Jak poznamenal sopečný mrak život v severní Evropě?

Erupce sopky Eyjafjöll nastala pod ledovce
foto Islandská pobřežní stráž

Obyvatele v blízkosti sopky museli již dvakrát
evakuovat. foto Olafur Eggertsson

Stockholmské letiště je mimo provoz, foto Scanpix

Stratovulkán Katla s edovcem Myradlsjökull
foto Dave McGarvie

Severské státy – Finsko, Norsko a Švédsko, jsou velmi rozlehlé a spojení severu s jihem se bez letecké dopravy dá těžko představit. Informace o nefungující letecké dopravě a islandských erupcí plní přední stránky tištěných i internetových periodik.

Norské a britské prognózy vývoje zasažení Evropy sopečným prachem říkají, že v pondělí odpoledne zasáhne pobřeží Norska další vlna prachu. Pokud bude prachový oblak obsahovat tolik popela, jak tomu bylo dosud, dá se očekávat, že slabý sirný zápach bude opět cítit po jižní části Norska.

Podle posledních modelů, které v pátek odpoledne publikoval Norský ústav pro výzkum ovzduší (NILU) a Meteorologický institut, však konec problémů hned tak nenastane. „Existuje však celá řada nejasností. Nevíme, kolik zplodin z islandských sopek unikne, a zda bude oblak prachu stejně silný i v následujících dnech,“ řekl Kjetil Tørseth z NILU pro internetový deník Aftenposten.no. Ale přestože jde o studijní model vývoje, může to být použit i pro oficiální varování.

Finský vzdušný prostor byl uzavřen ve čtvrtek 16. dubna 2010. Přerušení letecké dopravy je velmi nepříjemné například pro turisty, kteří se koncem týdne chtějí dostat z finského Laponska do Helsinek. Všechny vlaky z Rovaniemi do Helsinek jsou beznadějně vyprodány, na leteckou společnost Finnair se nedá téměř dovolat. Zpožďuje se také pošta mezi severem a jihem. Přesto většina cestujících i klientů cestovních kanceláří situaci chápe a podle sdělení tiskových agentur se nic mimořádného neděje. Nepříjemný pro cestující je fakt, že přerušení letů přišlo z tzv. vyšší moci, takže letecké společnosti neposkytují žádné dodatečné refundace (stravování, ubytování) kromě navrácení ceny za nepoužitou část letenky. Ve výjimečném případě to samozřejmě možné je, například u tělesně postižených lidí nebo cestujících s dětmi. Mluvčí Finnairu Maria Mroue říká, že příslušné nařízení EU nezohledňuje současnou situaci, kdy se nedá použít žádná letecká společnost. V případě, že by i v takovém případě musely letecké společnosti vše platit, mohlo by se stát, že již žádné nebudou existovat, dodala Mroue, jak uvedl finský list Helsingin Sanomat

Švédský deník Svenska Dagbladed popisuje trable asi 10 tisíc charterových cestujících, kteří uvízli například na Kanárských ostrovech, nebo jinde, odkud se nedá dostat domů jinak, než letadlem. Momentálně cestovní kanceláře vyjednávají mimořádné charterové lety na jejich cestu do Itálie či Španělska, kde ještě letiště přijímají, a odtud autobusovou dopravu přes celou Evropu do Skandinávie. Takové zakončení dovolené je však těžkou černou můrou pro turisty. Představa několika dní strávených v autobuse není nic pěkného.

Islanďané mají zase největší strach ze sopky Katla, která je hned v sousedství právě běsnící Eyjafjöll. Kdyby se probudila, situace by se dost zhoršila. Švédská Geoložka Lennarth Björklundová řekla tiskové agentuře TT, že je reálné nebezpečí, že k erupci Katly dojde. Ale nechce předjímat činnost v Eyjafjöllu jako znamení, že „něco děje“ pod Mýrdalsjökullem. Profesor Johan Petter Nystuen z Ústavu geologockých věd univerzity v Oslu v pátek prohlásil, že v poslední době nebylo zaznamenámo zemětřesení svědčící o probuzení činnosti vulkánu Katly. Snad tedy nehrozí bezprostřední nebezpečí.

ms, 17. dubna 2010