ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Finsko přijalo evropskou měnu

Finská republika jako zatím jediná ze severských zemí přešla od 1. 1. 2002 na používání společné evropské měny euro. Finové tím dali najevo, že chtějí být plně zapojeni do procesu evropské integrace.

Když bylo euro před třemi roky zavedeno jako druhá účetní měna, vyskytovaly se mezi občany Finska názory, že zánikem finské marky země ztratí kus ze své národní identity. Ceny v obchodech, na stvrzenkách a fakturách začaly být uváděny vedle národní měny také v přepočtu na eura – to aby si všichni postupně zvykali na to, jak budou ceny vypadat od počátku roku 2002. Jak se blížil termín zavedení eura do oběhu, hovořilo se stále více o nových evropských penězích a o výhodách používání společné měny.

O půlnoci 1. ledna 2002 se před centrální Finskou bankou v Helsinkách vytvořila dlouhá fronta lidí, kteří zároveň s přivítáním nového roku chtěli mezi prvními přivítat také příchod eura. Centrální banka totiž úderem půlnoci začala měnit finské marky za eura. Přestože pro nečekaně velký zájem byla původně plánovaná doba otevření banky prodloužena z jedné hodiny na hodinu a půl, obyvatelé Helsinek se nenechali odbýt. Nehledě na velký mráz stáli Finové na Nový rok v poledne opět ve frontě před bankou, která po čtyři hodiny opět vydávala eura výměnou za marky.

První den roku 2002 měli finští občané možnost získat novou měnu jen ve větších městech. Ukázalo se, že místo aby truchlili nad odchodem marky, většina z nich přijala euro nedočkavě a s nadšením. Druhý den nového roku pak mnozí spěchali do bank nebo k bankomatům vyzvednout si první eurobankovky.

A děti byly zaujaty novinkou tak, že chodily do obchodu nebo ke kiosku odevzdat prázdné zálohované láhve nebo si koupit něco malého ještě za marky, aby dostaly zpátky nějaké drobné centy. Do konce února totiž platí obě měny souběžně. Při placení v markách dostane zákazník vráceno v eurech. Takto dochází postupně k výměně peněz, aniž by bylo nutno chodit do banky. Všichni Finové si v těchto dnech také procvičují násobilku šesti aby zjistili, co je levné a co drahé. Směnný kurz je totiž 1 euro = 5,94573 FIM. Ovšem ještě nějaký čas potrvá, než si všichni zvyknou „myslet“ v euro. A nevyhnou se ani občasným zmatkům vzniklým popletením marek a eur.

Obměna značné části bankovek a mincí tak proběhla ve Finsku v prvních dnech nového roku velmi rychle a hladce. Řada bankomatů vydávala eura již od půlnoci Nového roku, během třech dnů začaly na euro fungovat i všechny ostatní automaty v zemi – až po nejsevernější Laponsko. Podle sdělovacích prostředků již třetí den po zavedení eura používalo 80 %Finů při placení v hotovosti euro. Finsko se tak přiřadilo k těm zemím, které se vypořádaly se zavedením nové měny do oběhu nejrychlejším tempem.

Menší skandál však vznikl objevením několika závadných bankovek, na nichž chyběl hologram nebo jiný ochranný znak. Nejednalo se však o padělky, nýbrž o chybu při výrobě. Toto poněkud nepříjemně vrhlo stín na pověstnou finskou přesnost a kvalitu. Rovněž Finy moc nepotěší nejnovější cenová srovnání zveřejněná hned na začátku nového roku, podle nichž je Finsko nejdražší zemí v eurozóně. Přitom platy jsou ve Finsku podle průzkumů v průměru nižší než v mnohých jiných zemích, které přešly na euro. Ceny a platy lze nyní v jednotné měně snadno srovnávat, nicméně toto srovnání může být trochu zavádějící. Na životní úroveň obyvatel působí i mnohé další podmínky, které jsou v členských zemích Evropské unie rozdílné. Teprve budoucnost ukáže, co další vývoj evropské integrace přinese.

Blanka Lemmetyinen, Vantaa, Finsko, 22. ledna 2002

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.386 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.135 sec. • www.severskelisty.cz • 54.196.145.24
file v.20180224.034618 • web last uploaded 20180224.150410
2017:348 • 2018:16