Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Ďáblova bible se vrací do Česka






repro: webové stránky Švédské královské
knihovny ve Stockholmu, knihovny
v Berouně a Masarykovy univerzity Brno

Český premiér Paroubek požádal o půjčení bible, kterou Švédové odvezli za války.

Český premiér Jiří Paroubek požádal ve Stockholmu v úterý 4. října 2005 o půjčení vzácné Ďáblovy bible, kterou za třicetileté války spolu s dalšími cennostmi odvezla z českých zemí švédská vojska.

„Byl to dárek švédských vojáků královně Kristině,“ řekl Paroubek novinářům po setkání se švédským premiérem Göranem Perssonem. Bible má být součástí chystané výstavy v České republice. Paroubek podle svých slov vůbec nezpochybňuje, že kniha odvezená z českých zemí před téměř 360 lety je vlastnictvím švédského státu. „Chceme si ji pouze půjčit, samozřejmě to není restituce majetku,“ poznamenal s úsměvem.

Ďáblova bible obsahuje souhrn středověké moudrosti a vzdělanosti a bývá označována za největší rukopisnou knihu světa. Objevila se v chudém klášteře benediktýnů v Podlažicích na Chrudimsku na počátku 13. století. Podle legendy vznikla tak, že ji za jedinou noc napsal s pomocí ďábla jakýsi mnich, kající se z těžkého hříchu. Dřevěné desky knihy měří 920 x 505 x 220 milimetrů. Obsahují 312 pergamenových fólií, tzn. 624 stran; původně bylo 320 listů, osm někdo v minulosti vyřízl.

 Radio Praha, 4. října 2005

Ďáblova bible se po 360 letech vrátí

Po téměř 360 letech se za rok do Česka na čas vrátí osmý div středověkého světa, takzvaná Ďáblova bible. Největší rukopis světa odvezli Švédové po třicetileté válce z Prahy, od té doby půjčili kuriozitu o váze 75 kilogramů do světa pouze dvakrát. „Po návštěvě premiéra Jiřího Paroubka ve Švédsku je téměř jisté, že nám vyhoví a knihu budeme moct vystavit v Klementinu spolu s dalšími středověkými svazky,“ řekl ČTK ředitel knihovny Vlastimil Ježek. Knihu si budou moct lidé prohlédnout i na webu.

O zápůjčce na výstavu, která se má uskutečnit na konci roku 2006 (nebo o pár měsíců později), jedná Národní knihovna v Praze už rok. Ježek se na lucemburské schůzce ředitelů národních knihoven EU v říjnu 2005 domluvil na digitalizaci svazku. Švédům bude převedení knihy, která mimo jiné obsahuje opis Kosmovy kroniky, do digitální formy trvat půl roku. Zatím mají hotových šest stran. Návštěvníci Klementina si na výstavě budou prohlížet nejen knihu otevřenou na straně 290, kde je zobrazen půlmetrový ďábel, ale budou moci v knize i virtuálně listovat.

Vedle nejstarší české kroniky obsahuje tato kniha, která vznikla na přelomu 12. a 13. století v klášteře v Podlažicích u Chrudimi, i latinský opis celé bible, kalendárium, různé traktáty, seznam podlažického bratrstva, nekrolog se jmény 1635 zemřelých a dokonce i zaklínadla.

Jméno Ďáblova (někdy se též uvádí jako Ďábelská) dostala kvůli legendě doprovázející její vznik. „Za trest ji totiž dostal napsat za jednu noc zlobivý mnich, který o pomoc požádal čerta. Ďábel si pak na oplátku vymínil, aby byl v bibli zobrazen,“ uvedl Ježek.

Další název bible Codex Gigas vyjadřuje neobvyklou velikost, kvůli které měli knihu ve středověku za osmý div světa. Bible je vysoká 92 centimetrů a široká půl metru. Původní desky byly při požáru v roce 1697 poškozeny a nahrazeny novými dřevěnými o síle 22 milimetrů. Na povrchu je bible o 624 pergamenových stranách potažena bílou kůží.

Když proslulou knihu odváželi švédští vojáci z Prahy jako dar královně Kristině, měla za sebou už pohnutou historii. Podlažičtí benediktini se totiž zadlužili a kuriozitu zastavili. V roce 1295 ji vykoupil opat benediktinského kláštera v Břevnově. Dobu husitských válek pak kniha přečkala v nedobytném klášteře v Broumově. Zde ji našel v roce 1594 císař Rudolf II. a uložil ji do svých sbírek. Jako součást rudolfínského pokladu pak kniha putovala do Švédska, kde je od roku 1648 uložena v Královské knihovně ve Stockholmu. Od 17. století opustila Švédsko zatím dvakrát, nejprve v roce 1970, kdy byla zapůjčena do Metropolitního muzea v New Yorku. Před osmi lety pak byla vystavena v Berlíně.

Pražská zápůjčka by měla být třetí v historii. Čeští vědci žádali o zapůjčení bible už v 19. století. Před půl stoletím tehdejší Československo jednalo s Královskou knihovnou o možnosti získat úplnou kopii knihy pro muzeum v Chrasti. Záměr se tehdy neuskutečnil kvůli penězům.

Jen zápůjčka, žádná restituce

Hodnota knihy je podle Ježka nevyčíslitelná, kvůli tomu, že je dokonale známá, je i neprodejná. Její pojištění by podle ředitele Národní knihovny přišlo zhruba na 150 milionů korun.

Premiér Paroubek po jednání se švédským premiérem Göranem Perssonem vyloučil, že by si chtěli Češi bibli nechat. „Chceme si ji pouze půjčit, samozřejmě to není restituce majetku,“ poznamenal s úsměvem. Paroubek podle svých slov vůbec nezpochybňuje, že kniha odvezená z českých zemí před téměř 360 lety je vlastnictvím švédského státu.

Ani podle Ježka není reálné o navrácení knihy žádat. Připomenul, že o návrat alespoň části rudolfínských sbírek se pokoušel v 90. letech tehdejší prezident Václav Havel. „A když se to nepodařilo jemu, nepodaří se to už nikomu,“ míní Ježek.

Už pouhé zapůjčení knihy pokládá ředitel knihovny za velký úspěch české diplomacie. Jmenovitě si podle Ježka zaslouží poděkovat bývalý český velvyslanec v Paříži Petr Janyška, který nyní pracuje na ministerstvu zahraničních věcí.

ms – 5. října 2005, zdroje: Radio Praha, mfD

Obsah kodexu

Do knihy je latinsky vepsána celá bible, Starý a Nový zákon, Kosmova kronika česká, a řada dalších traktátů (mj. z historie, etymologie a fyziologie) a menších spisů, kalendář s nekrologiem, seznam bratří podlažického kláštera, zaklínadla a různé dobové záznamy.

Kodex obsahuje iluminace červené, modré, žluté, zelené a zlaté barvy, iniciály jsou velmi bohaté, často přes celou výši stránky. Značně poutavé jsou spirálovitě zdobené vzory, z nichž vyrůstají různé květinové výhonky. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad, jako kdyby celá kniha byla skutečně sepsána během velmi krátké doby.

Na listu 290 je na jinak prázdné stránce naprosto unikátní vyobrazení ďábla, o velikosti skoro 50 cm. Několik listů předtím je napsáno na zčernalém pergamenu, a má charakter velmi ponurý, hodně odlišný od celého zbytku kodexu.

Legenda o sepsání Ďáblovy bible

Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu, oznámil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Mnich pouze z vděčnosti přidal jeho obrázek.

I přes tuto legendu o svém sepsání nebyl Codex Gigas nikdy zatracen inkvizicí, a byl různými učenci bedlivě studován.

zdroj: wikipedia

v Severských listech publikováno

Související články

Codex Gigas alias Ďáblova bible – 25. 10. 2012
Občanské sdružení NORD-OS – Ohlasy Codexu Gigas – výstava ve Škodově paláci – 30. 5. 2009
Zemřel Karel Moudrý – 22. 3. 2009
Ďáblova bible – Codex Gigas má pokračovatele – 22. 2. 2009
Faksimile Codexu Gigas (Ďáblovy bible) bylo vystaveno na pardubickém zámku – 22. 4. 2008
Ďáblova lest – film o Ďáblově bibli – 28. 3. 2008
Ještě jednou k nárokům na Ďáblovu bibli aneb právnické okénko – 1. 12. 2007
Jak to vlastně bylo – 21. 11. 2007
Maketa Ďáblovy bible – 14. 11. 2007
Nový Jeruzalém a ďáblovo nemluvně – 30. 10. 2007
Opět stojíme fronty na knihy – 25. 9. 2007
Ďáblovo miminko – 20. 9. 2007
Richard Dübell: Ďáblova bible – 20. 9. 2007
Vrátit kořist? Nemáme nárok – 19. 9. 2007
Výstava Codex Gigas (Ďáblova bible) – Tajemství největší knihy světa – 10. 9. 2007
Podlažické a olomoucké stopy ve Švédsku i v Praze – 10. 6. 2007
Mirek Topolánek ve Švédsku, Grippeny prověříme a Ďáblovu bibli si půjčíme – 18. 4. 2007
Za ukradeným pokladem (po stopách Ďáblovy bible) – 15. 6. 2006
Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible (1) – 8. 4. 2006
Ďáblova bible ukončí třicetiletou válku – 1. 3. 2006
Ďáblova bible se vrací do Česka – 20. 2. 2006
Podlažický klášter – 6. 11. 2005

Ďáblova bible na stránkách Švédské královské knihovny

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,70   hodnoceno: 23 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.500.154 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.557 sec. • www.severskelisty.cz • 18.205.60.226
file v.20190115.000423 • web last uploaded 20190901.041847
2017:276 • 2018:216 • 2019:201