Opravdový Sinuhet nebyl lékař ale úředník

Faraon Senusret I.:
z obav před Jeho hněvem
uprchl Sinuhet z Egypta.
Socha z muzea v egyptském Luxoru.

Kdo by neznal životní peripetie Egypťana Sinuheta. Finský spisovatel Mika Waltari ve svém slavném románu nešetřil detaily a jeho hrdina je jako "živý", byť nikdy nežil. I když… Původní staroegyptská verze tohoto příběhu dokazuje existenci jakéhosi muže tohoto jména, ten se však narodil asi pět set let před Waltariho hrdinou, a co víc, nebyl lékař, ale státní úředník. Díky nové knize českého egyptologa Miroslava Bárty Sinuhetův útěk z Egypta se můžeme dočíst o jeho osudech a pohnutých dějinách starého Egypta za jeho života.

V nedělní příloze Lidových novin z 19. února vychází recenze knihy od našeho egyptologa Jaromíra Krejčího, z níž pro vás vyjímáme zajímavé pasáže, které staví knížku Miroslava Bárty proti slavnému románu Mika Waltariho.

Kniha Miroslava Bárty má tři části – Egypťan mezi beduíny králem, Porážka siláka z Recenu a Život po životě.

Dějová linka poměrně jednoduchá. Egyptský královský dvůr se stane svědkem strašné události: je zavražděn panovník Amenemhet I, a to v době, kdy jeho syn a nástupce Senusret I. vede válečné tažení v Západní poušti. Sinuhet je typický loajální úředník, který slouží egyptskému panovníkovi i v době nesnází. Snad ze strachu, aby na něj nepadlo ani zrnko podezření ze spáchání nebo zorganizování tohoto činu, se rozhoduje ulétli za hranice své země, na území Syropalestiny. Je přijat mezi beduíny – ožení se s náčelníkovou dcerou, stává se hlavou jednoho z kmenů a správcem poměrně velkého území. Získává novou identitu, podaří se mu vybojovat mnohá vítězství dokonce i v boji s obávaným "silákem z Recenu".

Svoje území spravuje ke spokojenosti všech a už ani nedoufá v návrat do země na Nilu. Z tohoto poklidného nového života je vytržen poselstvím egyptského panovníka, aby se vrátil do své rodné země. Sinuhet se tedy na sklonku svého života vrací do Egypta, kde se mu jako královskému příteli dostává všemožných světských poct, ba co víc: král mu nechává postavit hrobku, a zajišťuje mu tak i bezstarostný posmrtný život.

V knize se Bártovi podařilo sestavit poutavý a rozmanitý kaleidoskop o době, ve které Sinuhetovo vyprávění vzniklo. Jedná se o poměrně složité období na přelomu třetího a druhého tisíciletí před Kristem, o počátky egyptské Střední říše, kdy je po období rozvratu státu a sociálních nepokojů země na Nilu opět sjednocena pod centrální vládou. Svoje teze dokládá výňatky ze Starého zákona: přímé citace jsou předností celé Bártovy publikace. Poměrně velká část staroegyptských textů (nápisy na hrobkách, životopisné nápisy, "graffita" z oblastí vojenských expedic, historické nápisy na kamenných stélách aj.) byla přeložena do češtiny poprvé. Podle autorova názoru vychází toto líčení z reálných podmínek, které existovaly v Egyptě a Syropalestině a ze vzájemných vztahů těchto oblastí na počátku egyptské 12. dynastie.

ms podle LN, 19. února 2000

---

Miroslav Bárta: Sinuhetův útěk z Egypta, Egypt a Syropalestina v době Abrahámově.
Nakladatelství SETOUT – Roman Víšek, Praha 1999, 233 str., cena neuvedena