Santa Claus vjíždí na saních do Helsinek

Polární kruh – napapirii – prochází severem Finska v blízkosti města Rovaniemi, které je označováno za vstupní bránu do finského Laponska. Před mnoha lety byla přesně na místě, kudy prochází polární kruh, postavena prostá dřevěná srubová chata, aby poskytla přístřeší poutníkům v této jinak pusté krajině oplývající pouze lesy, lišejníkem a soby.

To ovšem mohlo být pravdou tak někdy před sto lety. Dnes je to oblast turisty velmi vyhledávaná a dostanete se sem pohodlně – letadlem do Rovaniemi a pak přepychovým autobusem až k velké tabuli vyznačující polární kruh v několika jazycích.

Turistický ruch udělal své, a tak z prosté srubové chaty je dnes moderní nákupní a turistické středisko, kde má své místo i Santa Claus, finský Joulupukki. Sedává ve starobylé, svátečně vyzdobené sedničce, oblečen ve svém vánočním kostýmu, a po celý rok přijímá své malé i velké obdivovatele, kteří se s ním velmi rádi fotografují (pochopitelně za peníze, pozn. red.).

Jeho pomocníci, skřítci v červených čepičkách, mu pomáhají a hned vedle jeho sedničky je mezinárodní pošta, odkud můžete poslat pohlednici svým známým s razítkem polárního kruhu. Rovněž zde můžete zanechat adresu svých známých, hlavně dětí, které pak na Vánoce obdrží od Joulupukkiho dárek ve formě skládacího dopisu pěkně provedeného v barvách opěvujících kouzelnou laponskou přírodu. (Svá vánoční přání ovšem můžete odeslat i sami, mají zde poštovní schránku, která se vybírá jednou ročně, právě před Vánocemi, pozn. red.)

V předvánoční době tedy začíná Joulupukki plnit svůj hlavní úkol. Přijede na saních tažených soby až na náměstí do Helsinek, obdaruje kolemstojící děti a pikku joulu neboli malé Vánoce začínají. Prodavačky v obchodech si nasadí skřítkovské čepičky a obchody zazáří vánoční výzdobou.

Prodejny se předhánějí v atraktivnosti osvětlení svých výkladů. Dlouhé předvánoční večery ožijí bohatstvím a barevností světel. Živá obchodní ulice Aleksanterinkatu v Helsinkách zazáří nespočetnými světly, která natažena z okna do okna napříč ulicí vytvoří dlouhý a vysoký vánoční strom. V obchodech i na ulicích vládne předvánoční ruch a poprvé – jen jednou v roce – poznáte ve Finsku tlačenici. Musíte u pultu čekat, až na vás přijde řada.

V oknech bytů se objeví rozsvícené adventní svícny a v podnicích, úřadech a v kruhu přátel se pořádají večírky, neboť právě pikku joulu je dobou zastavení se, popřemýšlení a popovídání s přáteli před skutečnými Vánocemi, které jsou vyhrazeny rodině.

Po vánocích se Joulupukki vrací do svého království na Dalekém severu, aby po celý rok opět rozdával vánoční pohodu malým i velkým návštěvníkům.

O původu Santa Clause

O to, komu vlastně patří dobromyslný stařík Santa Claus se dohadují hned tři severské státy – Finsko, Dánsko a Švédsko, občas se ozvou i Norové a Islanďani.

Podle Švédů žije jediný pravý děda ve městečku Mora uprostřed jejich země. Má tam park, kde si hraje s dětmi od té doby, co se pro zimu a samotu odstěhoval ze severního pólu. Mořané uznávají také finského dědu, ale jen jako pomocníka toho svého.

Dánové se nad tím ironicky usmívají. Santa Claus přece bydlel odjakživa v Grónsku, spravovaném Dánskem. Všichni praví dědové musejí tudíž pocházet jenom odtud. Každoročně konají sněm, na němž minulý rok vyloučili kolegu působícího ve Finsku, který neměl jasno, jak to vlastně s tím původem je.

Skromně vzadu špitají Norové, že opravdový Santa Claus je od nich a bydlí prý kousek od Osla.

A Islanďanům je jasné, že se stařík na stará kolena bude hřát jedině u jejich teplých pramenů a gejzírů.

Dr. Hana Kučerová, 1. prosince 1999