Erupce Eyjafjöllu nabývá na intenzitě

Krajina na Islandu pokrytá vrstvou popela
je vidět na fotografiích z 15. dubna 2010.
foto gnosis9.net

Islandský farmář hledá v mraku popela krávu
(Nupur, Island) – foto ČT24

Erupce sopky Eyjafjöll v průběhu 16. dubna 2010 nabývala na intenzitě. „Seizmografy ukazují, že od dnešního rána intenzita erupce stoupá,“ řekl ve čtvrtek podle serveru gnosis9.net Pall Einarsson, geofyzik z Islandské univerzity.

„Žhavé plyny rozpustily třetinu ledového pokryvu nad kráterem sopky, což vedlo k tomu, že se blízká řeka vylila z břehů, časté exploze v kráteru zněly jako bombardování,“ dodal Einarsson. „Je to velmi prudká erupce, protože interaguje s ledem a vodou,“ vysvětlil britský glaciolog Andrew Russell. „Stává se tak mnohem explozivnější, než by byla v případě obyčejného proudu lávy vyvěrajícího ze země.“

Úřady na Islandu doporučily lidem, aby nosili protiprachové masky kvůli vysoké koncentraci popela v ovzduší a možnosti otravy toxickými látkami. Krajina pokrytá vrstvou popela je vidět na fotografiích z 15. dubna 2010.

“Můžeme jen doufat, že se situace zklidní, ale nemůžeme nic dělat. Škody jsou už teď značné,“ konstatovala v televizi premiérka Islandu Jóhanna Sigurdardóttir.

Meteorolog Thorsteinn Jónsson z Islandského meteorologického úřadu se domnívá, že v dalších 24 hodinách pocítí spad drobných částic popela i lidé ve Skandinávii, Velké Británii, Beneluxu a Polsku. Už ve čtvrtek si obyvatelé v Norsku stěžovali na zápach síry ve vzduchu a divnou pachuť v ústech. Mimo Island je však zdravotní riziko malé.

Je pravděpodobné, že erupce bude pokračovat a popel se postupně rozptýlí po celé severní polokouli. Globální důsledky však erupce mít nebude. Alespoň zatím. „Tohle není jako Pinatubo. Erupce zatím není tak velká, aby měla globální vliv,“ zdůraznil klimatolog Hans Olav Hygen z Norského meteorologického institutu.

V rozhovoru pro Lidové noviny uvedl Aleš Špičák, geolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, že není obvyklé, aby se vytvořil tak velký mrak a šel tímto směrem. „K povrchu se dostalo nezvykle velké množství magmatu,“ říká dále. „Z něj se uvolňují plyny, které vyprskávají materiál do vzduchu. Těžší částice spadnou v bezprostředním okolí a ty lehčí vytvoří mrak. Pak záleží na tom, jaké jsou zrovna cirkulace v ovzduší. Pokud se voda dostane do magmatu, zvyšuje jeho explozivitu.“

Na otázku, zda je možné podobné události předvídat, Špičák řekl: „Islandští vulkanologové výbuch předpověděli 14 dní předem. Pozorovali, jak se slabá zemětřesení stěhují z hloubek kolem 10 km k povrchu. Ale odhadnout, jak dlouho aktivita sopky potrvá, bohužel neumíme.“

podle gnosis9.net, LN, 16. – 17. dubna 2010

V průběhu soboty a neděle 17. a 18. dubna se zase zdálo, že se sopka uklidňuje. Jsou to však takové zprávy s malou informační hodnotou. Situace se může změnit z hodiny na hodinu…