Vánoce ve Švédsku jsou stejně jako v mnoha zemích světa směsí starých tradic i novějších zvyků.
Vánoční svátky začínají první adventní nedělí. V té době je již většina obchodů a restaurací vánočně vyzdobena a lidé chodí na sváteční večeři k Vánočnímu stolu, který nabízí pestrou kombinaci vánočních jídel a obvyklého švédského stolu smörgåsbord.
V domácnostech jsou v době adventu za oknem rozsvěcovaný vánoční adventní svíce, každou neděli jedna. Svíce jsou ve speciální krabičce zdobené chvojím seřazeny v řade za sebou. Na mnoha okenních tabulích se objevují červené adventní hvězdy, které se dříve dělávaly z papíru, dnes jsou ale mnohem častěji ze dřeva či kovu.
Oba tyto zvyky pocházejí z Německa, do Švédska se dostaly teprve ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Pochází odtud také adventní kalendář, který se ve Švédsku začal prodávat ve stejné době a dnes je součástí vánočních symbolů. V době adventu se také pečou speciální kořeněné koláčky, kterým se říká pepparkakor. Připomínají trochu naše zázvorky nebo perníčky.
Dalším vánočním svátkem je den svaté Lucie. Její svátek připadá na 13. prosince. Lucie je oslavována mnoha různými způsoby. Je zvláštní, jak vášnivě luteránští Švédové slaví sicilskou svatou Lucii, která ve své rodné Itálii nemá zdaleka takovou vážnost a podporu. Pořádají se průvody, při nichž dívky v dlouhých bílých habitech převázaných v pase červenou šerpou a s věncem z chvojí na dlouhých světlých vlasech chodí městem. V ruce drží zapálené svíce a zpívají tradiční vánoční písně.
Lucie se oslavuje i doma, podává se Luciina káva a k ní pečivo zvané lussekatt, které se peče z těsta připraveného podle starodávného receptu. Svátek Lucie pochází z doby reformace, kdy bylo oslavování svatých zakázáno a Lucie (z latinského lux – světlo) byla oslavou plnou světel v temných zimních podvečerech.
Vánoce jsou ve Švédsku svátky plné dárků, svíček a různých jídel. Na Štědrý den přináší dárky Jultomte – vánoční mužíček, který nejvíce připomíná po celém světě známého svatého Mikuláše. Chodí s pytlem přes rameno, klepe u dveří a ptá se: „Máte tu nějaké hodné děti?“ Na Štědrý den děti napjatě očekávají, zda se ozve klepání na dveře, po němž obvykle nacházejí dárky. Vánoční skřítek ale vždy zmizí nepozorován ve tmě.
V dávných dobách středověku byl vánočním symbolem kozel, který také dříve přinášel dárky. Dodnes však zůstává vánočním symbolem a jako figurka ze slámy je typickou švédskou vánoční ozdobou. Dalším vánočním zvykem přineseným do Švédska z Německa je vánoční stromeček a jesličky.
Pavel Dobrovský, 6. prosince 2007
v Severských listech publikováno
Santa Klaus žije!!! – 20. 12. 2015
Švédský sbor SIST a oslavy svátku sv. Lucie – 11. 12. 2014
Vyhlášení Vánočního klidu ve Finsku – 24. 2. 2009
Vánoce ve Švédsku, advent, svatá Lucie, Štědrý den – 24. 2. 2009
V Praze vynášeli Santa Clause ? chtějí totiž českého Ježíška – 21. 12. 2008
Vánoční a novoroční přání v devíti řečech – 23. 12. 2007
Lucie a Vánoce ve Švédsku – 20. 12. 2006
Vánoční dvoudenní Glögg – 14. 12. 2006
Vánoční symbol opět lehl popelem – 5. 12. 2005
Jak v Dánsku slaví Vánoce – 1. 12. 2003
Severské vánoce ? zdobení stromečku – 17. 12. 2001
Jak si Američani vymysleli Santu Clause a jak tomu Finové moc nevěří – 21. 12. 2000
Vánoce ve Švédsku – 20. 12. 2000
Norská princezna Märtha Louise bude o Vánocích v televizi – 20. 12. 2000
Svátek svaté Lucie – 30. 11. 2000, 28. 1. 2012
Santa Claus vjíždí na saních do Helsinek – 19. 12. 1999
Švédské vánoční perníčky – 19. 12. 1999
Norský Gløgg – 19. 12. 1999
Švédský Glögg – 19. 12. 1999
Sankta Lucia (Arvid Rosén) – 19. 12. 1999
O původu Santa Clause – 21. 12. 1998
Vánoční tradice v Norsku – 16. 12. 1998
Du grønne, glitrende tre – 16. 12. 1998
Det lyser i stille grender – 16. 12. 1998
Tradice a svátky vánoční ve Švédsku – 1. 12. 1998
Pukléřka islandská (Cetraria islandica) – 1. 11. 1998
Vánoce na Islandu – 24. 12. 1993
Průměrná známka: 4,90 • hodnoceno: 193 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552