Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Všechno závisí na lumíkovi


Lumík lesní, kresba Marianne Golte-Bechtle

Lumík norský, kresba Marianne Golte-Bechtle

Již od nepaměti si obyvatelé severních šířek všímali pravidelně se opakujícího přemnožení hlodavců nebo ptáků či nadúrody bobulovin; ve Skandinávii se tento jev opakuje ve tříletých až pětiletých intervalech. Obzvláště pověstným je takzvané masové přemnožení lumíků – včetně tradované děsivé legendy o jejich hromadné sebevraždě.

Co je pravdy na této drsné historce? Určitě má racionální jádro: každých 3-5 let si turisté putující fjellem nebo řidiči na vedlejších horských silnicích mohou povšimnout mnoha mrtvých lumíků. Příčinou tohoto jevu je cyklicky se opakující masové přemnožení malých druhů hlodavců, k nimž kromě lumíka norského patří i hraboši jako hraboš mokřadní a norníci. Cyklus začíná nevelkou populací drobných hlodavců, jejich populační hustota začíná narůstat, zpočátku zvolna, potom prudce (přinejmenším o faktor 50). V případě lumíka může na vrcholu populační hustoty docházet k migracím. Nevyhnutelně pak následuje masový úhyn, k němuž dochází většinou na podzim. Zároveň, anebo s ročním posunem se zvyšuje i populační hustota na nich závislých dravců jako poštolek, sov nebo motáků, kteří mají z nadbytku kořisti rovněž prospěch. Když potravní nabídka klesne na minimum, dravci se odstěhují nebo hladovějí tak dlouho, dokud se mezi nimi a kořistí neustaví opět rovnováha.

Posledních 30 let se prováděl intenzivní výzkum k pochopení těchto populačních cyklů, který však zároveň odhalil některé rozpory. Rozmnožovací cyklus drobných hlodavců je pravděpodobně řízen vnitřními biologickými hodinami, změnami koncentrace hormonů v krvi a ovlivňuje jej také počasí. Přitom jejich stavy snižují dravci. Ale ani složité matematické modely, zahrnující do svých výpočtů všechny podstatné detaily, nejsou schopny uspokojivě vysvětlit vzájemné spoluúčinkování jednotlivých faktorů.

V poslední době se odborníci začínají vracet častěji k prostému, ale v zásadě všeobecně platnému vztahu v přírodě: sežrat – být sežrán. I lumíci musejí umět přežít, a to jim umožňují rostliny, protože i plodnost brusinek a borůvek se řídí obdobnými cykly: v intervalech dvou až pěti let dochází v létě k doslovné „explozi“ zralých plodů. Zpětně provedené rozbory minulých exportů těchto plodů, z doby mezi lety 1880 a 1925, vykazují, současně se zástřely tetřívků v letech bohatých na lumíky, statisticky podložené paralely. Novější statistiky potvrzují určitou souvislost mezi nadúrodou bobulovin a přemnožením drobných hlodavců. Záhada tak sice byla rámcově „vyřešena“, avšak k jejímu úplnému pochopení to nestačí.

Lumík norský má ve fjellu nepochybně mnoho nepřátel: vysoko na severu sněžnou sovu, v ostatních oblastech pak káni rousnou a lišky. Proto se v letech bohatých na lumíky zvyšuje nejen početnost dravců, ala roste i úspěšnost jejich hnízdění. Mimo Arktidu a oblasti fjellu žije mnoho dalších druhů sov a dravých ptáků závislých na početnosti hraboše mokřadního, nejhojnějšího savce v celé Skandinávii.

Rovněž cyklicky migrují do oblastí s přemnoženými hraboši poštolky, káňata, motáci i četné druhy sov jako sovice krahujová, puštík uralský, puštík bělavý, pustovka či sýc rousný. Z toho jasně vyplývá: severští dravci žijí zčásti jako tuláci, usidlují se a hnízdí vždy tam, kde je právě nadbytek hlodavců. Pokud dojde k populačnímu kolapsu jejich kořistí pozdě na podzim, uhyne také mnoho nezkušených mláďat.

In: Renate a Achim Kosterva, Skandinávie

v Severských listech publikováno

Související články

Lumíci (Tribus Lemmini) – 25. 12. 2012
Všechno závisí na lumíkovi – 25. 12. 2012
Kam táhnou lumíci – 25. 12. 2012

Minigalerie severských zvířat

Lední medvěd (Ursus maritimus) – 11. 12. 2016
Papuchalk bělobradý/ploskozobý (Fratercula arctica) – 3. 12. 2016
Lumíci (Tribus Lemmini) – 25. 12. 2012
Rosomák (Gulo gulo) – 10. 10. 2006
Islandský kůň (Equus scandinavicus) – 16. 11. 2000
Vlk (Canis lupus) – 6. 6. 1999
Losos obecný (Salmo salar) – 6. 6. 1999
Medvěd hnědý (Ursus arctos L.) – 6. 6. 1999
Bobr evropský (Castor fiber) – 5. 6. 1999
Los (Alces machlis) – 5. 6. 1999
Sob (Rangifer tarandus L.) – 5. 6. 1999
Bělokur rousný (Lagopus lagopus), bělokur horský (Lagopus mutus) – 4. 9. 1998

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.536.452 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.626 sec. • www.severskelisty.cz • 3.94.202.172
file v.20200222.012326 • web last uploaded 20200223.033049
2017:217 • 2018:163 • 2019:196 • 2020:22