znak SLSeverské listy

           

 

Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible (4)

4. díl seriálu Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible



[Znělka]

K.M.: Při poslechu IV. dílu našeho seriálu o Tajemství osmého divu světa vás vítají – K.M.

P.M.: A P.M., říkáme osmý div světa a opakujeme tak to, co říkali už lidé ve středověku. Pověst i sláva Codexu Gigas se ihned po jeho vzniku rozšířily po Čechách, v průběhu staletí po celé Evropě. Rudolf II., který byl jedním z vlastníků si jej ve své „Komoře zázraků“ cenil snad nejvíce. Sedával u něho po celé hodiny. A královna Kristina, švédská královna s neobyčejným osudem, jej dostala v roce 1648 jako osobní dar od generála Koenigsmarka, dobyvatele Prahy. Už letos se Codex vrátí na čas do Prahy.

K.M.: To je příležitost se chlubit, neboť se vrátí jednak na výstavu, kterou připravuje Národní knihovna v pražském Klementinu, které jako jezuitská kolej sehrálo v roce 1648 roli velmi významnou, jednak proto, že foliant ošetří naši restaurátoři, kteří se v Evropě těší více než dobré pověsti.

P.M.: Což skýtá naději, že bude možná rozluštěno jedno z dalších tajemství Ďáblovy bible – někteří badatelé předpokládají, že list slepený s dřevěnými deskami by mohl skrývat další text.

K.M.: Petr říká mohl by, od kondicionálu k tvrzení jistým. Měla bych se dojmout nad naší upřímností, ale k dojetí toho moc není. Ono se totiž o klášteře v Podlažicích, z hlediska historických a doložitelných faktů, mnoho neví. Historička Gabriela Šarochová nám vypsala to všechno, případně to málo, co jde o klášteře zjistit.


repro: Švédská královska knihovna
Stockholm

P.M.: Klášter je veden jako „Zaniklé benediktinské opatství Panny Marie v Chrastu – Podlažice u Chrudimi.
– Klášter byl založen v roce 1160 a jako zakladatel je uváděn šlechtic Vrbata
– Prvním představeným kláštera byl opat Hugo

K.M.: To co následuje je dlouhá mezera. Další záznamy jsou až z roku 1421, roku, v němž se husité věnovali téměř systematickému vyhlazování klášterů

P.M.: Čemuž neunikl ani malý klášter v Podlažicích, který byl srovnán se zemí při tažení husitských vojsk východními Čechami. O osudu tehdejšího opata, ani mnichů není vůbec nic známo, známo je pouze to, že na troskách kláštera vznikl kostel a pozdější archeologické průzkumy doložily existenci klášterního hřbitova, mimo jiné s další záhadou – mezi pohřbenými mnichy byli i nebožtíci z okolních vesnic, což by vlastně na území mnišského hřbitova být nemělo.

K.M.: Jenže je. Okolo Codexu Gigas je skutečně mnoho záležitostí, které vlastně být neměly a jsou. Jenže historické prameny jsou skromné. Až příliš.

P.M. Víme tedy, že klášter přestal fyzicky existovat v roce 1421 a další zpráva je až z roku 1448, kdy byl jmenován titulární opat Bonifác a o něm je známo, že zemřel v roce 1460. Následuje citace z oficiálního názvu – „jádro klášternického zboží – chrásteckého panství přešlo v roce 1660 do majetku ustanoveného biskupství v Hradci Králové a na klášternici vznikl – někdy koncem 17. století nový kostel svaté Markéty, mimo jiné patronky i kostela na území břevnovského kláštera.

K.M.: Tak tedy vzhůru mezi svaté. Neboť, a to jsem si ověřil, kdo už dnes ví, jaký byl osud Markéty, později svatořečené. Respektive – osud Markét, mezi svatými jsou nejméně dvě, Tedy, nejprve stručný příběh Markéty Kortonské, přímluvkyně za zoufající si nevěstky.

[Četba – Markéta Kortonská]

P.M.: Druhou svatou mezi Markétami je Markéta Skotská, a ta má, abych tak řekl, bohatou pracovní náplň – je pověřena ochranou rovnou celého Skotska.

[Četba – Markéta Skotská]

Tolik tedy o patronce kostela v Podlažicích a v Břevnově.

K.M.: Z našeho výčtu doložitelných skutečností zbývá skutečně žalostně málo. Prameny uvádějí, že v podlažickém klášteře vznikl někdy počátkem 13. století Codex Gigas, a to nikoli jako Ďáblova bible, ale jako „suma podstaty vědomostí.“ Ambicí i ctižádostí někdejšího opata, jak se zdá, bylo zachovat současníkům i generacím dalším všechno, co bylo tehdy považováno za souhrn „lidské paměti a vědomostí.“ A řečeno dnešní terminologií – opat byl zřejmě muž podnikavý a prozíravý, který už tehdy věděl hodně o reklamě a marketingu, takže dal texty zapsat bezesporu výjimečným písařem do knihy tak obrovské, že váží kolem 80 kilogramů a prý se nejpohodlněji čte vleže.

P.M.: Pro nás už jen představa, že opat dokázal shromáždit tak obrovské množství tak obrovských pergamenů poněkud obtížně představitelná, ale jak jsem tak zkusmo pátrali mezi historiky, při troše píle a cílevědomosti to zase tak obtížné nebylo. Pochopitelně – pokud se týče nepřehlédnutelnosti, jistě záměrně naplánované, Codexu – musíme se zastavit u portrétu ďábla, který dal knize název a proslavil ji.

K.M.: Teď to, po vzoru opata, uděláme reklamně napínavé. Neboť máme k dispozici teorii či hypotézu, která by se mohla stát světovým unikátem.

P.M.: Na začátek to, co o portrétu ďábla píší Stanislav Bártl a Jiří Kostelecký v jediné publikaci s titulem Ďáblova bible, která shromáždila snad všechno, co lze o Codexu zjistit a zároveň se stala i výčtem všech záhad okolo vzácného rukopisu. Citujeme z kapitoly 7.

[Četba]

K.M.: Měl bych začít tím, že řeknu: za vším hledej ženu. Jelikož Gabriela Šarochová je nejenom žena, ale také historička, pravila nad reprodukcí strany 290, že by v portrétu ďábla neviděla ani tak indického démona v trenkách při gymnastice, jako historik z předminulého století J. Pečírka, ale že se jedná evidentně o portrét miminka. Nejsme televize. Kdybychom mohli ovšem posluchačům ukázat průmět fotografie současného nemluvněte v plenkách do portrétu ďábla – není už o čem pochybovat. Alespoň z našeho pohledu. Pohledu historiků dáme prostor.
Z čehož plyne, že s největší pravděpodobností nám ze Švédské královské knihovny pošlou portrét ďábla a my do Švédska vrátíme první čertovo miminko na světě. V této podobě a zobrazení – jak laicky tvrdíme – jde o světový unikát a další rafinovanost autora nebo autorů Codexu také a námět pro úvahu, co nám posel ze 13.století vlastně chtěl sdělit.

P.M.: Jestliže se skutečně zdařilo našemu seriálu objevit právě naznačené další a možná největší tajemství Codexu Gigas, můžeme být pro dnešek spokojeni. Prostě – dosavadní výklad portrétu nebo jeho vnímání – spočívá v poznatku, o němž jsme mluvili – jestliže je bible určena pro ležícího čtenáře, nesedí čert v pozici středověkého gymnasty, nýbrž – nemluvně prostě leží na zádech. Zdá se, že Velký písař si s historií zažertoval vskutku čertovsky. A jít opět tam, kam chodíme pravidelně. Do podlažického kláštera 13.století, kde sedí ďábel s opatem ve věčném sporu dobra, zla a pokušení.

Opat a ďábel

Ďábel: Ty můj malý opate, studnice ctnosti. Dnes v noci vyneseš rozsudek nad hříšným mnichem. Necháš ho zazdít? Vyneseš tak krutý ortel? Nechceš mu dopřát rychlou smrt, blahodárně rychlou a uklidňující smrt? Chceš mu připravit taková muka?

Opat: Nic jiného si nezaslouží. Vlastně nechci, aby trpěl, jen vím, že on musí vědět. Přeji si, aby si hodinu po hodině uvědomoval svou cestu ke konci jeho hříchů.

Ďábel: Pobavils‘ mne, otče opate, na to se napiju, červeným vínem, červeným jako ta vaše lidská krev, nebo snad červánky, ranní útěcha nebes a ukolébavka z hvězdného prachu do noci, kdy na vás sedá noční můra. Budiž, rád počkám, ráda počkám, rád počkám, až si budu moci odnést mnicha do pekla a na tebe počkám, ráda počkám, podlehneš-li ty nebo některý z tvých mnichů.

Opat: Tobě? Myslíš, že se mi líbí krása propasti, svůdnost rokle a řev pekel v dívčím smíchu? Ty víš, jak daleko jsem už vzdálen od světa, jak daleko jsem od pokušení podlehnout slabosti a v jediném okamžiku ztratit všechno, oč jsem po léta usiloval.

Ďábel: Nebýval jsi vždycky takový. Znám tě, znám i tvé zbožné mnichy a pobledlé jeptišky. Kolikpak jich už padlo, co, opate? Mám ti spočítat všechny tvé hříchy, u nichž jsem byla? Mám ti vypočítat tvé plačtivé zpovědi z mládí, kdy jsi škemral, že noc se ženou odčiníš tak příkladně, že i klášter ustrne – a kolikrát jsi se raději opil, abys zapomněl na své sliby dřív, než jsi je vyslovil? Tvůj Pán prožil poslední noc se mnou, noc, kdy apoštolové spali, zatímco já mu vypočítával všechny hříchy, které na sebe musí vzít. Potil se krví nad tou hrůzou, kterou nelze popsat.

Opat: Aby nás spasil svým utrpením a dal nám příklad. Vyčítej mi mé slabosti a vysmívej se mi, budu šťastný, že mohu svou dnešní sílu opřít o včerejší slabost.

Ďábel: Neber všechno tak vážně. Podívej, teď se svléknu a protančím těmi vlhkými kobkami tvých mnichů utrápených zlým snem, zda nepromarnili ve službě otroctví přeludů svatosti život, docela obyčejný život.

Opat: To neuděláš.

Ďábel: Ale ano, zůstanu tady s tebou a budeme si povídat. Ale s mnichy si dnes v noci zatančím.Kolik mám podob? Jen seď a představ si mnicha s nahou dívkou. Není to přece obyčejná noc.Patří jen tobě.

[Hudba]

Opat: O jedné neděli kázal apoštol Petr bratřím a povzbuzoval je, aby setrvali ve víře. Mezi jezdci, matrónami a boháči přistoupila Chrýsé a nabídla, jak jí řekl anděl ve snu, mnoho zlatých peněz. Ne anděl, sám Bůh jí řekl: Chrýsé, dej Petrovi, sluhovi božímu, peníze. A lidé kolem volali: Proč bereš peníze od nevěstky? Díky, Bože, zvolal Petr, aspoň mohu ulevit trpícím. Jak žije ta žena, jíž říkají Chrýsé? Nevím. Je jen dlužnicí Krista. Jejími hříchy Kristus odměnil chudé.

Ďábel: Já odměním tvé mnichy, sluho boží. Zavři oči, abys to lépe viděl. Nebo snad rozpoznáš, je-li radost od ďábla nebo anděla?

[Hudba]

Opat: Ptali se Petra, proč neuzdraví svou krásnou dceru. A Petr jí řekl: Jdi na své místo a buď opět nemocná, neboť Bůh mi řekl, že se mi narodí krásná dcera a způsobí tak na světě mnoho žalu, protože zraní mnoho duší.

Ďábel: Za žal se platí, pokrytče. Co vlastně chceš, opate?

Opat: Bibli. Největší bibli na světě.

Ďábel: Za duši mnicha?

Opat: Za moje zatracení.

Ďábel: Podívej se na mě a řekni mi, který okamžik tě na světě nejvíce bolí?

Opat: Ten, v němž jsem si zakázal…

Ďábel: Co? Co jsi si zakázal?

Opat: Kdy jsem si zakázal…

Ďábel: Radost?

Opat: Způsobit jiným utrpení a také…

Ďábel: Milovat mě, protože v den osmý se otevřelo

Opat: Peklo

Ďábel: Nebo nebe?

Karel Moudrý, ČRo Leonardo
vysílání 26. dubna 2006

v Severských listech publikováno

Související články

Codex Gigas alias Ďáblova bible – 25. 10. 2012
Občanské sdružení NORD-OS ? Ohlasy Codexu Gigas ? výstava ve Škodově paláci – 30. 5. 2009
Zemřel Karel Moudrý – 22. 3. 2009
Ďáblova bible ? Codex Gigas má pokračovatele – 22. 2. 2009
Faksimile Codexu Gigas (Ďáblovy bible) bylo vystaveno na pardubickém zámku – 22. 4. 2008
Ďáblova lest ? film o Ďáblově bibli – 28. 3. 2008
Ještě jednou k nárokům na Ďáblovu bibli aneb právnické okénko – 1. 12. 2007
Jak to vlastně bylo – 21. 11. 2007
Maketa Ďáblovy bible – 14. 11. 2007
Nový Jeruzalém a ďáblovo nemluvně – 30. 10. 2007
Opět stojíme fronty na knihy – 25. 9. 2007
Ďáblovo miminko – 20. 9. 2007
Richard Dübell: Ďáblova bible – 20. 9. 2007
Vrátit kořist? Nemáme nárok – 19. 9. 2007
Výstava Codex Gigas (Ďáblova bible) ? Tajemství největší knihy světa – 10. 9. 2007
Podlažické a olomoucké stopy ve Švédsku i v Praze – 10. 6. 2007
Mirek Topolánek ve Švédsku, Grippeny prověříme a Ďáblovu bibli si půjčíme – 18. 4. 2007
Za ukradeným pokladem (po stopách Ďáblovy bible) – 15. 6. 2006
Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible (1) – 8. 4. 2006
Ďáblova bible ukončí třicetiletou válku – 1. 3. 2006
Ďáblova bible se vrací do Česka – 20. 2. 2006
Podlažický klášter – 6. 11. 2005

Ďáblova bible na stránkách Švédské královské knihovny

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.608.655 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.424 sec. • www.severskelisty.cz • 3.238.190.82
file v.20200222.011849 • web last uploaded 20201128.115214
2017:212 • 2018:134 • 2019:87 • 2020:49