Mika Waltari: Šťastná hvězda

Další knihu známého finského spisovatele historických románů Miky Waltariho (1908–1979) připravila k vydání překladatelka Markéta Hejkalová v havlíčkobrodském Nakladatelství Hejkal. Je to již čtvrtá Waltariho kniha, která v tomto nakladatelství vyšla – a všechny čtyři vyšly česky poprvé.

Po knize Plavovláska, která obsahovala dva příběhy o síle lásky, peněz a smrti, odehrávající se v Helsinkách ve 30. a 40. letech dvacátého století, vyšel u Hejkalů román Temný anděl jehož děj je umístěn do první poloviny 15. století. Jeho hrdina – písař Jan – má štěstí, že se může účastnit koncilů, na nichž se vedou jednání o spojení východní a západní křesťanské církve. Jan se setkává s význačnými muži té doby, účastní se nejen odborných disputací, ale i intrik, krásné a vznešené dámy mu ochotně otevírají svoji náruč. Jan hovoří a slouží lidem, kteří tehdy něco znamenali – filozofu Mikuláši Kusánskému, sultánu Mehmedu Dobyvateli či básníku Aeneasi Piccolominimu.

Další kniha Krvavá lázeň popisuje osudy a dobrodružství finského studenta a poutníka Mikaela a jeho druha siláka Anttiho v evropských zemích na počátku 16. století. Mikael se účastní dobrodružství, čarodějnických procesů, krvavých bitek, intrik a lásek. Osud je mu jednou nakloněn, jindy zase ne. Zažije zradu i pomíjivé pozemské štěstí. Kniha končí po krvavých bojích v ulicích Říma.

V bezprostředně navazujícím románu Šťastná hvězda se Mikael s Anttim vydávají na pouť do Svaté země. Cestou však upadnou do otroctví a život si zachrání jen přijetím islámu. Oba hrdinové se dostávají do samého středu islámské říše. Překladatelka Markéta Hejkalová o tom píše: „Velká část knihy se odehrává v harému a na dvoře osmanského sultána Sulejmana Nádherného. Mikael je zpočátku exotickým islámským světem okouzlen, obdivuje náboženskou toleranci Osmanské říše, to, že si jsou všichni rovni a každý může dosáhnout i toho nejvyššího postavení… Postupně se mu však otvírají oči a on vidí, že všichni jsou si sice rovni, ale všichni jsou otroky, každý si může svobodně vybrat, zda přijme islám a nasadí si na hlavu turban, nebo zda o hlavu raději přijde, a častěji než pocty a vysoké hodnosti na lidi čeká náhlá smrt z rukou němých otroků.“ Waltari na několika místech v románu říká, že Bohu na nebesích je úplné jedno, jestli se k němu lidé modlí v kostele, mešitě, synagoze nebo ve svém srdci, a žádné z náboženství nenadřazuje ani nezatracuje, zato velmi důrazně zavrhuje totalitní ideologie. V tom se odráží jeho životní zkušenosti. Markéta Hejkalová připravuje k vydání další Waltariho knihu. Bude to první české vydání deníku Cesta do Istanbulu, ve kterém autor popisuje svoji cestu z Helsinek do Istanbulu, na kterou se vydal v roce 1947. Již tehdy promýšlel příběhy poutníka Mikaela a siláka Anttiho. Kniha také vypráví o Waltariho vztahu ke světu, k rodinnému životu, ale i ke své tvorbě…

ms, 15. prosince 2002

---

Mika Waltari: Šťastná hvězda, deset knih ze života Mikaela Carvajala aben Mikaela El-Hakima v letech 1527-38, poté co vyznal jediného boha a vstoupil do služeb Vysoké porty, Nakladatelství Hejkal, Havlíčkův Brod, 2002, vychází s laskavou podporou Informačního centra finské literatury v Helsinkách, ISBN 80-86026-16-7, 832 stran, doporučená cena 298 Kč