Švédské referendum o euru

14. září 2003 se ve Švédsku uskuteční hlasování o tom, zda země zavede euro či nikoli. V případě schválení by Švédsko evropskou měnu přijalo v roce 2006. Švédové, na rozdíl od Dánů, s referendem vyčkávali, aby si voliči mohli lépe uvědomit, zda společnou evropskou měnu přijmout či nikoliv. Optimisté říkali, že se tím dá zabránit dánskému debaklu, v letech 1992–1993 totiž Dánové v referendu napoprvé odmítli maastrichtskou smlouvou která „uzákonila“ vznik jednotné evropské měny, v roce 2000 to pak potvrdili.

Prohrané referendum se nedá opakovat příliš často, proto jsou ve Švédsku dost napjati, jak to dopadne. Průzkumy veřejného mínění v průběhu uplynulého roku předpovídají, že Švédové euro nakonec spíše odmítnou než přijmou. Podle posledních průzkumů je 29 procent seveřanů rozhodnuto euro přijmout, 34 procent je proti, ostatní se ještě nerozhodli.

Zajímavostí na švédském referendu je možnost hlasovat poštou. Poštovního hlasování je v této zemi běžné i při parlamentních volbách a obvykle jej využívají ti, kdo bydlí daleko od oficiálně určených volebních místností, nebo lidé, kteří v úředně určeném termínu hlasování nebudou moci k urnám osobně přijít. Poštovní hlasování již probíhá a musí předcházet celonárodnímu referendu.

ms 8. září 2003

Finská prezidentka lobbuje u Švédů za euro

Finská prezidentka Tarja Halonenová vyzvala v neděli občany sousedního Švédska, aby v referendu o přistoupení či nepřistoupení země do „eurozóny“ hlasovali pro euro. Zlepšující se hospodářská a finanční situace Finska ukazuje, že její země z přijetí nové evropské měny „neuvěřitelně profitovala“…

Referendum ve Švédsku se uskuteční 14 září. Ukazuje se, že pro přijetí společné měny je 34 procent, proti zhruba padesát procent občanů. 14 percent je zatím nerozhodnuto. Průzkumy agentury SIFO tak mnoho šancí euru nedávají. Podle průzkumu agentury TEMO, zveřejněného v deníku Dagens Nyheter by bylo 39 procent Švédů pro přijetí eura a 49 procent by vstup do eurozóny odmítlo.

Britské listy 25. srpna 2003

Prohrané referendum

Göran Persson je z výsledku referenda zklamán
foto Svenska Dagbladet – Tomas Oneborg

Švédové si euro nezvolili

Švédští voliči v neděli 14. září 2003 v celonárodním referendu jasně odmítli zavedení evropské měny eura ve své zemi. Odpůrci eura zvítězili v poměru 56 ku 42 procentům hlasů, když zbývající dvě procenta tvořily nevyplněné hlasovací lístky. Dosavadní předběžný výsledek z pozdního večera vychází ze sečtení 98 procent odevzdaných hlasů. Voliči tak potvrdili dlouhodobou euroskeptickou tendenci. Nenechali se při svém rozhodnutí ovlivnit ani tragickou smrtí ministryně zahraničí Anny Lindhové, zavražděné ve středu. Předvolební kampaň skončila kvůli tomuto atentátu o tři dny dříve, než bylo plánováno.

„Všichni teď přijmeme svou zodpovědnost. Výsledek je natolik jasný, že není těžké jej respektovat jako reprezentativní,“ uvedl po porážce premiér Göran Persson, který byl jedním z nejvýraznějších zastánců švédského členství v EMU a přijetí eura. V případě, že by Švédsko euro schválilo, měla být švédská koruna nahrazena nejdříve od počátku roku 2006. Pro případ zamítnutí premiér Persson ještě před hlasováním uváděl, že se další referendum neuskuteční dříve než za deset let.

Volební účast dnes byla vysoká a překročila 81 procent oprávněných voličů. Přesto však letos o EMU a euru nakonec hlasovalo méně Švédů než při předchozím evropském referendu o vstupu do Evropské unie, jehož se v roce 1994 zúčatnilo celkem 83 procent oprávněných voličů. Hlasování ukázalo velkou rozpolcenost uvnitř vetšiny politických stran. Ve vládnoucí Švédské sociálnědemokratické dělnické straně byl konečný poměr ANO a NE 50 ku 50 procentům, přičemž celkem pět ministrů menšinové sociálnědemokratické vlády hlasovalo proti euru. I v největší pravicové straně, konzervativní Umírněné koaliční straně, však každý čtvrtý volič zvedl ruku proti společné evropské měně.

„Výsledkem jsem velmi zklamán, za několik let už bude v celém regionu Baltického moře platit jinými penězi než eurem jen Švédsko a Rusko,“ komentoval závěr referenda dřívější pravicový premiér Carl Bildt.

Tomáš Sniegoň, LN, kráceno, 15. září 2003