čech jsou zde platnou částí obou.

Pátek 23. června 2006
Týdenní výprava za jednou z posledních kapitol třicetileté války je u konce. Na zodpovězení otázek, s nimiž jsme do Švédska jely, je ještě brzy, materiálu je mnoho a vydá jak doufáme na další články, přednášky, příspěvky pro Leonardo, v plánu je i výstava fotografií na FF UK. Už teď ale můžeme poděkovat těm, kteří nás před cestou nezištně podpořili fakty, radami či prostorem k vyjádření. Děkujeme dr. Elišce Fučíkové, Karlu Moudrému, dr. Zdeňku Hojdovi, Michaelu Stanovskému. Jmen jistě přibude.
Samostatnou kapitolu by zasloužil neuvěřitelně vstřícný přístup švédské strany. Viděly jsme místa, která si běžný návštěvník může leda představovat. Naprostou většinu materiálu jsme dostaly darem. Ve všech zámcích a muzeích si na nás vytížení odborníci ochotně udělali čas, vrcholem, který se samotným Švédům zdál nedosažitelný, byl rozhovor s Peterem Englundem.
Nejely jsme do země královny Kristiny pro jakoukoliv kořist. Přesto jsme se vrátily o mnoho bohatší. Historie má svou logiku.

v Severských listech publikováno

Související články

Codex Gigas alias Ďáblova bible – 25. 10. 2012
Občanské sdružení NORD-OS – Ohlasy Codexu Gigas – výstava ve Škodově paláci – 30. 5. 2009
Zemřel Karel Moudrý – 22. 3. 2009
Ďáblova bible – Codex Gigas má pokračovatele – 22. 2. 2009
Faksimile Codexu Gigas (Ďáblovy bible) bylo vystaveno na pardubickém zámku – 22. 4. 2008
Ďáblova lest – film o Ďáblově bibli – 28. 3. 2008
Ještě jednou k nárokům na Ďáblovu bibli aneb právnické okénko – 1. 12. 2007
Jak to vlastně bylo – 21. 11. 2007
Maketa Ďáblovy bible – 14. 11. 2007
Nový Jeruzalém a ďáblovo nemluvně – 30. 10. 2007
Opět stojíme fronty na knihy – 25. 9. 2007
Ďáblovo miminko – 20. 9. 2007
Richard Dübell: Ďáblova bible – 20. 9. 2007
Vrátit kořist? Nemáme nárok – 19. 9. 2007
Výstava Codex Gigas (Ďáblova bible) – Tajemství největší knihy světa – 10. 9. 2007
Podlažické a olomoucké stopy ve Švédsku i v Praze – 10. 6. 2007
Mirek Topolánek ve Švédsku, Grippeny prověříme a Ďáblovu bibli si půjčíme – 18. 4. 2007
Za ukradeným pokladem (po stopách Ďáblovy bible) – 15. 6. 2006
Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible (1) – 8. 4. 2006
Ďáblova bible ukončí třicetiletou válku – 1. 3. 2006
Ďáblova bible se vrací do Česka – 20. 2. 2006
Podlažický klášter – 6. 11. 2005

Ďáblova bible na stránkách Švédské královské knihovny

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.659 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.656 sec. • www.severskelisty.cz • 34.225.194.144
file v.20190115.000424 • web last uploaded 20190901.041847
2017:293 • 2018:212 • 2019:184