Helgi Haraldsson – Rusko-islandský slovník

Íslensk-rússnesk/rússnesk-íslensk orðabók, Reykjavík 1996

Téměř 1000-stránkové dílo velkého formátu je nesporně mimořádnou událostí i v kontextu celoevropském a celoevropeistickém. Stává se zvláštní událostí slavistickou. Předně jde o životní počin skandinávského a islandského slavisty Helgi Haraldssona, profesora slavistiky na univerzitě v Oslo, dobrého znalce a obdivovatele češtiny s četnými vazbami na naši zemi. Byl například přítelem předčasně zemřelého J. Lopatky.

Dílo zpřístupňuje islandštinu nejen slavistům, ale i desítkám národů Evropy a Asie, pro něž ruština zůstává vstupní branou do světa. Představuje nemalý vklad k povědomí jazykového spoluevropanství, jež se samo může ukázat předdveřím sjednocené Evropy – Island a Rusko nevyjímaje. Není bez signifikace, že toto dílo že toto dílo a tato jeho základní myšlenka nenašly svého ruského vydavatele a že autorova strastiplná cesta k vydání díla nakonec došla úspěchu u velkorysosti islandských institucí, tamější národní univerzitu a ministerstvo zahraničních věcí nevyjímaje. Kniha sama pak byla vytištěna v Singapuru.

Na dílo takovéhoto formátu lze pohlížet z různých úhlů a s různým záměrem. V recenzi na tuto knihu se autor, prof. Jiří Marvan z Ministerstva zahraničních věcí, pokouší ukázat že slavista a bohemista se nemůže omezovat jen svým oborem. Češství a české jazykové prostředí slouží a bude sloužit jako inspirace nejen Helgi Haraldssonovi a jeho islandštině, nýbrž desítkám dalších jazyků, jimž se říká malé z důvodů zcela nelingvistických

Helgi Haraldsson (nar. 1938)

1962 – vychází Islandsko-ruský slovník (autoři A. Bödvarssyn a V. P. Berkov)
1962-67 – Haraldssonova studia na Karlově univerzitě v Praze
1967-71 – Haraldssonova studia v Leningradě u V. P. Berkova který iniciuje myšlenku Rusko-islandského slovníku
1976 – první ukázky budoucího slovníku, nakladatelství Russkij jazyk souhlasí s jeho vydáním
1976-77 – práce na slovníku začíná
1979-86 – realizace strojopisné verze slovníku
1988-91 – revize slovníku (též v souvislosti s politickými změnami v Rusku), realizace počítačové verze – vrcholí mnohaletá spolupráce a podpora autorovy manželky D. Jakobsdóttir Haraldssonové-Šabakajevové
1991 – ruský vydavatel odstupuje od záměru vydání a odkládá jej na „neurčito“
1999 – nová iniciativa k vydání slovníku; s podporou islandského velvyslance v Moskvě se ho ujímá reykjavícké nakladatelství Nesútgáfan, finanční podpora řady islandských institucí včetně Národní univerzity, MZV a rovněž univerzity v Oslo

ms kráceno podle recenze prof. Jiřího Marvana, MZV ČR, doplněno 4. září 1999